Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2019

ročník 28
17. 9.–30. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Jsme schopni změnit pohled společnosti

    Internetový server Mladé fronty Dnes iDnes přinesl včera velký rozhovor s pravděpodobným budoucím ministrem kultury Danielem Hermanem. Jelikož se v něm dotýká otázek, které by mohly zajímat i divadelníky a čtenáře iDN, vybíráme z něj několik pasáží.

    FOTO JAN ZÁTORSKÝ

    FOTO JAN ZÁTORSKÝ

    Stabilizuji Národní galerii a podpořím živé umění, plánuje Daniel Herman

    Myslím, že česká společnost má v oblasti kultivovanosti života značný deficit. Kdybychom to chápali čistě finančně, ekonomicky, tak kultura samozřejmě není silovým resortem. Je to ale nejvlivovější resort, říká Herman. Podle něj totiž má kultura vliv na lidi, kteří vytvářejí veřejné mínění.

    Jako budoucí ministr kultury by toto vnímání, které je podle něj dáno zejména stavem české společnosti po padesáti letech totalitních režimů, rád změnil velmi intenzivním dialogem s uměleckou scénou. Abych znal jejich potřeby a problémy. Myslím, že jsme schopni změnit pohled společnosti i pohled některých politiků na význam resortu kultury, míní Herman.

    Se spolustraníky pak žádný rozpor v tom, jak se k resortu kultury stavět, nemá. I přesto, že předseda lidovců Pavel Bělobrádek během koaličních jednání uvedl, že „kultura je (pro KDU-ČSL) na posledním místě“. Podle Hermana o tom svědčí součást koaliční dohody, podle níž je cílem získat pro kulturu ze státního rozpočtu jedno procento.

    Myšlenky svého vzoru, bývalého ministra kultury Pavla Tigrida, na zrušení ministerstva kultury, odmítá. Můžeme uvažovat o různých modifikacích, úzce například spolupracovat s ministerstvem školství. Ale ministerstvo kultury zde má své místo, říká.

    FOTO JAN HANDREJCH

    FOTO JAN HANDREJCH

    Chodím do kina, do divadla, na koncerty. Včera jsem byl v Národním divadle na vystoupení bratří Bubeníčků. V kině jsem byl naposledy před týdnem na filmu Colette. Líbí se mi vážná hudba, barokní, klasicistní, ale třeba i americká hudba čtyřicátých let. Na druhou stranu si rád poslechnu i některé skladby Daniela Landy, protože o nich spolu diskutujeme a rozumím jim, řekl v rozhovoru pro MfD, který vznikal v pondělí 13. ledna.

    Jaké budou vaše první kroky na ministerstvu?

    Musí být nově formulovaná koncepce státní kulturní politiky, ta minulá letos končí. Na tomto dokumentu budeme intenzivně pracovat. Je třeba podpořit živé umění, filmové pobídky, aby se česká republika opět stala atraktivní destinací pro špičkové tvůrce. Dále větší propojení cestovního ruchu a kultury. Mou první prioritou je také postavení silného týmu.

    Kdo ve vašem týmu bude?

    V této situaci je pro mě těžké někoho jmenovat, protože stále nevím, jestli se nakonec stanu ministrem. Určitou představu o týmu samozřejmě mám, ale jména říkat nechci. Rozhodně chci zohlednit přání koaličních partnerů. Chci se také opírat o lidi, které znám, se kterými už jsem třeba spolupracoval. Určitě uvažuji i o lidech, kteří na ministerstvu působí v současnosti.

    Loni se umělecká scéna bouřila proti ministryni Hanákové kvůli seškrtání grantů na živé umění, které bylo pro řadu uměleckých projektů likvidační. Mohou od vašeho nástupu do čela ministerstva čekat divadla, galerie, literární časopisy, které balancují na hranici existence, navýšení grantů?

    Nechci hodnotit ten či onen krok paní Hanákové. Každopádně mohu říct, že živé umění pokládám za jednu z priorit. V rámci možností bude mít mojí plnou podporu. Nebudu to řešit od zeleného stolu, ale v dialogu s nimi. S řadou zástupců uměleckých organizací už jsem se setkal, byli tam i zástupci živého umění, ale nechci předčasně jmenovat.

    Letos na ministerstvo kultury připadá ze státního rozpočtu 10,4 miliardy, což je oproti loňsku nárůst téměř o 14 procent. Ovšem velká část z těchto prostředků půjde na vyrovnání s církvemi. Nebude na tom tedy nakonec kultura hůře než loni?

