Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2020

ročník 29
23. 6.–1. 9. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    2. 6. – 15. 6. 2010

    2. června

    Když Havel verše psal
    Martin C. Putna uvedl v prostorách pražské Galerie Montmartre literární večer Václava Havla nazvaný Když i Havel verše psal. Uskutečnil se v rámci letošního projektu Knihovny Václava Havla Jaro s Šestatřicátníky. Byl posledním z pětice setkání s osobnostmi a tvorbou nejvýznamnějších básníků z řad tzv. Šestatřicátníků – neoficiální literární skupiny vzniklé z Havlovy iniciativy v 50. letech minulého století. Své básně četl sám autor a jeho „jinošské alter ego“ Jiří Suchý z Tábora. Součástí večera bylo uvedení druhého letošního Sešitu Knihovny Václava Havla sestaveného z tvorby Šestatřicátníků, uveřejňované v samizdatových časopisech Rozhovory 36 a Stříbrný vítr. Objevují se v něm mimo jiné i dosud neznámé Havlovy texty z jeho nejranějšího období, nedávno autorem objevené na Hrádečku. hul

    3. června

    Národní divadlo získalo archiv Vlasty Chramostové. Především jde o fotografie, jichž je na tři a půl tisíce. Jde o největší dar, který jsme v novodobé historii dostali… Archiv Vlasty Chramostové nejen bohatě mapuje její umělecký i soukromý život, ale zároveň dokumentuje život společnosti od čtyřicátých let minulého století do současnosti. Jeho největší hodnota je právě v jeho bohatosti a komplexnosti, uvedla vedoucí archivu ND Zdena Benešová.

    Český literární fond udělil ceny sedmi autorům, mj. Tomáši Dvořákovi za režii her Labutí jezírko od Ivy Peřinové (Naivní divadlo Liberec) a James Blond od Vítka Peřiny (Divadlo Alfa Plzeň). Ceny jsou spjaty s odměnou 50 000 Kč.

    Jazzové (ne)jistoty
    Nakladatelství TORST vydalo další z celoživotní řady knih hudebního publicisty Lubomíra Dorůžky věnovaných proměnám a tvářím moderního jazzu. Aktuální titul Panoráma jazzových proměn navazuje na jeho předchozí z roku 2002 Český jazz mezi tanky a klíči 1968–1989. Věnuje se jak významným zahraničním osobnostem, které určují vývoj (W. Marsalis, C. Pine, B. Mehldau, J. Garbarek), především však českému jazzu po roce 1989 a jeho osobnostem. Tvorbu starší generace Emila Viklického, Milana Svobody a Jiřího Stivína dává do kontextu s nejpozoruhodnějšími osobnostmi současného mladého jazzu: varhaníkem Ondřejem Pivcem, klavíristkou Beatou Hlavenkovou, kontrabasistou Jaromírem Honzákem či vnukem, kytaristou Davidem Dorůžkou. V úvodu knihy se vyznává ze svého vztahu k jazzu a vzpomíná na řadu událostí, jež ho formovaly. Za své životní motto si bere verš ze šaškovské písničky Shakespearova Večera tříkrálového What’s to come is still unsure (Co přijde, je nejisté).
    hul

    4. června

    Duhové divadlo
    Hraje se Komenský. Česky, latinsky, německy a anglicky. V jednoduché paravánové scéně zabudované loutkové kukátko. V něm precizně vedené, herci vlastnoručně řezbované marionety. Improvizace na elektrickou kytaru, práce s titulky, komentáři, obrazy ze života učence. Když vejdou živáci – Mámení, Všudybud a Poutník, sálem to zašumí. Hraje se Komenský v pravém smyslu jeho scholy ludus, školy hrou divadlem.

    Na festivalu Duhové divadlo v Písku se letos už popáté sešli žáci 8. a 9. tříd českých waldorfských škol. Učení se divadlem má waldorfská pedagogika jako pevnou součást osnov již od prvních školních tříd. A co je důležité: hrají všichni!, nejen ti „nadaní“. Dramaturgicky jde o pozoruhodný mix klasických kousků ochotnického divadla (Hrátky s čertem), vlastních dramatizací (Saturnin, Hrbáč, Parsifal) až po klasický repertoár, postavený na – v dané věkové kategorii – pozoruhodných hereckých výkonech (Zdravý nemocný, Romeo a Julie, Sluha dvou pánů). Srdce by zaplesalo všem klasickým češtinářům, hořekujícím nad upadající češtinou a nekultivovanými čtrnáctiletými fracky.
    Andrea Hanáčková

