Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2019

ročník 28
16.–29. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Kam vedete svůj soubor?

    Martin Glaser, šéf činohry

    Při svém nástupu do funkce jsem kolegům řekl, že bych chtěl, abychom společně budovali moderní, současnou a sebevědomou činohru, která si pěstuje svůj osobitý styl. Nutným předpokladem toho je vědomé omezení téměř bezbřehé šíře repertoáru, která se od souborů našeho typu „očekává“. Neztráceli jsme čas lacinými a pohodlnými komediemi na straně jedné, ani se nepouštěli do osvědčené klasiky jen proto, že se to patří, je oblíbená a lze se vždy zaštítit její nehynoucí aktuálností. Proto jsme v prvních sezonách většinou uváděli současné hry a zvali typ režisérů, u nichž jsme nacházeli styčné body v práci s herci a s textem. Což není cesta bez rizika v poměrně malém a konzervativním městě, když si zároveň přejete mít každý večer pokud možno plný dům, což by měl chtít každý normální divadelník. Protože se nám to, myslím, docela povedlo, je teď nejvyšší čas pustit se spolu se souborem i diváky k náročnějším úkolům. Rychlíkův Rok na vsi, Williamsova Tramvaj do stanice Touha a Crimpův Misantrop v této sezoně ukáží naše nové priority a cíle.

    Miloslav Veselý, šéf opery

    Odpověď je jasná. Snažíme se již několik sezon zvýšit uměleckou úroveň opery. Já jako operní režisér těžko mohu ovlivnit úroveň orchestru, proto se snažíme spolupracovat s dirigenty, od kterých se jak orchestr, tak sólisté a sbor mohou co nejvíc naučit. Ve vší skromnosti musím říci, že se nám to daří. Je nutné omlazení celého souboru a získání těch nejlepších hostů pro naše představení a to je můj úkol, který je sice velice nesnadný, ale z mého pohledu jedině možný a správný.

    Attila Egerházi, šéf baletu

    Když přemýšlím o baletním souboru Jihočeského divadla, vybaví se mi dokonale technicky vybavení tanečníci, kteří mají pevné základy v klasickém tanci, ale i v moderních technikách, aby mohli naplnit širokou škálu našeho repertoáru.

    Repertoár je vedle mých choreografií složen z děl předních mezinárodních choreografů, jakými jsou Jiří Kylián, Petr Zuska, Mário Radačovský či Václav Kuneš. Dále máme v plánu spolupracovat s Jormou Elem nebo Paulem Lightfootem.

    Po dramaturgické stránce cítím, že je důležité, aby byl repertoár souboru složen z celovečerních inscenací se silným příběhem, stejně jako z jednoaktových baletů, které lze nazvat „taneční poezií”.

    Chtěl bych vytvořit takový reperotár, se kterým není náročné cestovat – na jedné straně mít mnoho představení v našem divadle a podílet se i na dalších kulturních akcích města České Budějovice, na druhé straně co nejčastěji reprezentovat soubor a město po celé České republice a v zahraničí.

    Balet Jihočeského divadla je souborem, který prezentuje taneční umění vždy na vysoké profesionální i umělecké úrovni jako samostatný divadelní žánr. A který je součástí bohatého kulturního života v našem městě, regionu a v neposlední řadě v České republice.

    Zdeněk Jecelín, šéf loutkohry

    Rozvíjet všechny dosavadní tvůrčí linie, kterými jsou původní adaptace dětské literární klasiky, loutkářské inscenace J. Ibragimova a projekt Kašpárka v rohlíku. Udržet jejich směr, specifiku, vzájemnou vyváženost a inspirativnost. Být originální jak volbou titulů a jejich předloh, tak jejich jevištním zpracováním. Prohlubovat (loutko)hereckou, pohybovou i hudební všestrannost členů souborů.

    • Autor:
    • Publikováno: 16. listopadu 2011

    Komentáře k článku: Kam vedete svůj soubor?

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,