Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Něha se samopalem

    Jedním z výstupů loňského ročníku Překladatelské dílny Dilia zaměřeného na skandinávské jazyky bylo drama Králíček finské autorky Saary Turunen. Čeština se tak stala desátým jazykem, do něhož byla hra od svého uvedení v roce 2008 na Divadelní akademii v Helsinkách přeložena. Text zaujal také dramaturgii Divadla Letí, které se záhy postaralo o jeho českou jevištní premiéru.

    Králíček

    V popředí „růžová slečna“ Pavla Beretová FOTO ALEXANDR HUDEČEK

     

    Hra sama o sobě se nejeví jako žádný zázrak a je spíš překvapující, s jakým úspěchem je přijímána. Její téma bychom v dnešní době už mohli označit za jakési módní klišé – Králíček se totiž zabývá postavením ženy v současné společnosti, rolemi, které jsou ženám přisuzovány, a na postavě mladé dívky ukazuje, jak se s nimi žena snaží vypořádat. Touží po pozornosti, touží po úspěchu, chce být milována, ale někdy má taky chuť všechny postřílet… Všechno tohle se ale odehrává v hlavě hlavní hrdinky a právě její mysl poskytuje prostor pro interpretaci, který tvůrčí tým v čele s režisérkou Natálií Deákovou využívá beze zbytku. Sebeprezentační pózy, fantazie, vzpomínky, sny i pochybnosti dospívající dívky se postupně skládají v celek, v němž se odkazy na klasická díla, například Alenku v říši divů, prolínají s popkulturními aluzemi, funkčně doplňovanými o prvky českého prostředí. Střídmě, ale velmi účelně je řešena jak scéna, tak kostýmy – vše v bílé barvě kontrastující s křiklavě růžovými šaty hlavní postavy. Dění na jevišti spoluutváří také promyšlená a precizně provedená choreografie i hudební koláž. Nad průměr inscenaci vyzdvihuje ještě výkon Pavly Beretové, která v titulní roli přeskakuje od naivní dcery k vyzývavé póze playmate a odhodlané mstitelce. Ze všech herců (M. Vítů, T. Jeřábek, T. Kobr, V. Vašák) přitom nejlépe drží ironický odstup, vnáší do hry groteskní nadhled, a nejvíc se tak podílí na celkovém vyznění inscenace jako černé komedie.

    Divadlo Letí si s textem Králíčka pohrálo a vytěžilo z něj maximum. Vytvořilo po formální stránce skvělou inscenaci, která ale má jednu zásadní chybu. Bohužel nepřesvědčí, že ženské (ne)vědomí je nosným námětem pro mezinárodně úspěšné drama a Králíček dobrá hra.

    Divadlo Letí – Saara Turunen: Králíček. Překlad Alžběta Štollová. Režie Natália Deáková, dramaturgie Marie Špalová, scénografie Lukáš Kuchinka, kostýmy Daniela Klimešová, hudba Jakub Kudláč. Premiéra 25. dubna 2013 ve Studiu Švandova divadla.


    Komentáře k článku: Něha se samopalem

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,