Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2019

ročník 28
15. 10.–28. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Igor Stránský

    Herec, režisér a ředitel Slováckého divadla Uherské Hradiště

    Viktor Stránský

    První divadelní zážitek

    Cid Gérarda Philipa v Praze a Radokova Hra o lásce a smrti.

    Divadelní sen

    Divadelních snů je za ty roky, co jsem u divadla, mnoho. Ale skutečně první velký sen byl o setkání a spolupráci s panem Václavem Voskou.

    Divadelní zkušenost (role), na kterou nemůžete zapomenout

    Z hereckých rolí to byl Thyl Ulenspiegel, z režijních prací pak Lorcova Krvavá svatba a Shakespearův Richard III. A ještě také Harold a Maude s Květou Fialovou.

    Doba, ve které byste chtěl žít a věnovat se divadlu, případně je sledovat

    Asi bych se rád vrátil do zlatých let šedesátých, kdy byla spousta mimořádných herců ve všech věkových kategoriích.

    Osobnost divadelní historie nebo přítomnosti, se kterou byste rád zašel na kus řeči (o čem byste s ní chtěl mluvit?), případně s ní spolupracoval (na čem?)

    Docent Miloš Hynšt, mimořádná osobnost českého divadla v druhé polovině 20. století, dnes trochu neprávem opomíjená.

    Inscenace/projekt, který byste rád viděl podruhé (víckrát), a inscenace/projekt, který byste víckrát vidět nechtěl

    Goethův Faust v Mariboru ve Slovinsku z počátku devadesátých let a již nikdy Zlatého draka z Mahenovy činohry v Brně.

    Kniha, kterou máte na nočním stolku, a kniha, kterou byste nikdy nedal do antikvariátu

    Emmanuel Carrère – Limonov, deník ztroskotance a Pavel Eisner – Chrám i tvrz.

    Film nebo televizní pořad, na který jste kdykoli ochoten se dívat, a film, případně televizní pořad, který už podruhé vidět nechcete

    Občan Havel nebo Šumná města a nikdy Ordinaci v růžové zahradě. Stačilo mi osm minut…

    Hudba, kterou posloucháte – doma, v autě, na koncertě…, a hudba, kterou zásadně neposloucháte

    V současné době je to po poslechu Toulek českou minulostí na ČRo 2 Dvořákova Novosvětská. Ale obecně řečeno, miluji tzv. vážnou hudbu, ale jsem schopen a ochoten poslouchat téměř vše, co je alespoň trochu dobré. Ke své profesi to potřebuji.

    Obraz/fotografie/plakát, který byste chtěl mít či máte v obýváku, v ložnici, v kuchyni a (případně) na záchodě

    Vladimír Suchánek. Kromě WC všude.

    Nápoj, který si nejraději dáváte v divadelním baru

    Dobré pivko na žízeň, dvojka červeného na příjemný pocit v ústech. Nebo dvě…

    Květina, kterou byste nejraději dostal po premiéře

    Moje žena má nejraději růže.

    Kým/čím byste byl, kdybyste se nevěnoval divadlu

    Asi lékařem, pravděpodobně chirurgem.

    Divadelní postava, kterou byste chtěl být v reálném životě

    Od mládí to byl D’Artagnan. Kus romantiky ve mně stále ještě dřímá…

    Chtěl byste umřít na jevišti (v divadle)?

    Bylo by to asi efektní, ale nejsem příznivcem exhibicionismu. Divák ať má pravdu divadelní a skutečnou svíčku života je lepší zhasnout někde v koutku, mezi svými nejbližšími.

    Plus: Oblíbený/neoblíbený divadelní kritik

    A existuje ještě skutečně fundovaná divadelní kritika, jak to učil F. X. Šalda?

    • Autor:
    • Publikováno: 23. listopadu 2014

    Komentáře k článku: Igor Stránský

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,