Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2020

ročník 29
23. 6.–1. 9. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Karel Poláček: Okresní město

    Někdy mě napadá, když uvažuju o této rubrice, co bych tak mohl považovat za svou „divadelní bibli“. Surrealisté by to asi nazvali určujícím setkáním. Tedy by to asi bylo určující setkání s nějakou knihou nebo autorem. Pak se ovšem dostanu do vlastních kleští, poněvadž se mi hned v hlavě vyrojí mnoho autorů a mnoho knih, co během let, vždy v různých dobách něco jiného, mě ovlivnilo v mém pohledu na divadlo a na témata, která jsem kdy zpracovával.

    Vlastně mě ovlivnilo mnoho věcí. Základem mého pohledu na svět a na lidi a jejich jednání a povahy byl rozpor, balancování na pomezí žánrů, mezi tragickým a komickým, mezi vysokým a nízkým, mezi vznešeným a pokleslým. Pokud bych si měl vybrat nějaký určující žánr, nejspíše bych zvolil tragikomedii, grotesku, maličko zkreslený pohled na realitu, něco jako odraz v trochu nakřáplém zrcadle.

    Tak se vlastně pomalu dostávám k autorům, kteří by to moje téma nejspíše vystihli. Samozřejmě, bylo by jich víc. Pokud bych však měl zvolit jednoho, a to dělám jen s velkým přemáháním, obrátil bych se ke Karlu Poláčkovi, specielně k jeho tetralogii, respektive pentalogii Okresní město. Těch paradoxních momentů, kde se tragické kříží s komickým a žertovným, je tam nespočet. Postavy jednají, jsou směšné, a přece… Jako například hlavní hrdina Jaroušek nakonec na bojišti první světové války umírá, zatímco ostatní vojáci hovoří nezávazně o tom, bude-li něco k jídlu, nějaká „mináž“ od vojenských kuchařů, kteří jsou dobře „zdekovaní“, poněvadž už všichni mají hlad. A on do bitevní vřavy, zasažen granátem, recituje: Prorok Eliáš vzat na nebe ve voze ohnivém. Eliša divy činí. A když se ho ptají, co že to říká, on odpoví: Nic. A zemře. A při tom, jak praví vychytralý vojín Maštalíř, se hezky usmívá. Asi měl lehkou smrt. Zůstaly po něm dvě konzervy, kus chleba a souprava prádla.


    Komentáře k článku: Karel Poláček: Okresní město

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,