Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2020

ročník 29
23. 6.–1. 9. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Láska je ruská ruleta

    V otázkách mezilidských vztahů postupuje autor a režisér Jiří Pokorný vždy přímým řezem rovnou na dřeň. Svému rukopisu zůstává věrný i v inscenaci Bouchačka. Tanec a prvky pohybového divadla v propojení s působivou hudbou Ivana Achera tvoří tragikomedii o milostném trojúhelníku v podání tanečníka Lukáše Homoly a hereček Halky Třešňákové a Kateřiny Winterové. Energie, která vibruje scénou divadla Ponec, připomíná omamnou eleganci jedovaté kobry.

    Bouchacka_artwrk-1Lásku si nevystřílíte – praví podtitul. Slovo Bouchačka ovšem nemusí nutně upomínat jen na střelnou zbraň, přestože i ta trpělivě čeká na oprýskaném věšáku na svůj štěk. Jde-li o milostné vztahy, nabízejí se také výrazy „někoho zbouchat“ nebo „zbouchnout“. Rány tu skutečně padají, ovšem trochu jiného charakteru. Tři hlavní aktéři se občas bolestivě zkroutí pod emocionálními údery, svádí boje s neviditelným nepřítelem, s předtuchami, se sebou samými. Lovený muž schytá takový zásah dvakrát přímo na solar – poprvé, když se z milování stává životní břemeno, a podruhé, když si uvědomí neodvratný pád do existenčních starostí. Synonymum „zbouchnutí“ snadno najdeme v bílých svatebních šatech, které mají blíž k citovému vydírání než k dívčí nevinnosti a neodpovídají ani samčím představám o šťastném zítřku. V konečném výsledku jsou k nerozeznání od rubáše.

    Na počátku všeho neštěstí je samozřejmě libido. Sebenevinnější namlouvání vychází vždycky z pudové podstaty. Vábení partnera začíná více než realisticky – obě dívky se střídavě vystavují jako prostitutky ve výloze. První (Halka Třešňáková) provokuje vnadami, lascivními pohyby, živočišností. Muže (Lukáš Homola) přitahuje nemilosrdnou silou magnetické hory a intimní atmosféra nadcházejícího páření na pozadí pomalé podmanivé melodie džungle rychle houstne. Jenže z osidel takové nenasytné samičky není úniku a naléhavá touha hnízdit má tragické následky. Muž prchá od spalujícího žáru k chladné, vyumělkované, takřka robotické krásce. Popová panenka (Kateřina Winterová) si ho omotá dlouhatánským copem, žahne a nepustí, přesto mu svou jednoduchostí a hranou útlocitností opakovaně dává možnost, aby se choval jako lovec, zatímco budovatelka hnízda obětuje vše na jeho záchranu a končí jako pytel odpadků na dně lidského smetiště. Kdo je tedy lovec a kdo oběť? Každý z trojice, odsouzené ke společnému životu, se stává obojím.

    Dynamika inscenace a stavba jednotlivých charakterů stojí na kontrastu tance a pohybového herectví. Lukáš Homola z DOT504 Dance Company je prototypem muže a moderní tanec od něj žádné zženštilé prvky nevyžaduje, nicméně jako jediný tanečník na scéně působí v některých momentech velice zranitelně, především během svých vnitřních zápasů, kdy se zdravý rozum utkává s nezvladatelnými hormony nebo když se v démonickém souboji s druhým já zmítá mezi dvěma zdmi, potažmo dvěma ženami. Halka Třešňáková jde více hereckým směrem. Její postava nese jasně čitelné rysy a prochází jistým vývojem. Každé hnutí duše se propisuje do pohybů a gest. Divákům pravděpodobně utkví směšně mrazivý výstup, ve kterém se její strach z nevěry a ztráty partnera mění na nezvladatelný, paralyzující třes. Kateřina Winterová, cukrová panenka a hračka na klíček v jednom má tvrdé, mechanické pohyby a citlivost buldozeru i princezny na hrášku. Nechá se vláčet partnerovou nerozhodností téměř až na práh šílenství, dokud na chvíli nedostane do ruky bouchačku. V působivém sólovém výstupu přichází falešné prozření a krátkodobý pocit, že drží osud ve svých rukou.

    bouchacka_5091-1

    Němá tragikomedie milostného trojúhelníku v podání tanečníka Lukáše Homoly a hereček Halky Třešňákové a Kateřiny Winterové FOTO ARCHIV DIVADLA

    Veškerá tahle vztahová chemie by ovšem nefungovala bez výrazné hudební složky. Ivan Acher namíchal vlastní silný koktejl z nejrůznějších stylů, od psychedelické hudby přes disko až po klasiku. Minimalistickou scénu s nemocničním věšákem a potapetovanými paravány doplňují lampy a reflektory, které ve stínohrách mění dimenze postav i prostoru. K celkovému výrazu přispívají kostýmy Zuzany Bambušek Krejzkové. Dámy charakterizuje sexy prádélko, pána nenápadné tílko a tepláky. Jak jinak u tak intimního, a přece všedního příběhu. Ten z divadla Ponec ale vyniká dimenzemi, které rozhodně za vidění stojí, i když už třeba víte, že ponožky se perou na čtyřicet, a že po láskovraždě musíte důkladně vygruntovat.

    Divadlo Ponec – DOT504 a Jiří Pokorný: Bouchačka. Režie Jiří Pokorný, umělecké vedení Lenka Ottová, hudba Ivan Acher, kostýmy Zuzana Krejzková, scéna Jiří Pokorný. Premiéra 4. listopadu 2013.


    Komentáře k článku: Láska je ruská ruleta

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,