    5. června

    Perfektní simulace lásky
    Poslední premiérou sezony Buranteatru je hra anglického dramatika Martina Crimpa Venkov v režii Adama Doležala. Crimp reflektuje krizi manželského páru, který se přestěhuje z města na venkov pod záminkou, aby děti měly klid a vyrůstaly ve zdravém prostředí. Manželé však možná jen toužili po změně a chtěli se pokusit najít k sobě znovu cestu – a nebo je příčinou mladá dívka, kterou lékař Richard údajně nalezne v bezvědomí na cestě a přinese ji domů? Ve zdánlivě banálních rozhovorech se postupně odkrývá Richardova minulost, z níž vysvítá, že setkání s Rebekou nebylo nijak náhodné…

    Inscenace nastoluje problémy mezilidských vztahů, krize manželství a života v přetvářce a falši. Až příliš se však opírá o text, který neobsahuje mnoho dramatických situací a ve vyprávěcí lince je monotónní. Zajímavá scéna ani schopní herci nemohou sami o sobě stačit k tomu, aby takto pojaté divadelní představení publikum skutečně zaujalo.
    Recenzi čtěte na www.divadelni-noviny.cz v rubrice iDN
    Iveta Šedová

    Ve Dvořákově síni pražského Rudolfina koncertoval Soulský filharmonický orchestr na počest 20. Výročí diplomatických styků mezi Českou republikou a Korejskou republikou. Významný asijský orchestr pod taktovkou Myung-Whun Chunga zahrál díla francouzských skladatelů a houslová virtuoska v české premiéře uvedla koncert pro housle a orchestr korejské komponistky Unsuk Chin.
    her

    6. června

    Inscenace tanečního muzikálu Edith – vrabčák z předměstí oslavila v Komorním divadle v Plzni 150. reprízu a desáté výročí uvádění. Dílo choreografa Libora Vaculíka, skladatele Petra Maláska a textaře Václava Kopty se tak stalo nejúspěšnějším tanečním titulem plzeňské divadelní historie.

    7. června

    Anna se vrací
    Agilní nakladatelství Radioservis vydalo na 2 CD další z titulů „zlatého fondu“ české rozhlasové hry. Dramatizace a režie Tolstého Anny Kareniny jsou dílem Jiřího Pleskota, inscenoval ji ostatně už v Divadle na Vinohradech (v titulní roli alternovaly Vlasta Chramostová s Jiřinou Švorcovou). Rozhlasová úprava pochází z roku 1967 a v podmanivých hereckých kreacích se představují Blanka Bohdanová (Anna), Martin Růžek (Karenin) a Vladimír Ráž (Vronskij). I v menších rolích zaznamenáme pozoruhodné výkony (Jana Hlaváčová, Ludmila Vostrčilová). Neopominutelnou složkou expresivní, temporytmicky sugestivně gradované nahrávky je hudba Jana F. Fischera.

    br

    8. června

    V rámci festivalu Tanec Praha byla vyhlášena vítězka soutěže Tanečník/Tanečnice roku a stala se jí Tereza Ondrová za výkon v díle Anny Polívkové Případy doktora Toureta. Tereza Ondrová je výjimečnou osobností, které si mezinárodní návštěvníci platformy všimli už v předchozích letech, a tudíž měla i nejednu nominaci. Letos přesvědčila nejen skvělými pohybovými schopnostmi, ale nečekaným komediálním talentem, zdůvodnila výběr ředitelka festivalu Yvonna Kreuzmannová. Cenu diváka dostala skupina ME-SA za site-specific projekt Echoes, uvedený v Synagoze na Palmovce a inspirovaný životem a dílem Sylvie Plathové.

    9. června

    U ostravského Divadla loutek vznikne přístavba – prostor pro inscenace komorního typu s kapacitou maximálně šedesát diváků, ale i místo pro dílny pro děti s handicapem nebo pro pořady pro seniory. Chtěli jsme nabídnout těm, kdo k nám chodí, něco navíc. Zapojit je do představení, do toho, jak se tvoří, jak vznikají. A protože v současné budově to z provozních důvodů dost dobře nejde, potřebovali jsme prostor, kde bychom mohli ty naše aktivity realizovat, uvedla ředitelka Jarmila Hájková. Na alternativní prostor bude navazovat amfiteátr se slunečními hodinami, galerie loutek a občerstvení. Náklady na přístavbu ve výši 58 milionů korun jsou z větší části hrazeny z fondů Evropské unie, osm procent objemu financí jde z rozpočtu města Ostravy.

    Ve foyer slavné Royal Albert Hall v Londýně se konala vernisáž dvoutýdenní (do 20. června) výstavy autorských fotografií primabaleríny Anglického národního baletu Darii Klimentové. Na svých černobílých fotografiích zachycuje řadu svých baletních kolegyň a kolegů v soukromí i na mnoha významných pódiích tanečního světa.

