Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Hlava, nebo srdce? Hudba, nebo tanec?

    Unikátní projekt Dáma na 4G spojuje olomouckou jazzovou kapelu New Street Band a taneční studio Tancelář. 11. 1. 2019 jej uvedlo olomoucké Divadlo na Šantovce. Vzhledem k tomu, že se na tvorbě se podíleli muzikanti a tanečníci, je celek spíše dějově propojeným hudebně-tanečním pásmem než divadelní inscenací.

    Děj se odehrává v kavárně, kam chodí muž skládat hudbu a hrát šachy. Figurky na šachovnici symbolizují jeho černobílé racionální přemýšlení a tvorbu, v níž absentuje cit. Foto Divadlo na Šantovce

    New Street Band vznikl v roce 2011, vede jej kapelník Michal Vičar a je složen z dvaadvaceti mladých absolventů základních uměleckých škol a konzervatoří z Olomouce a okolí. Účinkuje v tradiční bigbandové sestavě: pět saxofonů, čtyři trubky a pozouny, piano, kontrabas, kytara a sada bicích nástrojů. S orchestrem vystupují dva zpěváci a dvě zpěvačky. Dáma na G4 není prvním projektem, na kterém se New street band podílí. V roce 2016 vznikl úspěšný muzikál Kdyby tisíc klarinetů – pocta písním Jiřího suchého a Jiřího Šlitra, na kterém se podílel ženský komorní sbor Kassiopea, principál uskupení Cirkus Levitare Jan Hlavsa a improvizátor Daniel Kunz. Iniciátorem vzniku muzikálu Kdyby tisíc klarinetů i tanečně-hudební inscenace Dáma na G4 je Michal Vičar.

    Taneční studio Tancelář, které provozují Michaela a Štěpán Páťalovi, funguje v Olomouci od roku 2014. Specializuje se především na pole dance, ale vyučují se zde i jiné druhy tance, probíhají lekce jógy, strečingu a posilování. Michaela Páťalová, ověnčena mnoha cenami za své pole dancové umění, ztvárnila v inscenaci jednu z hlavních rolí a společně s lektorkou jazz dance Janou Olejníčkovou vytvořila choreografii.

    Taneční studio Tancelář, které provozují Michaela a Štěpán Páťalovi, funguje v Olomouci od roku 2014 a specializuje se především na pole dance. Foto Divadlo na Šantovce

    Muzikanti a tanečníci propojili jazzovou hudbu George Gershwina a Gordona Goodwina s moderním tancem na tyči. Na jevišti je bezmála dvacet muzikantů, tři tanečnice, dvě zpěvačky, jeden zpěvák, dirigent a jedna tyč. V šedesáti minutách zazní celkem šestnáct známých skladeb, mezi nimi např. Rhapsody In Blue, Summertime nebo September, které jsou provázány nahlédnutím do nitra hudebního skladatele.

    Děj se odehrává v kavárně, kam chodí muž skládat hudbu a hrát šachy. Figurky na šachovnici symbolizují jeho černobílé racionální přemýšlení a tvorbu, v níž absentuje cit. Při popíjení kávy potkává servírku – múzu. Obě postavy mají zhmotněná vnitřní já, která prožívají příběh, jenž si skutečné postavy pouze představují, ale časem se zbaví ostychu a dají své pocity najevo. Jde o vnitřní zápas mezi hlavou a srdcem, mezi racionální tvorbou a tvorbou z vášně. Díky lásce, kterou v sobě skladatel objeví ve vztahu k servírce – múze, zjišťuje, že ke své umělecké tvorbě potřebuje rozum i cit. Pronikání do skladatelova nitra je ztvárněno pomocí světel, která se postupně zbarvují do teplejších barev, a stejně tak přibýváním červených prvků na servírčině oděvu či v podobě rekvizit. Ke konci, když skladatel své múze podléhá, je servírka oblečena jen do červeného dresu a nasvícena červeným světlem tančí sama na tyči za doprovodu eskalující hudby.

    Hudební skladatel při popíjení kávy potkává servírku – múzu, díky níž zjišťuje, že ke své umělecké tvorbě potřebuje rozum i cit. Foto Divadlo na Šantovce

    K energické a rytmické hudbě tvůrci zařadili jak pohybová, tak taneční čísla. Objeví se oživlé šachy, tanec servírek s tácy, tanec býka a toreadora, ale především pole dance (ať už sólově či ve dvojici Michaely Páťalové a mladičké Laury Azzoliny) v doprovodu celého orchestru nebo jednotlivých hudebních nástrojů. Je evidentní, že projekt vznikl především pro radost všech zúčastněných. Z jeviště lze pozorovat radost, s jakou muzikanti hrají, zpěváci zpívají a tanečnice tančí – a muzikanti občas herecky vstupují do děje.

    V zadním plánu tvoří muzikanti obraz hostů, jsou tedy organickou součástí prostoru, ale hlavního dění se účastní jen minimálně: např. když vystupují do předního hracího plánu s doprovodným sólem k tanci na tyči nebo se v závěru coby tančící dav přidávají do velké párty. Jsou oblečeni do černobílé jako šachové figurky, postupně na sebe však přibírají červené doplňky, což symbolizuje průnik vášně do racionální, černobílé hudební tvorby.

    Tvůrcům se podařilo sloučit zdánlivě neslučitelné a svým představením boří stereotypní představu jak o jazzové hudbě, tak o pole dance. Jazz může být taneční hudbou a pole dance není pouze vyzývavým tanečním stylem patřícím do klubů. Hudbu a tanec propojili jednoduchým příběhem obohaceným o řadu metafor, a vytvořili tak efektní podívanou.

    Divadlo na Šantovce, Olomouc – New street band, Tancelář: Dáma na G4. Hudba: George Gershwin a Gordon Goodwin, scénář a režie: New Street Band a Tancelář ve spolupráci s Janou Olejníčkovou, choreografie: Jana Olejníčková a Michaela Páťalová, dramaturgie: Michal Vičar, zvuk a světla: Kamil Valenta. Hrají: Michaela Páťalová, Michal Vičar, Jan Sítař, Tereza Gronychová, Zuzana Pustinová, Jana Olejníčková, Laura Azzolina a New Street Band. Psáno z premiéry 11. 1. 2019.


    Komentáře k článku: Hlava, nebo srdce? Hudba, nebo tanec?

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,