Divadelní noviny Aktuální vydání 16/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

16/2019

ročník 28
1. 10.–14. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    KlariN píše Varyšovi (No. 4)

     Můj milý Vojto,

    zdravím Tě protentokrát z cest.

    Letošní Encounter se po poměrně rozpačitém začátku nakonec vydařil. Organizace byla precizní, program pestrý, mladé herečky okouzlující a herci charismatičtí. A jarní Brno? Báječné! Orestés z berlínské Reduty byl sice martýriem srovnatelným pouze s představou členů skupiny Maxim Turbulenc ve vedoucích funkcích uměleckých souborů Národního divadla moravskoslezského, zato jsem však v jeho těsném programovém sousedství zpětně docenil Stvoření pražského KALDu: berlínští totiž propůjčili termínu „nezvládnutý jevištní tvar“ natolik obskurní dimenze, že pokus páně Spišáka a jeho kolektivu lze v této souvislosti označit za pouze decentně problematický (přinejmenším dramaturgie by si zasloužila podstatně pevnější vedení). A ostatně i v kuloárech porůznu očerňovaný Jamácký Vrátný režiséra Lukáše Večerky rozhodně stojí za žádoucí pozornost. Už proto, že i přes diskutabilní pedagogické vedení pánů Riegera a Groszmana se z jejich ročníku (možná samospádem?) postupně vylupují zajímavé herecké osobnosti, jimž především role různorodé zvířeny zjevně ladí k naturelu. Představ si Vojtěchu, že Lukáš Příkazský má bratra Marka, jemuž neodolá žádná hadice, a Ivan Jurečka rozhodně umí víc než jen otevírat nejrůznější dveře. Slečny Tkačíková s Jiříčkovou jsou nadto exkluzivní psice. Chceme je? Na českých jevištích rozhodně! Leč koruna nejintenzivnějších vzruchů přišla protentokrát ze zahraničních zdrojů: Londýn a Graz názorně předvedli, jak různě se dá nakládati s klasikou, ruský VGIK v inscenaci Hey! naplnil vlastní úpravu Gogolova Revizora dynamikou, mladistvým humorem a brutálním závěrem. A ABBOU! Ta pro mě snad nikdy nebyla snesitelnější než zde. Každopádně jsem si jako epilog festivalového hodování následně dal Calypsó ve Strašnickém. Na budoucí řádění tandemu Czesany-Ferencová na Zábradlí proto opravdu těším. Rozhodně bude o čem psát. Teď zpátky do lesů.

    …a zdaleka nejen těch divadelních!

    Měj se hezky!

     Tvůj KlariN


    Komentáře k článku: KlariN píše Varyšovi (No. 4)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,