Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2019

ročník 28
16.–29. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Jaký pán, takový pes

    Otevřené písčité prostranství nedaleko plzeňského náměstí se v inscenaci Prokletí rodu Baskervillů aneb Pozor, zlý pes! proměnilo na anglické panství a přilehlá blata. Vzhledem k tomu, že scénografie byla původně koncipována na míru historickým hradbám města, od nichž se letos muselo upustit z finančních důvodů, to nebyla proměna snadná. Malované kulisy evokující neogotický sloh neměly v prostoru obehnaném platany oporu, dokonce se i místy pod návalem herecké akce povážlivě zakymácely. Zato však akcentovaly parodický charakter představení a umocnily jeho celkový komediální účinek.

    Zdeněk Velen a Pavel Batěk FOTO ARCHIV FESTIVALU

    Zdeněk Velen a Pavel Batěk v plzeňské inscenaci Prokletí rodu Baskervillů aneb Pozor, zlý pes! FOTO ARCHIV FESTIVALU

    Režisér Petr Svojtka spolu s autorem textové úpravy Jiřím Janků zachovali časové zasazení detektivní zápletky do pozdní viktoriánské éry a notoricky známý případ zinscenovali jako situační komedii. Vědomi si zprofanovanosti baskervillského mýtu, přistoupili v dramatizaci románové předlohy Arthura Conana Doyla jako k rafinované hře s divákovou pozorností a očekáváním. Tradiční příběh o smyšleném vražedném psu rozšířili o dějovou linii maskovaného muže v černém, jenž se v závěru hry ukázal být doktorem Moriartym, Holmesovou nemesis. Taktéž postavy, které divák automaticky považoval za příslušníky rodu Baskervillů a tamní služebnictvo, byly ve skutečnosti Moriartovými potomky.

    Travestie zde nebyla jen investigativní lstí ústředního detektiva, ale i prostředkem parodujícím jeho genialitu a schopnosti. Ačkoli na sebe Sherlock Holmes v podání Pavla Baťka vzal v průběhu představení nejedno přestrojení, přítomnost svého úhlavního rivala se mu odhalit nepodařilo. Komediálnost scén, v nichž se Holmes vydával za pojišťovacího agenta nebo zpívající cikánku, pak spočívala především v kontrastu Baťkova okázale sebevědomého projevu a neobratnosti, s jakou se stylizoval do jiných postav. Jako by divadelnímu Holmesovi bránilo ve vyřešení případu vědomí vlastní neomylnosti.

    Druhým důsledně rozvinutým motivem byl vztah podřízenosti – jako mezi psem a pánem. Holmes se od samého začátku choval ke svému partneru Wattsonovi povýšeně, přestože jemu samotnému unikala nejedna stopa, např. když lupou zkoumal nadměrný, bílý potisk psí tlapy na Baskervillově kabátě. I Moriarty se svým synem jednal jako se psem, nemluvě o panu Stapletonovi a jeho majetnickém přístupu k dceři, kterou plánoval provdat za Moriartyho juniora.

    V souladu s komediálním žánrem byly postavy parodovány, v případě doktora Wattsona či falešného Henryho Baskervilla přímo karikovány. Wattson v podání Zdeňka Velena byl degradován ze schopného lékaře na důvěřivého hlupáka uvažujícího v myšlenkových zkratkách, sir Baskervill Zdeňka Rohlíčka pro změnu nebyl schopen zformulovat ani nejjednodušší souvětí. Navzdory dominantnímu a podřízenému postavení však nebylo mezi postavami rozdílu; všichni se v závěru ukázali být nedovtipnými hlupáky, přičemž štěstí stálo na straně těch ušlechtilejších. Stapletonův drobný plyšový pes, kterého herci vzájemně zvučili a přehazovali mezi sebou, představoval jediného přítomného psa na scéně i žánrový klíč k inscenaci.

    Prokletí rodu Baskervillů bylo díky jasnému záměru inscenátorů, kteří akcentovali zábavní aspekt předlohy, hravou mystifikací, jejíž svižné tempo narušilo až protahované závěrečné rozuzlení. V něm postavy zdlouhavě odhalovaly svou identitu a slovně reflektovaly své dosavadní jednání, čímž scéna pozbyla spádu a dramatičnosti.

    Divadelní léto pod plzeňským nebem – A. C. Doyle: Prokletí rodu Baskervillů aneb Pozor, zlý pes! Dramatizace Petr Svojtka a Jiří Janků, režie Petr Svojtka, scéna a kostýmy Michaela Červenková, hudba Petr Zeman. Psáno z obnovené premiéry 20. července 2016.


    Komentáře k článku: Jaký pán, takový pes

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,