Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Kritické teze Josefa Hermana (No. 9/2018): #nejsemrasista_ale

    Čtyři muži a jedna žena na pláži u moře. Ponořeni do mobilů žijí zprávami a diskusemi na FB. Největší zděšení vyvolá ztráta signálu. Nejde však o závisláky, ale o demonstraci FB polemik. Jde o ztrátu objektivity, pravda neexistuje, jen názor. Tvrdí se věci v protikladech názorů od zemanovců po pražskou kavárnu. Věří se neověřeným názorům, vymývají se mozky.

    Hledá se signál… foto DPB Ostrava

    Trefa do možná vůbec nejpodstatnější hrozby dneška, v kombinaci s přežraností, která se považuje za trvalou samozřejmost – s outsidery, co nestačí tempu a někde živoří, se prostě nepočítá. O nic se nebojuje, jen se hádá, plácají se hlouposti, mluví se vulgárně, neurvale se vzájemně napadá. Chovat se neumí nikdo. Pátý muž v obleku je tlampačem FB pravidel, takový smutný nudný panák, občas pro smích, občas k vzteku.

    Hádka o pomazánkové máslo foto DPB Ostrava

    Je to dobře napsané, svižně inscenované, přesně načasované do únosného málo přes hodinu trvajícího rozměru (hraje se bez pauzy). Mluví se evidentně především k ostravské mládeži způsobem, kterému, odhaduji, snad může rozumět. Ale neumím odhadnout, co si z řečeného vezme – pochybuji, že si v té demonstrativní hádanici uvědomí trauma postpravdivé doby, jak jsme si hezky omluvně kolaps hodnot nazvali. Že nad tím kolapsem začnou mladí na základě takové podívané přemýšlet, natož aby si uvědomili, do jakých průšvihů to přemnožené lidstvo v době globálních proměn může přivést.

    Pro nadávku nebo facku se nejde daleko foto DPB Ostrava

    Ale pokud to mladé Ostravany nepřivede k pochybnostem o FB hovadnostech, pak proč se to hraje? Nebo jsou i Holiček a kol. srozuměni s tím, že holt každý má svou pravdu či lež, je jedno, co hlásá, hlavně že se z toho dá sestrojit vtipná zábava? Nemyslím, mnohé, zvláště politické žvásty se tu říkají s jasnou ironií a nemám pochybnost o hodnotové pozici inscenace. A správně se za žvásty považují názory těch i oněch – jenže není to potvrzení postpravdivé společnosti?

    FB panáček foto DPB Ostrava

    Holt bych po inscenaci chtěl víc, než čím asi vůbec mohla být. Možná bych trochu po staru chtěl, aby za něco bojovala, a ono by to asi bylo kontraproduktivní. Asi stačí, co jí přiřkli její autoři: příspěvek do diskuse nejen virtuální / sociální bubliny / asociální diskuse / právo na názor má každý / právo na strach taky / kde se vzala nenávist?/ #vstupte_do_diskuse / vas_nazor_nas_zajima.

    Divadlo Petra Bezruče, Ostrava – Braňo Holiček a kol.: #nejsemrasista_ale. Režie Braňo Holiček, dramaturgie Kateřina Menclerová, scéna Nikola Tempír, kostýmy Lenka Odvárková, hudba Michal Sedláček, výběr hudby Braňo Holiček. Hrají Ondřej Brett, Jakub Burýšek, Lukáš Melník, Michal Sedláček, Magdaléna Tkačíková, Miroslav Kudela. Premiéra 18. května 2018, psáno z hostování v Divadle v Celetné 10. listopadu 2018.


    Komentáře k článku: Kritické teze Josefa Hermana (No. 9/2018): #nejsemrasista_ale

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,