Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy Kritika

    Kritické teze Josefa Hermana: Nápoj lásky v Brně

    Princip inscenace coby filmového natáčení režisérka Magdalena Švecová opsala ze známé inscenace Rolanda Villazóna v Baden Badenu z roku 2012 (https://www.youtube.com/watch?v=zjSoPgPLZ1w).

    Skvělou Adinou je Kateřina Kněžíková
    FOTO MAREK OLBRZYMEK

    U Villazóna zákruty příběhu i osudy postav natáčením westernu získaly nový rozměr, důvod existence, umožnilo to připomínat kontexty, vkusně vtipkovat. V brněnské nápodobě se princip natáčení vrací do prvorepublikových ateliérů neznámo proč, s průběhem opery se jevištní dění postupně rozchází a vede k nelogickým scénám.

    Aby bylo víc legrace, přiletí Dulcamara aeroplánem FOTO MAREK OLBRZYMEK

    Švecová do detailů stylizovala jednání postav a jejich vzájemnou souhru, to je velmi cenné. Stejně jako to, že interpreti ochotně vyhrávali situace i jednání každé postavy pohybově, ģesticky i mimicky velmi věrohodně. Ještě účinnější by bylo zbavit se úplně operáckých klišé a hlavně silácky vyráběného humoru. Není ho tu moc, ale přece jen ho trochu zbývá. 

    Dulcamara (Jiří Sulženko) žertuje s Adinou (Kateřina Kněžíková)
    FOTO MAREK OLBRZYMEK

    Inscenace je promyšleně obsazena nejen z hlediska hlasů, ale také typů a fyziognomie pěvců. Pochybuji jen o potřebě dvou alternací, byť se zdají být kvalitativně vyrovnané.

    Filmová diva Adina (Kateřina Kněžíková)
    FOTO MAREK OLBRZYMEK

    Kateřina Kněžíková stvořila postavu Adiny výtečně, prvorepubliková móda jí sluší a krásou si nezadá s Adinou Mandlovou, kterou má zjevně připomínat. Jedná přirozeně a part zpívá virtuózně. José Manuel je typově i hlasově přesný pro postavu Nemorina, také Roman Hoza pro Belcora, Jiří Sulženko pro Dulcamaru i Tereza Merklová Kyzlinková pro Gianettu.

    Konečně svoji – Nemorino (José Manuel) s Adinou (Kateřina Kněžíková)
    FOTO MAREK OLBRZYMEK

    Orchestr se pod taktovkou Ondreje Olose rozjížděl ztěžka, než se jeho zvuk patřičně vylehčil. Provedení hyzdil několikerý tempový nesoulad mezi orchestrem a sborem, ale také Jiřím Sulženkem, těžko zvnějšku označit viníka, z dirigenta však tu zodpovědnost sejmout nelze.

    Obecenstvo bylo premiérou nadšené.

    Národní divadlo Brno / Janáčkova opera – Gaetano Donizetti, Felice Romani: Nápoj lásky , opera o dvou dějstvích. Libreto: Felice Romani, hudební nastudování: Ondrej Olos, dirigent: Ondrej Olos, Robert Kružík, režie: Magdalena Švecová, scéna: Andrej Ďurík, kostýmy: Eva Jiřikovská, světelný design: Pavla Beranová, choreografie: Martin Pacek, sbormistr: Pavel Koňárek, Klára Roztočilová, dramaturgie: Patricie Částková, asistent režie: Vojtěch Orenič. Premiéra 20. října 2017 v Mahenově divadle v Brně.


    Komentáře k článku: Kritické teze Josefa Hermana: Nápoj lásky v Brně

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,