Kde má čmelák žihadlo
Když jsem jako sedmnáctiletá odletěla přes půl světa studovat na americkou střední, většina divadel teprve rozjížděla základní webové stránky nanejvýš s měsíčním programem a malinkatými fotkami hereckého souboru. Ano, bylo to chvilku po vymření dinosaurů…
Veškeré analýzy, zajímavosti, tipy, postřehy, ale taky ty super skvělé dlouhatánské rozhovory se tak tehdy daly najít na jediném místě: v Divadelních novinách. Z domu mi je posílali každý měsíc a já je četla od prvního do posledního písmenka včetně recenzí tanečních inscenací, které mě dost míjely, a rubriky výročí. Bylo to mé propojení s českým divadelním světem a zároveň příprava ke zkouškám na režii.
Nepřečíst si Divadelky se pro mě rovnalo nevědět, kde má čmelák žihadlo. Nedýchat, hnít. Byla to krásná doba – intenzivní, plná vzruchů, novinek, kypícího divadelního života, ve kterém ty naše noviny hrály nemalou roli.
Díky za ni.
Komentáře k článku: Kde má čmelák žihadlo
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)