    SAD na stopě bulváru
    Ve třetím čísle letošního Světa a divadla se Martina Musilová a Josef Rubeš věnují z různých úhlů pohledu tzv. bulvárnímu divadlu (Musilová teoreticky, Rubeš „pražské řachandy“ navštívil). Obsáhlý materiál je věnován divadelnímu dění v Maďarsku, a to jak ve formě ankety s několika tamními tvůrci i teoretiky, tak v původních příspěvcích od maďarských autorů (Andrea Tompa a Tamás Jászay). Problémům divadelního provozu v Nizozemsku se věnuje Hana Bobková, některé aspekty polských divadelních „obtíží“ reflektuje Pawel Ploski. Revue otiskuje hru Jeana-Daniela Magnina Leviathan Kostrič, kterou má v současné době na repertoáru pražské Studio Saint Germain.
    br

    11. června

    Divadelní ústav se v průběhu brněnského festivalu Divadelní svět představil dvěma výstavami: Václav Havel – Občan a dramatik v Městském divadle a Josef Svoboda – Český scénograf světového jména v Galerii Prostor2 Brněnského kulturního centra. Kurátorkou obou výstav je Helena Albertová.

    12. června

    Zdeněk Svěrák se zúčastní odhalení sochy Jára Cimrman v mlze na balkoně kina Jas v Tanvaldě. Odhalení sochy bylo zlatým hřebem Spanilé jízdy Cyklostezkou Járy Cimrmana v pojizerské krajině.

    13. června

    Zbraně v Brně
    „Zbrojovkapůl“. Zatímco v centru města je v plném proudu první ročník festivalu Divadelní svět Brno, který zapojuje do dění veškeré brněnské soubory, tři zastávky tramvají od hradeb města vzniká nový nezávislý kulturní prostor. To jsou paradoxy, co?!

    V hale číslo 7 bývalé brněnské zbrojovky navazují tvůrčí osobnosti Divadla v 7 a půl na svou kontroverzní uměleckou minulost. Divákům nabízejí neotřelou atmosféru industriálního prostředí, do níž zasekli inscenaci Muž a žena, inspirovanou stejnojmenným filmem Clauda Lelouche. Ten vznikl v roce šedesát šest, stejně jako kabriolet Ford Mustang, jehož maketa v reálné velikosti je hlavní atrakcí představení. Divadlo je však jen jednou z částí příjemně dlouhého společensko-kulturního setkání. Večer dovádějí téměř k dokonalosti servírovaná žabí stehýnka a francouzské víno, vše za hudebního doprovodu skupiny Panenka vyzutá. Nevidím důvod, proč by takové zbraně neměly být legální, a těším se, jak na diváky zamíří Zbrojovkapůl příště. Recenzi čtěte na www.divadelni-noviny.cz v rubrice iDN
    Martina Jirešová

    Perly Skupovy Plzně
    Ve dnech 13. – 17. 6. 2010 proběhl 28. ročník festivalu profesionálních loutkových a alternativních divadel Skupova Plzeň. Letos se nesl spíše v duchu menších poloprofesionálních souborů, „kamenných“ loutkových divadel bylo méně (dokonce i hradecký Drak se zúčastnil pouze v rámci česko-slovensko-polského projektu o Jánošíkovi). K vidění však bylo i několik nesoutěžních představení ze zahraničí (Francie, Slovensko, Polsko).

    Největší přízeň diváků i poroty si získal cirkusový projekt Rosťy Nováka La Putyka. Hrál se tři večery po sobě před vyprodaným šapitó a sklidil největší počet cen. Mezi další oceněné inscenace patřil např. NEKLAN.CZ Naivního divadla Liberec nebo James BlondDémonův pramen, oboje z Divadla Alfa. Další festivalovou perlou byla inscenace Polichinelle, pěkný ptáček francouzské společnosti La Pendue, klasická rakvičkárna, která svou stylovou čistotou připomínala slavné Tři mušketýry Naivního divadla, kteří sklidili většinu cen na předminulé Skupově Plzni.  Zpravodajství „den po dni“ čtěte na www.divadelni-noviny.cz v rubrice iDN.
    Jacques Joseph

    15. června

    Ohnivé oceány
    Herec Jaroslav Dušek a taneční skupina Elementy pokřtii v pražském klubu La Fabrika druhé CD pěveckého kvarteta Yellow Sisters nazvané Tubab Woman, což údajně znamená Bílá žena s černou duší. A cappella přístup, který skupina na živo stále udržuje, na albu obohatila o řadu hostů a nástrojů. Na nahrávce vystupuje skupina Magic Band, jejímiž členy jsou Jaroslav Bárta (klávesy), Luis ’Jachu’ Reyes (basa), Tomáš Kroutil (kytary), Ephraim Goldin (perkuse), Adam Koller (bicí) a En.Dru (beatbox). Vokálně vypomohli Tonya Graves, Markéta Foukalová, Petr Wajsar a Ondřej Ruml. Skupina částečně opustila svůj etnický „world music“ základ a vydala se i směrem k modernímu rhythm’n’blues, soulu a tanečním rytmům funky. V některých písních zpívají i ptáci…
    hul

    • Autor:
    • Publikováno: 28. června 2010

    Komentáře k článku: 2. 6. – 15. 6. 2010

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,