Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2019

ročník 28
11. 6.–24. 6. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Každý umělec je hrdý na své umění

    Každý umělec hájí umění, jež ho při prvním setkání hluboce poznamenalo. Přinášelo, co hledal a ztratil a co by vášnivě rád sdílel s ostatními… Je to odezva hlasu, nalezeného rukopisu, interpretace textu předkládaného lidstvu, je to hudba, bez níž nás vesmír nedokáže oslovit, je to pohyb nabízející půvab.

    Mourad Merzouki. FOTO archiv

    Mourad Merzouki. FOTO archiv

    Pyšním se tancem jako tanečník a choreograf. Jsem tanci hluboce vděčný, protože mi dal velkou šanci. Jeho ušlechtilá disciplína se stala mou etikou. Díky tanci den co den objevuji svět. Tanec je důvěrně můj víc než cokoliv jiného, denně mne povzbuzuje jeho specifická energie a velkorysost. Poetičnost tance mě uklidňuje. Mohu tvrdit, že bez tance bych nebyl? Bez schopnosti se vyjadřovat, kterou mi tanec poskytl? Bez jistoty, dané mi tancem, že dokážu překonat strach a vyhnout se slepým uličkám?

    Díky tanci jsem pochopil krásu a složitost světa, stal jsem se občanem, zvláštním občanem, který při každém novém setkání znovu objevuje zákonitosti, který se nezpronevěřuje kultuře hip-hop, jež přetváří negativní síly na pozitivní. Tanec mě denně naplňuje hrdostí. Avšak zároveň s touto hrdostí jsem hluboce zneklidněn. Část mládeže z chudinských čtvrtí ztratila orientaci, ztratila schopnost v životě snít. Ta mládež vyrůstá ve frustraci a v neustálém napětí. Jsem jako ti mladí… Všichni jsme jako oni. Snad víc než ostatní bych si přál pomoci jim svým příkladem k lepšímu životu. Což bohatost každého jednotlivce neobohacuje celou společnost?

    Kultura spojuje lidi víc než veškerá slova. Buďte odvážní, riskujte. Pak navzdory překážkám a nenávisti, jimž budete nepochybně vystaveni, budete neustále vnímat krásu světa, jako jsem já vnímal tanec. Díky své zcela mimořádné síle, odstraňující společenské rozdíly i rozdíly dané naším původem, zachovává tanec pouze pohyb těl v jejich prosté lidskosti lidských bytostí, které se vracejí ke svému prostému a zároveň jedinečnému i společnému výrazu.

    Dovolte, abych zakončil slovy René Chara, která mi každodenně připomínají, že nesmíme nikomu dovolit, aby nás uvěznil v předepsaných rolích: Vynuť si svou šanci, uchop své štěstí a jdi za svým rizikem. Když tě lidé budou vídat, zvyknou si. Tak to zkuste, chybujte a začněte vždy znovu, ale především- tančete, nikdy nepřestaňte tančit!

    Mourad Merzouki /překlad Dagmar Steinová/

    Mourad Merzouki. FOTO SÉBASTIEN CHAMBERT

    Mourad Merzouki. FOTO SÉBASTIEN CHAMBERT

    Mourad Merzouki

    se narodil v roce 1973 v Lyonu. V sedmi letech začal navštěvovat kurzy bojového umění a cirkusových disciplin, v patnácti letech se setkává poprvé s hip-hopovou kulturou, a tak objevuje tanec. Rychle se rozhodl vytvořit novou formu street artu a zároveň experimentovat s různými tanečními styly, zejména choreografů Maryse Delentea, Jeana-Françoise Durourea a Josefa Nadje. Tato bohatá zkušenost ho přivedla k touze uskutečňovat vlastní umělecké projekty propojující hip hop s dalšími druhy umění. Tak v roce 1989 vytváří spolu s Kader Attou, Eric Mezino a Chaouki Saïd svou první uměleckou společnost Accrorap. V roce 1994 uvedl během Lyon’s Biennal Dance Festival inscenaci Athina, jež sklidila triumfální úspěch, který otevřel stret dance dveře na renomovaná jeviště.

