Divadelní noviny Aktuální vydání 20/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

20/2019

ročník 28
26. 11.–9. 12. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Jaroslav Malina ve sbírkách Národního muzea

    Dílo Jaroslava Maliny (1937–2016) je kromě českých muzeí a galerií zastoupeno ve sbírkách v USA (San Francisco, Columbus v Ohiu, San Antonio aj.), v Rakousku (Kunsthistorisches Museum Wien), v Nizozemsku i Japonsku. Jednou z nejvýznamnějších akvizic je proto kolekce sedmi desítek Malinových scénografických návrhů, které muzeum získalo na konci loňského roku. Dokumentuje Malinovu práci od první poloviny šedesátých let do konce následujícího desetiletí, kdy čerstvý absolvent katedry scénografie DAMU u profesora Františka Tröstera nastoupil do angažmá v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Patřilo v té době k progresivním regionálním scénám a jeho repertoár určovaly osobnosti dramaturgů Jaroslava Krále a Zdeňka Hořínka. Akvizice dokumentuje Malinovu spolupráci s režiséry Svatoplukem Papežem, Jaroslavem Horanem, Milanem Vobrubou a zejména s Karlem Křížem (Král Vávra M. Uhdeho, Dantonova smrt G. Büchnera, Zamore G. Neveuxe, nejvíc návrhů dokumentuje Gorkého Barbary z roku 1972).

    Návrh scény Jaroslava Maliny ke komedii B. J. Thomase Charleyova teta, Divadlo F. X. Šaldy Liberec, režie Karel Kříž, premiéra 22. 11. 1969 REPRO NM

    Druhou významnou vrstvu tvoří průřezová kolekce z Malinovy spolupráce s režisérem Ivanem Rajmontem, od Divadla V. Nezvala v Karlových Varech (Komedie plná omylů, 1971) přes inscenaci Büchnerova dramatu Leonce a Lena v Činoherním studiu Ústí nad Labem (1976) až po Rajmontovu druhou režii na prknech Národního divadla v Praze (Kennedyho děti, 1978).

    Neopomenutelnými doplňky v rámci této akvizice jsou ukázky ze spolupráce s režiséry Janem Schmidem (Severočeské loutkové divadlo Liberec), Václavem Špidlou (Divadlo J. Záborského v Prešově), Lídou Engelovou (Činoherní studio Ústí nad Labem), Františkem Pokorným a Oldřichem Mrňákem (Divadlo F. X. Šaldy Liberec).

    Jaroslav Malina se spolupodílel na profilování divadel, byl pokaždé „u toho“, když se někde sešly talentované osobnosti a vytvořily etapu. Dokázal navázat trvalejší spolupráci s osobitými režiséry, což právě sledujeme v naší kolekci. Letos se zaměřujeme na scénografovu spolupráci s Miroslavem Krobotem a Janem Grossmanem, Ivanem Balaďou, Aloisem Hajdou, Milošem Hynštem a dalšími českými režisérskými osobnostmi druhé poloviny 20. století.


    Komentáře k článku: Jaroslav Malina ve sbírkách Národního muzea

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,