Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2019

ročník 28
11. 6.–24. 6. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Labyrint hrou

    Zákulisí, šatny, sklepy, schodiště i výtahy Divadla DRAK a přilehlého Labyrintu i venkovní dóm bude po dobu pěti týdnů okupovat interaktivní Labyrint světa a ráj srdce. Dominika Špalková, Tomáš Žižka a Ondrej Spišák vytvořili na motivy Komenského filosofického traktátu projekt, jenž kombinuje divadlo s výtvarnou expozicí a prvky společenských her.

    Labyrint světa a ráj srdce

    I takto vypadá stav manželský – na fotografii žena Johana (Johana Vaňousová) FOTO ONDŘEJ LITTERA

    Inscenace vychází především z části knihy, v níž autor-poutník prochází alegorickým městem. Diváci se shromáždí v dómu, kde jim Matija Solce coby Fortuna představuje šest stavů, aby se k jednomu z nich připojili. Od zástupců stavu pak obdrží masky, jež sice nemají nic společného s Komenského brýlemi mámení, ale po jejich nasazení se musí dodržovat poutníkovo desatero.

    Zážitky diváků se poté začínají různit ve viděném, slyšeném i prožitém. Každý stav absolvuje vlastní úvod (i ten se ale pravděpodobně může reprízu od reprízy lišit – mou skupinku stavu duchovního do děje uvedl Dušan Hřebíček do velké míry na základě improvizace) a poté dostanou poutníci „rozchod“. Od této chvíle je vede už jen žlutočerná páska a vlastní zvědavost. Společně se opět scházejí až na konci – v obdobě Hradu Fortuny při velkolepé estrádní přehlídce bohatých a úspěšných.

    Oproti podobnému projektu – Golemovi na Štvanici, kde se skládačka nakonec spojila v celistvý příběh s jediným vyústěním, je hradecký Labyrint více závislý na aktivitě diváka. Ten se musí rychle zorientovat a přijít na to, co chce vynechat a po jaké stopě se naopak pustit. Může třeba hledat indicie nenápadně rozmístěné po prostoru, na základě nichž sleduje vývoj vztahu novomanželů reprezentujících rodinný stav. Má možnost důkladně projít Labyrint mozku – výstavu mapující oblasti lidského poznání. Nebo může běhat po divadle jako šílený a interpretovat jednotlivé scénky a instalace, na něž narazí.

    Diváci jsou na každém kroku sledováni z řídicího centra, jehož pracovníci snímané glosují stylem: Paní na čtyřce nemá masku. Monitoring je aktualizačním prvkem, zároveň ale usnadňuje divákům orientaci – díky dobře rozmístěným obrazovkám snadno zjišťují, co ještě neviděli.

    Multimediální rozměr projektu dodává také blog, který zaznamenával vznik inscenace a sleduje paralely ke Komenského městu, a polemizuje tak s myšlenkou, nakolik mu mohl být někdejší Hradec Králové inspirací.

    I tento – divadelní – Labyrint světa a ráj srdce přináší především poznání, že naše zkušenost je vždy neúplná a hlavně individuální. A že o svojí cestě rozhodujeme sami.

    Divadlo DRAK – Jan Amos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce. Námět a koncepce Dominika Špalková, Tomáš Žižka, Ondrej Spišák, Marie Nováková, režie Ondrej Spišák, scénografie Tomáš Žižka, kostýmy Dragan Stojcevski, scénář a dramaturgie Dominika Špalková, Marie Nováková, hudba DVA. Premiéra 21. března 2015.


    Komentáře k článku: Labyrint hrou

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,