Divadelní noviny Aktuální vydání 4/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

4/2024

ročník 33
20. 2. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Jiří Vyšohlíd

    Herec a hudebník Divadla Drak Hradec Králové, člen poroty letošní Skupovy Plzně

    Jiří Vyšohlíd

    První divadelní zážitek.

    Mám v hlavě obrázek z jakéhosi loutkového představení o sněhulácích v roce 1946–47 v Trutnově. Napadá mě, že u většiny lidí je první divadelní zážitek loutkové divadlo nebo představení pro děti, takže: NA KVALITĚ ZÁLEŽÍ!

    Divadelní sen.

    Nemám, ale občas se mi zdá, že umím docela dobře hrát na klavír. Divadelní zkušenost (role), na kterou nemůžete zapomenout.

    Z těch pozitivních to byla Prodaná nevěsta, Beatles, Jé, kdo to je nebo Tajný deník Adriana Molea. V poslední době je to Ikaros. Všechno samozřejmě v Draku, kde už pobývám skoro padesát let. Totální anomálie!

    Doba, ve které byste chtěl žít a věnovat se divadlu, případně je sledovat.

    Chtěl bych zažít aspoň na chvíli první republiku a taky trochu rakousko-uherského mocnářství. Ne však kvůli divadlu. Kvůli fungování státu a společnosti a porovnat je s dneškem.

    Osobnost divadelní historie nebo přítomnosti, se kterou byste rád zašel na kus řeči (o čem byste s ní chtěl mluvit?), případně s ní spolupracoval (na čem?).

    S kteroukoliv bych se rád pobavil na téma divadlo pro děti. Obavám se ale, že bych nikoho nenašel.

    Inscenace/projekt, který byste rád viděl podruhé (víckrát), a inscenace/projekt, který byste víckrát vidět nechtěl.

    Nemám tak zásadní zážitky, abych mohl odpovědět. Spíš mám nyní – po Skupově Plzni – zajímavou zkušenost a taky téma k přemýšlení: subjektivita vnímání divadelního představení (a umění vůbec). Divadlo je živý tvar a jeho součástí je i divák a podmínky, v kterých se tenhle zázrak koná. Tohle vše silně ovlivňuje výsledný dojem z představení. Výraz „dojem“ mně připadá lepší než třeba „účin“. A s tím je spojena nemožnost objektivního posouzení kvality.

    Kniha, kterou máte na nočním stolku, a kniha, kterou byste nikdy nedal do antikvariátu.

    Rozhodně bych do antikvariátu nedal Apokryfy Karla Čapka. Kdybych měl noční stolek, ležela by na něm dnes nejspíš Tyranizovaná spravedlnost Jiřího Přibáně a Karla Hvížďaly. Zjišťuju čím dál víc, že příběh naší společnosti – a vlastně i celosvětové populace – začíná být tak zajímavý a napínavý, že mu nemůžu odolat. Mimochodem, zdá se mně, že umění začíná hrát v tomto příběhu méně významnou roli. Což je bohužel katastrofa, protože právě KULTURA v širším slova smyslu je to, co může svět zachránit.

    Film nebo televizní pořad, na který jste ochoten kdykoli se dívat, a film, případně televizní pořad, který už podruhé vidět nechcete.

    Tím, že jsem se stal spíš divákem sledujícím dění kolem sebe, jsem špatným divákem divadla, filmu i televize (televizi nemám, jen i-vysílání ČT). Sleduju tedy jen zajímavé tv-dokumenty a vybranou publicistiku, především rozhovory s osobnostmi jako třeba Vzkaz, Z očí do očí, Na plovárně atd.

    Hudba, kterou posloucháte – doma, v autě, na koncertě…, a hudba, kterou zásadně neposloucháte.

    Asi nejvíc poslouchám moderní jazz, ale taky klasiku, starou muziku a etno. A pak všelijaké speciality, na které narazím. Z popové muziky jen kvalitu (Beatles byli geniální, Led Zeppelin…). Obraz/fotografie/plakát, který byste chtěl mít v obýváku, v ložnici, v kuchyni a (případně) na toaletě?

    Podkroví, kde bydlím, má skosené stěny a navíc mám jen jednu místnost s koupelnou, kam se už nic nevejde. A protože nekamarádím s van Goghem, Monetem, Kupkou, Kleem ani Medkem, zajdu radši na výstavu. Ostatně, obrazy na stěnách kazí akustiku!

    Nápoj, který si nejraději dáváte v divadelním baru.

    Pilsner Urquell 12°.

    Květina, kterou byste nejraději dostal po premiéře.

    Kdybych byl ženou, asi bych odpověděl.

    Kým/čím byste byl, kdybyste se nevěnoval divadlu?

    Určitě muzikantem, asi profesionálem.

    Divadelní postava, kterou byste chtěl být v reálném životě.

    Nic mě nenapadá.

    Chtěl byste umřít na jevišti (v divadle)?

    Ne, nerad uvádím kolegy a známé do trapné situace. A nejsem vůbec exhibicionistický typ.

    Bonus – oblíbený/neoblíbený divadelní kritik/kritik, kterého respektujete/nerespektujete

    Mám velkou nevýhodu, že až na nepatrné výjimky kritiky nečtu. Nerad bych tedy hovořil o oblibě nebo neoblibě, k tomu nemám podklady. Ale v každém případě respektuju všechny kritiky – je to nezáviděníhodná role.

    • Autor:
    • Publikováno: 31. srpna 2014

    Komentáře k článku: Jiří Vyšohlíd

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,