Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2020

ročník 29
23. 6.–1. 9. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Jediná příhoda s PC

    Koupil jsem ho za 35 pápošů i s tiskárnou (k tomu zadara) a zkoušel. To pochopit.

    Přítelkyně přišla, aby mě zasvětila.

    To je Vráťo jednoduchý, to umím i já…

    Dokonce jsem si založil stránku.

    Do toho volala nakladatelka, že do zejtřka (tehdy!) mám napsat pohádku.

    Jana vodešla. Nedotčená.

    Já seděl s tím strojem. Dopil a psal. Pohádku.

    Asi tak před svítáním to bylo.

    Pohádku jsem EMAJLEM nakladatelce poslal.

    Celej nafoukanej a hrdej jsem si šel dáchnout.

    Asi tak v 9.30 mi Jana volala.

    Co je? Něco si tu zapomněla? Blbě se ptám.

    Já vím, že jsi citlivej kluk, ale že mi po nocích píšeš pohádky? Musíme se zase vidět

    Vona mi tu nechala, v tý ďáblově mašině, svoje číslo toho… A já jí tu pohádku poslal…

    Pak mi volala a nadávala ta nakladatelka.

    Dost složitě jsem se snažil to vysvětlit.

    S Janou se vídáme tak 2x ročně. Líbáme se divoce a říkáme si takový ty jednoduchý návrhy…

    Já jí totiž nevyzradil ten vomyl.

    To by se pak z toho jeden vomyl.

    Dyť jsem starší než její fotr, co už není.

    PC mi čórla parta cigánská, když jsem odpočíval na dlažbě.

    Kde žiješ, more, ptali se…

    Ukázal jsem dům na rohu. Dovedli (spíš donesli) mě až do bytu. Odpojili drahej PC a odešli.

    Aspoň mě zbavili těch ďábla vejmyslů.


    Komentáře k článku: Jediná příhoda s PC

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,