Divadelní noviny Aktuální vydání 16/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

16/2024

ročník 33
1. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Ideál ženy v zrcadle

    Letošní sezona v Městském divadle v Mladé Boleslavi se zaměřuje na téma divadlo. Dramaturgický výběr se tak pochopitelně točí kolem největšího dramatika všech dob Williama Shakespeara. Mohlo by se tedy zdát, že do tohoto konceptu americká lehce bulvární, smutná komedie Krás(k)a na scéně nepatří. Ale je tomu právě naopak.

    Daniel Bambas se jako herec Kynaston proměňuje v ženu v téměř posvátném rituálu FOTO JAKUB KŘOVÁK

    Diváka uvádí do období po puritánské likvidaci renesanční kultury (včetně uzavření divadel) a několika revolučních kotrmelcích, po nichž nastoupil na anglický trůn král Karel II., labužník života a milovník divadla. K inspiraci Shakespearem se hra hlásí citacemi z jeho textů, ale také hlavním tématem – totiž rozostřeností identity hlavního hrdiny.

    Hru Jeffreyho Hatchera Krás(k)a na scéně (Compleat Female Stage Beauty) z roku 1999 přeložil Zdeněk Bartoš a v české premiéře ji uvedl v Západočeském divadle Cheb v roce 2008. Poté následovala inscenace ve Zlíně a nyní do třetice – mladoboleslavská.

    Jakkoli hra obsahuje množství komických momentů (které inscenační koncept zdůraznil až do grotesknosti), příběh veselý není. Vypovídá o krizi člověka, který je nucen vyrovnat se s nepříjemnou životní situací – herec, který léta úspěšně hrál ženské role, je kvůli novým trendům ve společnosti vytlačován herečkami. To otřese nejen jeho profesní jistotou, ale také jeho ambivalentní sexualitou.

    Výtečným nápadem režiséra Petra Mikesky bylo přizvat herce Daniela Bambase, který tak vystřídal velkou vinohradskou scénu za její zmenšenou kopii. Jeho hrdina, herec Edward Kynaston, zcela ovládl scénu. Už na počátku, kdy vstupují diváci do sálu, můžeme sledovat, jak se v herecké šatně – s fiktivním zrcadlem, z něhož použil scénograf Michal Syrový pouze rám – proměňuje v ženu v doslova posvátném rituálu. Poctivě, pečlivě a zároveň s patřičnou sebezhlíživostí na sebe bere Kynaston svou ženskou roli. Zjemnělé pohyby plné nekonečně dlouhých kudrlinek mají v sobě uhrančivost, neztvárňuje však skutečnou ženu, ale jakési schéma ideálu ženy. Je snem, na který se chodí do divadla. Této vykloubenosti se ovšem nedokáže vzdát ani v civilu, kde „hraje“ dál svou roli, jak pro dámy z vyšší společnosti, tak pro svého šlechtického milence. Daniel Bambas dává divákům možnost prožít bolestnou proměnu se všemi nuancemi a vytváří přímo před publikem „divadelní reformu“ směřující k realističtějšímu hereckému stylu. Divákům pravděpodobně v paměti utkvějí především detaily pohybové a fyziognomické proměny Kynastona, kdy se přejemnělý, éterický Edward najednou promění ve „skutečného“ muže, který nepostrádá svaly.

    I když je možné polemizovat s celkovou koncepcí, v níž se vážný příběh hledání genderové i profesní identity mísí s poněkud nelogickou crazy groteskou ostatních postav (snad úlitba publiku?), Daniel Bambas v roli Kynastona bezpochyby přitáhne pozornost mnoha divaček.

    Městské divadlo Mladá Boleslav – Jeffrey Hatcher: Krás(k)a na scéně. Překlad Zdeněk Bartoš. Režie Petr Mikeska, dramaturgie Lenka Smrčková, scéna Michal Syrové, kostýmy Agnieszka Pátá-Oldak. Premiéra 17. února 2017.


    Komentáře k článku: Ideál ženy v zrcadle

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,