    Jeho další tvůrčí směřování jej vedlo do nepoznaných území, takových, kde tanec může být mocným prostředkem komunikace. S cílem rozvíjet vlastní styl založil v roce 1996 uměleckou společnost Käfig. Ta od ledna 2006 sídlí v Espace Albert Camus v městě Bron poblíž Lyonu. V roce 2009 založil v Bronu centrum pro vývoj současného tance ôle Pik. V červnu 2009 byl Mourad Merzouki jmenován ředitelem Národního choreografického centra města Créteil – Val de Marne. Tam pokračuje v rozvíjení svých projektů s důrazem na otevřenost světu a rozličným tanečním stylům a žánrům. Za osmnáct let vytvořil 22 inscenací. Jeho společnost odehraje v průměru 150 představení za rok po celém světě.

    ///

    Mezinárodní den tance

    V roce 1982 Taneční komitét ITI /International Theatre Institute- Mezinárodní divadelní ústav/ poprvé vyhlásil 29. duben Mezinárodním dnem tance a tak je od té doby každoročně slaven na celém světě v připomínku narození velkého tanečního reformátora Jeana-Georgese Noverrea (1727).
    Každý rok je tedy vyzvána známá taneční osobnost a její Poselství pak šířeno po celém světě. Záměrem Mezinárodního dne tance a Poselství je spojit dohromady v tento den všechen tanec, jeho různé podoby a projevy, oslavit tuto divadelní formu a radovat se z její universality, rušící veškeré politické, kulturní a etnické bariéry a spojit lidi dohromady v míru a přátelství společným jazykem – Tancem.
    V roce 1995, v úsilí spojit všechny mezinárodní taneční organizace a oslavit Mezinárodní den tance společně, vstoupil Taneční komitét ITI/UNESCO ve spolupráci s Mezinárodní taneční radou /CIDD-UNESCO/ a Mezinárodní taneční aliancí /WDA/.

    Autoři Poselství k Mezinárodnímu dni tance:

    1. 1982: Henrik NEUBAUER
    2. 1983: anonymní
    3. 1984: Yuri GRIGOROVITCH
    4. 1985: Robert JOFFREY
    5. 1986: Chetna JALAN
    6. 1987: Dance Committee Board /Výbor Tanečního komitétu ITI
    7. 1988: Robin HOWARD
    8. 1989: Doris LAINE
    9. 1990: Merce CUNNINGHAM
    10. 1991: Hans VAN MANEN
    11. 1992: Germaine ACOGNY
    12. 1993: Maguy MARIN
    13. 1994: Dai AILIAN
    14. 1995: Murray LOUIS
    15. 1996: Maia PLISSETSKAIA
    16. 1997: Maurice BÉJART
    17. 1998: Kazuo OHNO
    18. 1999: Mahmoud REDA
    19. 2000: Alicia ALONSO, Jiri KYLIAN, Cyrielle LESUEUR
    20. 2001: William FORSYTHE
    21. 2002: Katherine DUNHAM
    22. 2003: Mats EK
    23. 2004: Stephen PAGE
    24. 2005:Miyako YOSHIDA
    25. 2006:His Majesty Norodom SIHAMONI, King of Cambodia
    26. 2007: Sasha WALTZ
    27. 2008: Gladys Faith AGULHAS
    28. 2009: Akram KHAN
    29. 2010: Julio BOCCA
    30. 2011: Anne Teresa De KEERSMAEKER
    31. 2012: Sidi Larbi CHERKAOUI
    32: 2013: LIN Hwai-min
    33: 2014: Mourad MERZOUKI

    • Autor:
    • Publikováno: 29. dubna 2014

    Komentáře k článku: Každý umělec je hrdý na své umění

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,