Jakub Deml: Miriam
(Nakladatel Jakub Deml, 1. vydání Praha 1916, 212 stran)
Divadlo mě fascinovalo od dětství a byl jsem častým divákem. Ve chvíli, kdy jsem někdy v šestnácti začal o něm, jako formě, pochybovat, staly se dvě události, které způsobily, že se mu nakonec věnuji.
Objevil jsem tvorbu Jakuba Demla, konkrétně jeho Miriam, zamiloval se, a proto následně navštívil Pitínského inscenaci Sestra úzkost. Byl jsem uhranut a po děkovačce neschopen vstát ze židle. Před očima jsem viděl zprávu o svém vlastním čtení knihy.
Krátce nato jsem náhodou navštívil představení Hry o svaté Dorotě uváděné Společností doktora Krásy, byl rovněž uhranut a okamžitě jejímu šéfovi Petru Lantovi oznámil, že se stávám jejich členem. Dílo bylo dokonáno, divadlo může existovat, a to ve vodách poezie.
Kniha Miriam je od prvního přečtení, svým vroucím jazykem, barokním proudem milosti a úzkosti zároveň, pro mě nejdůležitější knihou, inspirací, jistotou. Miriam čtu v podstatě pořád a vždy, když je mi nejlíp nebo nejhůř, pohlédnu na pár stran. Miriam mě provází v každé inscenaci. Nepoznal jsem zatím silnějších slov. Promlouvá.
Komentáře k článku: Jakub Deml: Miriam
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
