Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2020

ročník 29
23. 6.–1. 9. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Jak to mají gay vědci rádi

    Divadlo pod Palmovkou si zřejmě zašlo na patentový úřad s žádostí zaregistrovat si přejímání zašlých a cizích inscenací do svého repertoáru. A pokud možno s týmž souborem tvůrců a aktérů, kteří stáli za původním uvedením, ať už to bylo v kterémkoli koutě naší země. Po jihočeském Zelenkově Fuk! oživili na Palmovce libereckou homosexuální féerii Přísně tajné: Hrubá nemravnost tvůrčího dua Tomáš Dianiška – Braňo Holiček. Tentokrát však přizvali palmovští do své stáje koně dobře živeného, perspektivního a nadějného. A i když jistě bylo tajným tvůrčím plánem odvyprávět příběh Sněhurky, pro děti to rozhodně není.

    hruba nemravnost

    Tomáš Dianiška je po celou dobu Alanem Turingem, Jakub Albrecht a Karolína Baranová střídají různé role – od Turingových dětských „kamarádů“ přes milence a kolegy až po tajné agenty, kteří nesnášejí, když se v království anglickém pohybují lidé s orientací na stejné pohlaví… FOTO ARCHIV DIVADLA POD PALMOVKOU

    Uvedení Dianiškovy hry Přísně tajné: Hrubá nemravnost jsem v Divadle F. X. Šaldy neviděl, pod Palmovkou to tedy pro mě byla premiéra. Tedy ne tak úplně v Divadle pod Palmovkou, nýbrž ve Studiu Palmoffka, jejímž garantem je režisér inscenace Braňo Holiček a zjevně kmenovým autorem Tomáš Dianiška. V Liberci Holiček režíroval většinu Dianiškových her, takže není překvapení, že ve spolupráci pokračují i v Libni. Spolu s nimi pak do Prahy přišli i zbývající dva členové obsazení inscenace – Jakub Albrecht a Karolína Baranová.

    Přísně tajné: Hrubá nemravnost vypráví příběh Alana Turinga. Homosexuálního geniálního matematika, který nebyl v dětství v kolektivu příliš oblíbeným. Který se zamiloval do spolužáka z univerzity Daniela. Který prolomil kód Enigmy, nacistického šifrovacího stroje, a porazil tak wehrmacht a zachránil svět. A kterého přesto Britové pro jeho homosexualitu popotahovali po soudech a donutili ho vybrat si mezi vězením a hormonální léčbou, kterou podstoupil, načež mu narostla prsa. To vše Dianiška, jenž se stejně jako v Liberci zhostil titulní role, a spol. tematizují, a to způsobem nesentimentálním, velmi doslovným a explicitním, zejména ve scénách zobrazujících, jak to měl mladý gay vědec rád.

    Dianiška je po celou dobu Alanem Turingem, zbývající dva herci střídají různé role – od Turingových dětských „kamarádů“ přes milence, přátele a kolegy až po tajné agenty, kteří nesnášejí, když se v království anglickém pohybují lidé s orientací na stejné pohlaví. Inscenace je prezentována jako rozverná jevištní féerie a skutečnost tuto představu bohatě naplňuje. Tvůrci nesledují lineární průběh Turingova života, skáčou z minulosti do budoucnosti, jak se jim to hodí, scénka střídá scénku, až se točí hlava, ale vše logicky směřuje k nevyhnutelnému cíli, jímž je otrávené jablko. Jako ve Sněhurce. Všichni herci jsou skvělí, ale vyzdvihnout by se měl především Jakub Albrecht, který představu bláznivého veletoče výjevů z Turingiova života naplňuje dokonale. Jeho výstupy připomínaly kombinaci moderátora televizní estrády, Horsta Fuchse a čertíka vyskočivšího z krabičky. Všude ho bylo tolik, že málem zastínil i nepřehlédnutelného Dianišku. Je faktem, že ten mohl svému Alanovi přidat trochu více emocí. Vedle rozdováděného Albrechta působil občas jako mrtvá ryba. Na druhou stranu, Turing jistě veselá kopa nebyl. Občas to ale v Dianiškově podání vypadalo, že nemá ani moc tušení, co se kolem něj děje. A to jako vědec jistě vědět musel.

    Těšil jsem se na scénu, za níž stojí ústecký umělec Richard Loskot, ale příliš nápaditá nebyla. Zdi byly vyvedeny jako velké tabule připomínající Turingovo nejoblíbenější místo na světě – školu. Na jednu z nich se promítalo, ale při premiéře buď přestaly některé videoprojekce fungovat, anebo to byl kouzelný vtip, když měly postavy sedět na čemsi v kině a na plátně se nejprve zobrazilo logo počítače a poté logo windows.

    V každém případě je Přísně tajné: Hrubá nemravnost jednou z nejzajímavějších inscenací v Divadle pod Palmovku a skoro se chce říct, že to bude tím, že je vlastně v repertoáru Studia Palmoffka, které na mě dělá dojem principiálního sourozence libereckého Divadla F. X. Kalby, odkud Tomáš Dianiška vzešel. Odvážného pendantu stále poněkud zkoprnělé hlavní scény libeňského divadla.

    Divadlo pod Palmovkou – Tomáš Dianiška, Braňo Holiček: Přísně tajné: Hrubá nemravnost. Režie Braňo Holiček, scéna a projekce Richard Loskot, dramaturgie Jan Tošovský. Premiéra 21. ledna 2016 ve Studiu Palmoffka.


    Komentáře k článku: Jak to mají gay vědci rádi

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,