Divadelní noviny Aktuální vydání 16/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

16/2019

ročník 28
1. 10.–14. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Karel IV. byl sympaťák

    K oslavám sedmistého výročí narození Karla IV. se přidalo také Karlovarské městské divadlo a 14. května uvedlo premiéru autorské inscenace uměleckého šéfa Jiřího Seydlera. Ve hře s pře­dlou­hým názvem Karel IV. aneb Strasti Otce vlasti (Zač je toho Loket) je propojena nezbytná, jemná glorifikace s lechtivou a ironickou uměleckou fikcí a nechybí známější historická fakta.

    Hvězdy z Prahy – Tereza Kostková  jako Eliška Přemyslovna a Aleš Háma jako Karel IV.  FOTO MICHAL MRÁKA

    Hvězdy z Prahy – Tereza Kostková jako Eliška Přemyslovna a Aleš Háma jako Karel IV. FOTO MICHAL MRÁKA

    Panovník je zde zachycen a vylíčen jako stárnoucí, trochu nerudný muž, který z nostalgie pobývá na Lokti. Jeho starosti nejsou pouze vladařské, ale také fyzické – má nemocnou nohu a jeho mladá žena Anna Svídnická vyžaduje potomka, dědice. Karel by zase rád, kdyby o něm někdo vytvořil mýtus. Seydler neopomíjí ani jeho vášeň sbírat ostatky svatých a pozitivní vztah k alkoholu. Matka Eliška Přemyslovna se mu zjevuje jako duch a ani po smrti nedokáže opomenout křivdy, které na ní spáchal její manžel Jan Lucemburský, a nabádá Karla k velikosti a především odplatě na české šlechtě.

    Vážnější, oficiální rovinu vyvažuje Seydler dryáčnickým divadlem na divadle, kterým je (ne právě šťastně) inscenace uvedena. Zároveň pasážemi s potulnými herci skládá poctu dalšímu letošnímu jubilantu Williamu Shakespearovi (odkazuje především na Sen noci svatojánské). A nechybí po­šťouch­nutí některých Karlovarských, když číšník při závěrečné hostině pro sebe pronáší: Vary? Karlovy Vary? A královské lázně? Královsky skvělý nápad! Otevřu si lázeňský dům. Skutečný palác zdraví! Kořalka tam poteče proudem a lazebnice budou oblažovat hosty na sto cizokrajných způsobů! I když… Co s tou zázračnou vodou? Je horká. Co takhle v ní pařit prasata. Zabijačka se usnadní a hostina bude lacinější. Jo! Vy pitomí intelektuálové! Vy si sněte! Já budu podnikat!

    Hra je to pozoruhodná, horší je to však s inscenací. I když trvá asi dvě hodiny i s nezbytnou přestávkou, působí poměrně zdlouhavě, někteří herci se snaží hrát „echt“ komedii. Pseudohistorická výprava není příliš esteticky působivá (a není to jen potíž ekonomická). Karlovarské divadlo zve do svých inscenací „hvězdy z Prahy“, aby vůbec na­plni­lo hlediště. Jako Karel IV. se představil Aleš Háma – v jeho podání se nakonec jeví vladař jako sympaťák, Elišku poněkud pateticky hrála Tereza Kostková. (Existuje však také „místní“ alternace – Martin Jurajda a Lucie Domesová.) I když je otázkou, zda vlastně není hlavní postavou drzý Šašek Viktora Braunreitera. Aspoň na premiéře svým herectvím ostatní zastínil.

    Název napovídá, že se inscenace bude hrát také na letní scéně hradu Loket, a zdá se, že především pro tuto kratochvíli je vystavěna. Další inscenace, které by se měly věnovat místním velikánům, snad budou po všech stránkách úspornější, o to však sdělnější.

    Karlovarské městské divadlo – Jiří Seydler: Karel IV. aneb Strasti Otce vlasti (Zač je toho Loket). Režie Jiří Seydler, výprava Dana Hávová, hudba Jiří Šlupka Svěrák, dramaturgie Petra Kohutová. Premiéra 14. května 2016.


    Komentáře k článku: Karel IV. byl sympaťák

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,