    Bez analýz zatím nejsem schopný dát vám konkrétní čísla. S výdaji ministerstva jsou samozřejmě spojené církevní restituce. Ale i před platností zákona o restitucích byly církve z rozpočtu financované. Je každopádně potřeba, abychom se do budoucna pohybovali v hladině alespoň toho jednoho procenta. Jestliže státní rozpočet tvoří přibližně 1 200 miliard, tak to není úplně malá částka. Ale současná čísla se k hladině jednoho procenta zatím nedostávají. Pro mě je velkou nadějí, že se to podařilo dostat do koaliční dohody. Všichni předsedové to tedy podepsali a teď je třeba to prostě realizovat.

    Daniel Landa. FOTO archiv

    Daniel Landa. FOTO archiv

    S Landou se přátelím. Jeho mediální obraz neodpovídá realitě

    Stal jste se patronem projektu Daniela Landy, nebo také Žita, který v rámci svých „sedmi kejklí“ bude například plavat se žraloky. Z jakého důvodu se toho účastníte?

    S Danielem Landou se známe patnáct, sedmnáct let. Znám ho velmi dobře a on mě. Takže právě proto se toho účastním. Daniel Landa tak, jak je prezentován v médiích, je úplně jiný Daniel Landa. Mediální obraz často neodpovídá realitě.

    Ale on na tom svém mediálním obraze aktivně pracuje. Vzpomeňme jen výstup s kohoutem na loňských Slavících. Nepovažujete problematické, že zaštiťujete projekt takto kontroverzní osoby, přestože to je váš přítel?

    Právě proto, že Daniela tak dobře znám a jsme blízcí přátelé, tak ne. Protože on je umělec, je to šoumen. Je to jeho výrazový prostředek, kterým chce něco sdělit. S kohoutem v podpaží se mu to beze sporu podařilo. Díky tomu, že se dobře známe, jsem i pochopil, co tím chtěl říct. Nad uměleckou formou bychom mohli diskutovat.

    A decorative version of the NCRI Iranian Flag with the NCRI Lion, Sun and Sword in the center. Repro archiv

    Dekorativní verze vlajky  NCRI se lvem, Sluncem a mečem v centru. Repro archiv

    Účastníte se akcí Rady íránského národního odporu (NCRI), tedy íránské exilové opozice. Z jakého důvodu?

    Jeden z velmi autoritativních režimů současnosti vládne v Teheránu. Je to taková islámská inkvizice. Zástupci hnutí, které proti tomuto režimu bojují, mají centrum poblíž Paříže a jejich akcí se účastní celá řada demokratických politiků z Evropy i USA. Sám pocházím z rodiny, která je kvůli komunistickému režimu rozprostřená prakticky na všech kontinentech. Vím tedy, jak důležitá byla v minulosti podpora demokratických politiků československého exilu. V Íránu je situace děsivá. Lidé, kteří proti tomuto totalitnímu režimu bojují, si zaslouží podporu.

    NCRI ale byla do roku 2009 na seznamu teroristických organizací Evropské unie. Nedávno se proto rozpoutala debata o tom, jestli váš kontakt s nimi nepředstavuje bezpečnostní riziko. Co si o tom myslíte?

    Právě, že byla z toho seznamu vyškrtnuta, a to jak v Evropské unii tak ve Spojených státech. Já jsem se pochopitelně radil na ministerstvu zahraničí i s řadou lidí, kteří se těmito otázkami zabývají. Na seznam teroristických organizací patří íránský režim a ne ti, kteří proti němu bojují.

    Autor: Zdeňka Trachtová

    ///

    Daniel Herman (1963)

    herman-book-cover

    Daniel Herman vystudoval pedagogickou fakultu a teologii. V roce 1989 byl vysvěcen na kněze. O rok později se stal sekretářem Miloslava Vlka. Když se v roce 1991 stal Vlk pražským arcibiskupem, Herman ho z Tábora následoval do Prahy jako mluvčí. Pro Českou biskupskou konferenci pracoval do roku 2005. V roce 2007 požádal o zbavení kněžského slibu.

    V civilní sféře pracoval pro ministerstvo vnitra a kultury a také jako vedoucí kanceláře Jana Švejnara, odkud odešel v roce 2010, když se stal ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Právě v této roli se dostal do povědomí veřejnosti, a to v souvislosti se svým odvoláním z čela instituce. Rada ÚSTR loni v dubnu předčasně ukončila Hermanovo pětileté funkční období, což vyvolalo velké vášně a debatu o motivech. Vzhledem k tomu, že členy rady volí Senát, ve kterém měla převahu ČSSD, označili Herman i pravice odvolání za politicky motivované. Po Hermanově odvolání z ústavu na protest odešla řada zaměstnanců.

    Loni v létě se Daniel Herman stal mluvčím KDU-ČSL a v předčasných volbách jej pak lidovci nasadili jako lídra pražské kandidátky.

    • Autor:
    • Publikováno: 15. ledna 2014

    Komentáře k článku: Jsme schopni změnit pohled společnosti

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,