Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2019

ročník 28
17. 9.–30. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Kde číhá nebezpečí?

    Hamptonova divadelní úprava slavného Laclosova románu Nebezpečné známosti (1782) pod názvem Nebezpečné vztahy se díky překladu manželů Smočkových čas od času objevuje na českých jevištích. K poměrně nedávno uvedeným a stále hraným inscenacím v Činoherním klubu (režie Ladislav Smoček) a v Jihočeském divadle České Budějovice (nastudoval Martin Glaser) přibyla interpretace Věry Herajtové u Klicperů v Hradci Králové.

    Znepokojivé téma o manipulaci s emocemi i o prestižním „boji pohlaví“ může být jevištně účinné pouze tehdy, disponuje-li soubor vhodnými a schopnými představiteli markýzy de Merteuil a vikomta de Valmonta. Hradecké divadlo takové protagonisty v Kamile Sedlárové a Jiřím Zapletalovi bezesporu má. V dynamické režii (za nezanedbatelného tvůrčího přispění scénografa Jana Štěpánka, kostymérky Jany Prekové a komponisty Vladimíra Franze) se dialog dvou soupeřů, plný zkaženosti, vypočítavosti i uměle rozdmychávané touhy nese v elegantní, výtvarně opulentní rovině. Oba hlavní představitelé se vyznačují suverénní jevištní prezentací, nepostrádají šarm a jsou – nehledě na stylizované kostýmy – velmi podobní současným suverénům, pro něž je proplouvání milostnými eskapádami rovno sportovnímu soutěžení. Doslovně to lze aplikovat na Valmontovo svádění Cecilie (Marta Zaoralová), plné přízemní akrobacie, k čemuž poslouží i Štěpánkem šikovně vymyšlený zelený stůl s otvorem, který může fungovat jako rozmarná prolézačka. Marta Zaoralová – s houslemi – se blýskne rovněž výraznou kreací včetně dobrého instrumentálního výkonu, její kombinace rozpaků i dychtivosti z ní činí nejdojemnější postavu inscenace. Z vesměs kvalitních hereckých výkonů je vhodné připomenout také překvapivou polohu Josefa Čepelky v partu dekadentně rozměklého rytíře Dancenyho, vroucně a čistě rozdychtěnou Evu Kratochvílovou v roli prezidentové de Tourvel či výskající a permanentně pohybově aktivní kurtizánu Emílii v interpretaci Kristýny Kociánové.

    Výrazně bodují kostýmy Jany Prekové, jako vždy poněkud výstřední, tentokrát ovšem barevně rozmáchlé a k rolím případně přiléhající: Valmont v rudém kostýmu, také bohatě zdobené róby markýzy de Merteuil i Dancenyho. Látky jejich kostýmů se vyznačují velkými květy a paralelu k nim tvoří „eroticky“ se rozevírající květiny na filmové dotáčce, poněkud doslovné (obdobně jako čertovské růžky na hlavě Valmontova pobočníka Azolana – Filipa Richtermoce). Perverzní šmrnc nabídne divákovi výtvarné řešení němé postavy Valmontova komorníka, monstrum má nasazenu děsivou jarmareční masku, jeho zestarale stylizovanou figuru ovšem zdobí krátká bílá sukénka.

    Hradecké zpytování emocionálního marasmu osvícenství / dneška míří nelítostně na naše schovávání se za módní trendy životního stylu i za ducha doby. V kontextu zdejšího repertoáru působí inscenace jako další kvalitně zpracovaný a nepodbízivý titul.

    Klicperovo divadlo Hradec Králové – Christopher Hampton: Nebezpečné vztahy. Překlad Vladimíra a Ladislav Smočkovi. Režie Věra Herajtová, scéna Jan Štěpánek, kostýmy Jana Preková, hudba Vladimír Franz, dramaturgie Magdalena Frydrych Gregorová. Premiéra 13. března 2010.

    • Autor:
    • Publikováno: 4. května 2010

    Komentáře k článku: Kde číhá nebezpečí?

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,