Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Kritické teze Josefa Hermana: Američan čínského původu hraje Dvořáka

    Při zahájení festivalu Dvořákova Praha (7. září) – přenášeného živě na ČT art z Dvořákovy síně Rudolfina – zahrál skvěle violoncellový koncert h mol Antonína Dvořáka uznávaný americký violoncellista čínského původu Yo-Yo Ma. Vystihnout češství v české hudbě není věcí původu, ale muzikantského citu a schopností.

    Yo-Yo Ma ve Dvořákově síni. FOTO DVOŘÁKOVA PRAHA

    Yo-Yo Ma ve Dvořákově síni.
    FOTO DVOŘÁKOVA PRAHA

    Mám vždycky velkou radost, když cizinci zahrají českou hudbu tak ze srdce, jako kdyby se v Čechách narodili. Nebo na Moravě. A když českou hudbu přijedou zahrát do Čech s pokorou vůči ní, přitom se snahou vystihnout ji po svém, zahrát ji tak, jak ji slyší a jak k ní přistupují. A kdy se přitom to těžko definovatelné „české“ v té hudbě dá zaslechnout právě a jen skrze konkrétní interpretaci konkrétní skladby, nikoli jaksi programově nacionalisticky. Prostě ryze muzikantská záležitost.

    Yo-Yo Ma se skladbou vysloveně baví. FOTO DVOŘÁKOVA PRAHA

    Yo-Yo Ma se skladbou vysloveně baví.
    FOTO DVOŘÁKOVA PRAHA

    Při zahájení festivalu Dvořákova Praha takovou interpretaci předvedl uznávaný americký violoncellista čínského původu Yo-Yo Ma ve Dvořákově proslulém Koncertu pro violoncello a orchestr h moll. Letošní šedesátník hrál virtuózní skladbu s technickou a interpretační samozřejmostí, s báječným pochopením její melodiky i myšlenkového a duchovního podtextu. S citem pro styl Dvořákovy hudby, pro zvuk nástroje, pro dialog s orchestrem. Yo-Yo Ma je ohromně muzikální, nevyhýbá se ani populární a filmové hudbě a Dvořákův koncert hrál vlastně také jako populární skladbu. Čišela z něho radost z muzicírování, prožíval koncert jako trochu lacině přehrávající herec, výraznou mimikou dával najevo radost, dojetí, dokonce humor – a komunikoval, přesnější bude napsat flirtoval nejen se skladbou, ale také s dirigentem, s posluchači, s hráči orchestru. Až to nebylo vizuálně vždycky příjemné, i říkal jsem si, jak je možné v takovém stavu tak báječně hrát třeba i místa podle mne absolutně jiného prožitku, než který při nich dával najevo. Mistr nikoli pro zasvěcené, ale pro široké publikum – už to má s Dvořákem společné. Stal se při této příležitosti také prvním zahraničním nositelem Ceny Antonína Dvořáka!

    Jiří Bělohlávek a Yo-Yo Ma FOTO DVOŘÁKOVA PRAHA

    Jiří Bělohlávek a Yo-Yo Ma
    FOTO DVOŘÁKOVA PRAHA

    Česká filharmonie hrála spolehlivě, Jiří Bělohlávek řídil obě skladby s obvyklou precizností v detailech. Jen pochybuji, jestli bylo rozumné konfrontovat vrcholného Dvořáka s jeho druhou symfonií B dur, skladby ještě velmi neoriginální, poplatné pozdnímu romantismu, zdlouhavé, nezajímavé. Ale je to jistě věc názoru – zahájení festivalu se hodně vydařilo!


    Komentáře k článku: Kritické teze Josefa Hermana: Američan čínského původu hraje Dvořáka

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,