Divadelní noviny Aktuální vydání 4/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

4/2024

ročník 33
20. 2. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Kristýna Čepková

    (1987) Vystudovala dramaturgii činoherního divadla na DAMU, byla v angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích a později v Městském divadle Kladno. Mezitím i posléze byla dramaturgyní na volné noze, spolupracovala s Českou televizí či portálem O divadle a v divadlech pracovala jako host. Nejčastěji hostovala v Západočeském divadle v Chebu, v pražském Divadle D21 a v Městském divadle Mladá Boleslav. V současné době učí na hereckém oddělení Mezinárodní konzervatoře Praha a příležitostně režíruje. Od roku 2014 působí také v nezávislém divadelním spolku 3D company, který hraje v Žižkovském divadle Járy Cimrmana. Od září 2020 kmenová dramaturgyně Divadla D21.

    Co vás přivedlo k umění/divadlu

    Kromě nějakých rodinných predispozic především škola a zájmové kroužky. Měla jsem na gymnáziu skvělou profesorku češtiny a literatury, která nás dovedla nadchnout a také s námi založila studentské divadlo. Uváděli jsme parodie na různé žánry nebo třeba adaptaci Rozmarného léta. Též jsem měla štěstí na pedagožku v dramatickém kroužku. Byla to právě ona, kdo mě nasměroval na obor dramaturgie.

    Největší umělecký/divadelní zážitek

    Těžko zvolit pouze jeden! Dost určujícím diváckým zážitkem byla a je pro mě inscenace Davida Radoka Jak se vám líbí před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově v roce 2011. Dále Dechovka Divadla Vosto5, Sólo Radima Vizváryho nebo inscenace skupiny Spitfire Company Antiwords a One Step Before the Fall. Zbožňovala jsem Originální pohybové divadlo Veselé skoky. Škoda, že už nehrají.

    Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste ráda zašla na kus řeči

    Mám-li zvolit pouze jednu, je to zcela určitě můj táta Petr Čepek. Ráda bych s ním probrala divadlo ze všech možných i nemožných úhlů pohledu a obdržela pár cenných rad. A také bychom řádně prodebatovali politickou situaci, ačkoli… nerada bych ho tím tématem rozčílila…

    Námět/text, který vás přitahuje a který byste chtěla zpracovat

    Těch je mnoho a vlastně nevím, jestli chci vyzrazovat konkrétní tituly ze svého „šuplíku“. Současný svět i lidé kolem mě jsou nicméně neustálou inspirací. Jsem ráda, že vstupuju do Divadla D21, kde je příležitost to pořádně rozjet na poli adaptací i autorského divadla na aktuální témata. To je pro mě zatím málo probádaná, ale velice lákavá krajina. Věřím, že s uměleckým šéfem Jakubem Šmídem najdeme společnou řeč a budeme se při výběru navzájem doplňovat. U naší dosavadní spolupráce tomu tak bylo, takže jsem tuto nabídku přijala s nadšením.

    Divadlo, výtvarné umění, literatura, film, hudba, které máte ráda a kterým se naopak vyhýbáte

    Coby divák mám ráda nonverbální divadlo, pantomimu, moderní tanec… Možná i proto, že nejsem v této oblasti natolik erudovaná, můžu být ponejvíce žasnoucím divákem a nechat na sebe představení „jen tak působit“.

    V literatuře tíhnu k českým autorům 20. století a k filmům československé nové vlny. V hudbě mám velmi široké posluchačské rozpětí, řekněme od barokní hudby přes folk až po elektroniku. Taky jsem si zamilovala výlety za architekturou.

    Snažím se vyhýbat povrchnosti a tuctovosti, moc mě nebaví masové záležitosti. Asi by se to dalo shrnout slůvkem „showbyznys“, i když ani takovým nálepkám moc neholduji.

    Historická či současná osobnost / divadelní postava, která je vám citově nejblíže a – naopak – která je vám vzdálená

    Václav Havel. Mám ho ráda především pro jeho inteligentní a lehce podvratný humor, smysl pro pointu, hluboké pochopení pro člověka a jeho slabé stránky i střízlivý nadhled nad jeho silnými stránkami. A také pro jeho vizionářství, schopnost trefně pojmenovávat realitu skrze absurdní komiku a neskutečnou vnitřní sílu prát se až do úmoru s nespravedlností. A to tady – z časových důvodů – mluvím jen o V. H. jako dramatikovi…

    A nejvíce vzdálená osobnost? Asi všichni diktátoři.

    Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete

    Ze všech zvířat mám nejvíc v oblibě psa, protože je to dobrý parťák a člen rodiny. Taky dobrý herec! Dokáže budit dojem perfektní loajality, solidarity a oddanosti… než dojde na jídlo. Pak mám velkou slabost pro mravenečníka čtyřprstého. Prostě proto, že je roztomilý a má krásně tlusté nohy do O. Obecně mám zvířata ráda. Jsem přesvědčena, že nás v mnohém převyšují.

    Etické či jiné hranice, za které byste jako tvůrce nešla

    Divadlo je mou velkou vášní. Je prací, která mě povětšinou i živí, už skoro dvacet let je mým největším koníčkem. Asi bych je ale nedokázala a hlavně nechtěla dělat za každou cenu, tedy za cenu morálních ústupků jako například tolerance špatného vedení divadla, k divadlu nepřátelského zřizovatele nebo akceptování jakékoli formy cenzury. To bych raději divadlo nedělala vůbec.

    Umělecký/divadelní sen

    Aby kultura byla váženou a samozřejmou součástí života občanské společnosti a aby nikdy netrpěla nedostatkem, útlakem ani jinou zvůlí svých správců. Tak, a teď se probudím…

    Kým/čím byste byla, kdybyste se nevěnovala divadlu/umění

    Velmi pravděpodobně učitelkou humanitních předmětů na druhém stupni ZŠ nebo na víceletém gymnáziu.

    Plus: Zajímá vás umělecká kritika?

    Zajímá mě, pokud je konstruktivní, tedy prodchnutá argumenty a snahou o objektivitu, ale přesto z ní dýchá nadšení pro dané umění. Kritik by podle mě měl být především poučený fanoušek.

     

    • Autor:
    • Publikováno: 23. listopadu 2020

    Komentáře k článku: Kristýna Čepková

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,