Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2019

ročník 28
12. 11.–25. 11. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    GeoBlog Ladislava Vencálka (No. 1)

    Je to tak snadné…

    Noviny kupuji tak na přeskáčku. MF Dnes, Lidovky i jiné. Teď, po několikáté, v pátečních Lidovkách uveřejnili testy pro přijímací pohovory na střední školy. Učivo z páté a deváté třídy. Zkuste si matematiku… Zkusil jsem. A pokračoval ve čtení.

    Mladí Reduťáci to schytali. Na jejich poslední premiéře Zemský ráj to na dohled (29. ledna 2019; na webu DN psal o inscenaci ve svém blogu Jaroslav Tuček) si divadelní kritici pochutnali. Velmi nerudný byl J. P. Kříž ve svém recenzním občasníku Kritikova žeň, celou půlstranu v Lidových novinách z 1. února obdržel Luboš Mareček, by rozpitval ideový záměr a jeho realizaci, sny a představy autorů a režisérů, konečný výsledek, i téměř každý krok na jevišti, též Jana Soukupová v MF Dnes, která kvalitu představení ohodnotila třiceti procenty, i autor tohoto článku si přisadil, když konstatoval, že je hezké, že mladí autoři i režiséři hledají na divadle i v životě, ale že není nutno aby se svými objevy seznamovali tak okázale, nota bene, když objevují objevené, a poděkoval nestorce Marii Durnové za to, že trpělivě snáší existenciální experimenty mladých spolupracovníků…

    No, nahrnulo se toho na ně mnoho, až je mi jich líto. Na druhé straně, každé takové kritizování na divadle, v literatuře, a vůbec kritika umění všeho druhu má jakousi druhou stránku, polohu i úskalí: je tak snadné…! Samozřejmě, je tu nutná jistá vzdělanost, zkušenost psavá i divácká… Ale budete-li mít náhodou jiný názor než většina kolegů, tak se v podstatě nic nestane, jen si obě strany pomyslí své, maximálně se pomluví. Tomuto nebezpečí se třeba vystavila Jana Soukupová, snad jediná ze všech si dovolila prohlásit, že hra Jánošík Revisited, kterou uvádí Národní divadlo Brno v Mahenově divadle, za moc nestojí a je k nedívání, zatímco všichni ostatní ji do nebes vychválili. Už se těším, až se postavím na jednu, nebo druhou stranu.

    No, a nic se nestane. Jen mne jedni, nebo druzí pomluví. A já si pomyslím své. Je to tak snadné…

    Mnohem snazší, nežli když má člověk zhodnotit něco konkrétního z kterékoli jiné oblasti, nežli ze sféry umění, literatury, divadla nebo filmu… Proto taky většina novinářů nesoudí události ze světa vědy a techniky, většinou jen informují, případně se vyptávají odborníků. Ale nejen z věd všechno druhu: většinou z nich nedostanete názor ani na události z takových oborů, jako je ekonomie, finančnictví – a někdy ani z politiky. Na všechno, nebo skoro všechno, se jen ptají a případně jen napíší, co ten a co onen na opačné straně…

    Můžete říct, že to není náš úkol. Nebo jejich. A taky nezapomínej, slyším ze všech stran, že novináři se dělí na zpravodajce, investigativce, komentátory… No, to je možné. Možná jisté. Ale slyším taky, že úkolem všech je jít vládě po krku. Že jsou hlídacími psy demokracie. Že bez nich by naše společnost skončila na smetišti dějin, pokud si tam už teď nelebedí.

    A to mne zlobí. Neboť jsem neslyšel nebo nečetl třeba žádnou byť jen poznámku, že tato vláda něco dělá dobře. Třeba že přidává důchodcům. Nebo že rozhýbala platové stropy, které stály v posledních letech. Nebo že by některý novinář sám od sebe napsal, že výtky vládě za neinvestování jsou nesmysl a podpásový útok, protože žádná z předchozích vlád žádné investice – dálnice, rychlé železnice, stadiony, výstavbu obecních bytů atd., nepřipravila. Inu, kladné a optimistické poznámky od novinářů se v médiích neobjevují. Ani v tom našem internetovém kukátku (www.brnozurnal.cz). A to nejen kladné, ale v podstatě žádné. Ačkoli – vzpomínám, že jedno z osobních stanovisek se zde mihlo, když se před několika měsíci kolega Aleš Pelikán zařadil do širé vlny morálně rozhořčených Antibabišovců a Antizemanovců…

    Jak je to snadné…

    P.S. Zkusil jsem vypočítat příklady pro pátou a devátou obecnou. Co myslíte, že je snazší?

    Autor (1936) je vystudovaný geolog, v mládí zakladatel chomutovského Divadla v podloubí, pak novinář – redaktor v Brněnském večerníku, poté více než tři desetiletí ve Svobodném slově, až do jeho zániku. Následně působil v nezávislých časopisech Bariéry a Konec konců, nyní přispívá zejména do internetových novin www.brnozurnal.cz a do tiskovin se sociální tematikou (např. noviny Pečuj doma, které ve spolupráci s Diakonií vydává Moravskoslezský kruh).


    Komentáře k článku: GeoBlog Ladislava Vencálka (No. 1)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,