Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2019

ročník 28
10. 12.–23. 12. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Kometa září nad Opavou

    Zařadit do repertoáru činohry Slezského divadla nejnovější hru Kometa autorky mexicko-německého původu Justine del Corte byl šťastný tah. Dramatička – partnerka dramatika Rolanda Schimmelpfenniga, který titul nastudoval v roce 2012 ve vídeňském Akademietheater – v mnoha vrstvách zužitkovává nejen své herecké zkušenosti, ale např. i poučenost Čechovem (soustředí se na uzavřenou společnost, která marně touží vymanit se z neštěstí, na němž nese i svůj podíl viny) či Shakespearem (zejména jeho komediemi se svatebními motivy). Najdeme zde také odkazy k magickému realismu, mezi hrdiny tak může zcela přirozeně vstoupit i oživlá mrtvola (démonicky působící Martin Táborský coby Lothar).

    Kometa

    Českou premiéru hry Kometa Justiny del Corte uvedlo Slezské divadlo Opava FOTO ARCHIV DIVADLA

    Děj tragikomedie nás zavádí na svatbu Elisabeth a Arthura, ovšem velmi záhy odhalíme, že se jedná jen o její rekonstrukci po deseti letech. Staronová nevěsta (na jevišti křehce a zároveň bezprostředně působící Šárka Vykydalová) až s neodůvodnitelnou urputností trvá na přesném dodržování detailů všech událostí z minulosti, jako by se chtěla vrátit na začátek a vymazat vše zlé. Do svérázného psychodramatu se zapojují kromě jejího záletného manžela (Daniel Volný) i někdejší svatebčané, kteří mají vždy dostatek toho, po čem netouží, a o to marněji prahnou po tom, co nemají. A sami sobě si spoustu věcí nalhávají. Ale právě se na nebi objevila kometa, a tak se mohou vyplnit i ta nejtajnější přání…

    Hostující režisér Petr Štindl dokázal citlivě vystihnout kontrast mezi realitou a tužbami hrdinů. Na jedné straně ilustruje snovost autorčina textu a poeticky vykresluje atmosféru dusného letního dne i magické noci, přičemž si vypomáhá vyváženým použitím emotivních hudebních motivů (úryvky ze soundtracku Wima Mertense k Greenawayově filmu Břicho architekta) nebo zvuků hlasů ptáků (v textu zmiňovaných drozdů, symbolů plachosti). Na straně druhé však nenechává diváka sklouznout k sentimentu, takticky mísí humor i dojetí a emotivní pasáže vyvažuje trefně pointovanými výstupy. Také se nebojí jednání postav ironizovat, aby vše vyvrcholilo v závěru, kdy se zbavují tíže přetvářky, se kterou dosud žily.

    Také herce Štindl vede tak, aby psychologické herectví vyvažovali groteskností. Výraznou pozornost na jevišti zaujmou zejména ženy: Elizabetina nespokojená a zlobou přeplněná sestra Vera (nelehká úloha pro Terezu Starostkovou), která si vybíjí své neštěstí především na manželovi Nickovi (Michal Stalmach), touží po úspěchu a odmítá přijmout své prvorozené dítě, škádlící se hysterické herečky – filmová Anna (Kamila Srubková) a divadelní Greta (Ivana Lebedová) – nabízejí ironický pohled na tuto profesi. Mozaiku ženského světa doplňuje cynická podnikatelka Nane (skvělá drobnokresba Hany Vaňkové) a naivní dospívající Isabel talentované Karolíny Hýskové. Nepříliš výrazně pak ztvárňuje spisovatele Gregora Martin Valouch, jenž nedokázal přesně vystihnout polohu charismatického muže, kvůli kterému by ženy měly opouštět své partnery.

    Režisér ve spolupráci se scénografem Petrem Novákem a kostýmní výtvarnicí Zuzanou Přidalovou tragikomedii zasadil do jednoduché scény letní louky, tvořené šikmou pokrytou zeleným kobercem a slámou, v pozadí s plátnem, na které jsou promítány obrazy ubíhajících mraků na azurově modré obloze. Vpravo na horizontu scéně dominuje jabloň, ověšená symbolickými jablky sváru, neboť výraznou linii dramatu tvoří odhalování uskutečněných vzájemných milostných vztahů. V popředí pak herci sestaví ze starých dveří, podpěr a použitého nábytku improvizovaný stůl, kolem kterého se během svatební hostiny schází. Jako by skládali mozaiku svých vlastních osudů, které jedině společně tvoří smysluplný celek.

    Slezské divadlo Opava – Justine del Corte: Kometa. Režie Petr Štindl, scéna Petr Novák, kostýmy Zuzana Přidalová. Premiéra 10. listopadu 2013. (Psáno z reprízy 20. ledna 2014.)


    Komentáře k článku: Kometa září nad Opavou

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,