Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 28
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Kocovina ze včerejška

    Loňští absolventi „alterny“ na DAMU euforicky zaťatě založili soubor 11:55 a své úspěšné školní inscenace Regulace intimity a Hodní chlapci přenesli do Venuše ve Švehlovce. Někteří z nich našli angažmá v českých divadlech a na podobné divadelní kratochvíle již nemají tolik času a energie, příjemným překvapením tedy je, že velká část skupiny ve společné práci pokračuje. Nyní uvedli premiéru v dalším novém a mladém prostoru s historií, v holešovických Jatkách78.

    Střepy a chlebíčky

    Ve Střepech a chlebíčcích je ilustrována i metanolová aféra FOTO MICHAL HANČOVSKÝ

    Při sledování Střepů a chlebíčků jsem si několikrát vzpomněla na jejich předchozí inscenaci Hodní chlapci. V mnohém se tyto dva projekty podobají, a není to jen jméno režiséra Jana Mikuláška, které oba tituly spojuje (i když právě on analogie do velké míry vystavěl). Podobný je výběr širokého, společenského tématu (dříve násilí, nyní „česká malost“), kritika společnosti, obdobná je struktura obrazů-scének, které spolu jen volně souvisejí, i když mají rámec. Ve Střepech a chlebíčcích je to setkávání se u stolu, oslavy, rituály – a taky „pařby a kocoviny“. Toto zarámování však zase vybízí k srovnávání s inscenací Buržoazie na Mikuláškově domovské scéně, v Divadle Na zábradlí, ale to bychom se dostali k úplně jiné úvaze, a přece jen by porovnávání v současnosti s nejlepším hereckým souborem ze Zábradlí nebylo pro nedávné absolventy z 11:55 příliš lichotivé. (Navíc tato inscenace nevznikala v tak profesionálních podmínkách.) Je však důležité říci, že inscenace Jana Mikuláška, které vznikají na rezonující téma (ne podle dramatického textu) a na základě herecké improvizace, se začínají nebezpečně podobat.

    Střepy a chlebíčky nejenže nepůsobí originálně, ale vzbuzují také dojem nedotaženosti či nedozkoušenosti. Mladí herci se ještě nedokážou v kolektivní inscenaci výrazně projevit, přinést jakési „osobní ručení“, charisma. Téma porevoluční kocoviny, mediálního obrazu našeho češství zde nemá silný apel, herci pouze ilustrují, co už známe z médií. Výběr a předvedení kauz jsou prvoplánové – nabízející se, utrápená a trapná Iveta Bartošová, metanolová aféra, splasklá jen na oslepnutí, střelec z Uherského Brodu jako počítačová hra, vše, co okusíme, vše, na co se podíváme, vše, na co sáhneme, je Babišovo… Celek nevytváří plastický obraz, jelikož jiné situace jsou málo čitelné, ne všechny obrazy jasně interpretovatelné. Což by nemuselo být na škodu, ale nesmí chybět určitá poetika, razance a zábavnost. Na premiérovém představení se toho, bohužel, nedostávalo.

    Velkým handicapem pro tuto inscenaci i herce je ovšem také prostor Jatek78, sedíte-li v posledních řadách – elevace je opravdu strmá a sál rozlehlý všemi směry –, nemáte z činohry téměř nic. Prostor je zatím připraven pro projekty tanečního a fyzického divadla, takto intimní (herecky a snad i tematicky) inscenace, které musí nabízet přesnost, by si zasloužily komornější prostředí. Prostor i soubor jsou teprve na začátku svého, věřím, dlouhého bytí, mají tedy ještě čas a sílu počáteční mouchy rozehnat.

    Kolektiv 11:55: Střepy a chlebíčky. Režie Jan Mikulášek, dramaturgie Jana Macíčková, scéna a kostýmy Pavla Kamanová. Premiéra 14. dubna 2015 v multifunkčním prostoru Jatka78.


    Komentáře k článku: Kocovina ze včerejška

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,