Divadelní noviny Aktuální vydání 10/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

10/2019

ročník 28
14. 5.–27. 5. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Smutný smajlík

    Inscenaci o kyberšikaně, určenou především mladému publiku, uvedli na Komorní scéně v Městském divadle Most. Homevideo je zdařilá výchovná inscenace, což píšu bez jakékoli ironie. Režisér Adam Doležal a dramaturg Zdeněk Janál, který text (filmový scénář Jana Brarena pro divadlo upravil německý herec, režisér a autor Can Fischer) přeložil, komunikaci mezi teenagery teenagerům přiblížili projekcemi. Scéna je velice jednoduchá, tvoří ji pouze několik světlých kvádrů a náznak U-rampy, podstatné je totiž plátno v zadním plánu, na němž vidíte průběh virtuální komunikace, již doprovází množství emotikonů. A v závěrečné, tragické scéně pak taky opona, na které se rozprskne krvavá skvrna. Co inscenaci také prospívá, je „zalidnění“ prostoru mladistvými neprofesionálními herci, kteří ztvárňují bezejmenné spolužáky.

    Ondřej Dvořák v roli Jakoba, jenž se stane obětí kyberšikany FOTO T. BRANDA

    Největším kladem inscenace je ovšem (opravdu mladě působící) Ondřej Dvořák v hlavní roli Jakoba. Hraje komplikovanou roli nejistého pubertálního chlapce, kterého trápí škola, láska i rodiče. Jednoho dne se natočí, jak masturbuje, kamera se dostane do rukou spolužáků a šikana je na světě. Dvořák tedy rozhodně nemá úlohu z nejsnadnějších, hlavně když mu (pro větší uvěřitelnost a vtažení do Jakobova světa) režie předepíše také vcelku naturalistickou scénu a nahotu.

    Inscenace má však také stinné stránky. Je to především mělkost a zkratkovitost vedlejších postav, takoví jsou matka i otec, spolužáci, kteří ho šikanují… Výjimkou je pouze mladinká láska Jakoba – Hannah, ta ovšem působí v podání Markéty Hausnerové až moc vyrovnaně a zkušeně, jednoduše řečeno příliš vyspěle. Což je samozřejmě především potíž obsazení. Jsou to poměrně velké výhrady, avšak inscenace se opravdu zaměřuje na Jakoba a jeho trápení, jen jeho psychologie je zde podstatná, ostatní je eliminováno. V tomto ohledu – především díky herectví Ondřeje Dvořáka – tedy funguje dobře.

    Navíc po některých představeních následují debaty s odborníky, které mohou divákům viděné osvětlit ještě z jiných úhlů. Osvětový úkol je tedy splněn, z uměleckého hlediska má inscenace trhliny.

    Městské divadlo Most – Jan Braren, Can Fischer: Homevideo. Režie Adam Doležal, překlad a dramaturgie Zdeněk Janál, scéna a kostýmy Kateřina Baranowska, projekce Martin Studecký. Česká premiéra 9. února 2018 na Komorní scéně.


    Komentáře k článku: Smutný smajlík

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,