Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Jaroslava Adamová

    Runa v Radúzovi a Mahuleně (1970). FOTO archiv

    Jaroslava Adamová

    15. 3. 1925 Praha – 16. 6. 2012 Praha

    Herečka. Státní konzervatoř v Praze absolvovala v roce 1946. Ještě jako studentka hrála v Divadle Větrník v Mozarteu (1945/46), poté přijala angažmá v Městském divadle na Vinohradech (1946-50). Dále působila v Městských divadlech pražských (1950), v Divadle Hlavního města Prahy (1951-53), v Divadle ABC (které fungovalo po více názvy: Divadlo estrády a satiry -1954/55, Divadlo satiry – 1955-57, Divadlo ABC – 1957-62) a od roku 1962 v Městských divadlech pražských. Její uměleckou dráhu ovlivnily osobnosti jako Jiří Frejka, Alfréd Radok, Jan Werich či Ota Ornest. Na jevišti vytvořila více než stovku postav, ve kterých bohatě uplatnila jak své břitké komediální herectví, tak smysl pro zpodobnění dramatických ženských rolí.  Byla Tornádo Lou z Limonádového Joea z pera trojice Brdečka-Rychlík, Hála, Kleopatrou ve hře Caesar od Voskovce a Wericha, Klárou v Dürrenmattově Návštěvě staré dámy, Florence v Podivné paní Savageové Johna Patricka, Hedou v Ibsenově Hedě Gablerové, Solange v Genetových Služkách, Annou Arkaďjevnou v Pleskotově dramatizaci Tolstého románu Anna Karenina, Marií Stuartovnou ve stejnojmenné hře Friedricha Schillera, Stárnoucí ženou v Topolově Stěhování duší…

    S Václavem Voskou v Play Strindberg (Komorní divadlo Praha, 1970). FOTO archiv

    S Janem Werichem o Vánocích 1977. FOTO MIROSLAV ZAJÍC

    Její herectví k vlastní škodě téměř nevyužíval film (Radúz a Mahulena, Tři oříšky pro Popelku, Želary, v jedné z posledních rolí ztvárnila babičku Alžbětu ve snímku Líbáš jako Bůh), mnohem více televize (Kočár nejsvětější svátosti /s Janem Werichem/, Sňatky z rozumu, Cirkus Humberto, Společnice, Nezvěstný…). Její obdivuhodně tvárný hlas po léta zněl v rozhlase i dabingu, kde dabovala například Jeanne Moreauovou, Sofii Lorenovou či Annu Magnani.

    Získala titul Zasloužilý umělec (1967), Státní cenu Klementa Gottwalda (1969), Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu (1995), Cenu Thálie 1996 za celoživotní mistrovství a v roce 2001 Cenu Divadelních novin za roli Věry Malmgrenové v inscenaci Popel a pálenka v Divadle ABC v Praze. Řadu let vyučovala herectví na pražské DAMU.

    Do důchodu odešla v roce 1988. Manžel Julius Albert, který před lety zemřel, byl protipólem jejího temperamentu. Měli syny Marka a Julia.

    Rozum a cit u mě byly vždycky v rovnováze. V herectví i v životě… FOTO archiv

    Poslední rozloučení se uskuteční 25. června v 11 hodin v Divadle ABC a v 15 hodin ve Velké obřadní síni strašnického krematoria.

    • Autor:
    • Publikováno: 24. června 2012

    Komentáře k článku: Jaroslava Adamová

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,