Divadelní noviny Aktuální vydání 10/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

10/2019

ročník 28
14. 5.–27. 5. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Havelka nemá rád Leopolda

    Zdeněk Jirotka postavě vypravěče v románu Saturnin nedal ani jméno. Martin Vačkář s Ondřejem Havelkou ho pojmenovali Leopold, což, mimochodem, v literatuře bývá jméno právě věrných lokajů. U Jirotky je to zbohatlík bez vlastního přičinění, špatný tenista, jeliman, jemuž všechno zařídí ostatní, sympatický jen proto, že příběh sám vypráví. Když ho ve filmu hrál Ondřej Havelka, omluvil postavu gentlemanskou blazeovaností, ale na jevišti Divadla ABC mu to jako režisér pěkně spočítal. Jeho představitel Vasil Fridrich není roztomilý bonviván, už postavou a jednáním neobratný nešika, navíc docela potměšilý, až zákeřný, a trochu vypočítavý. Divák mu může fandit snad jen v pěkně věcné, nesentimentální milostné scéně se slečnou Barborou, ale nedivil jsem se, že ona k němu ztěžka hledala cestu. Ba dokonce že jí mohl být sympatičtější Milouš, tady žádný odporný puberťák, ale v podání Jana Meduny šikovný mladý hoch nejen v logice literárního příběhu, ale také v tanečních a pěveckých dovednostech, včetně stepování – s ním si prostě Barbora Lucie Pernetové zatrsala líp než se sebestředným Leopoldem, spolu jsou za dvě hlavní taneční a pěvecké hvězdy večera.

    Vačkář s Havelkou z motivů příběhu sestavili americkou jazzovou revui, samozřejmě v podání orchestru Melody Makers, který tím, mimo jiné, na čas našel trvalejší pražské útočiště. Kapela hraje parádně a usazena v pozadí jeviště nejen doprovází, ale také na několika místech zasahuje do jevištního dění. Herci druhou roli zpěváků zvládli náramně, dokonce se blýskli v pěkně sezpívaných ansámblech a také v precizně postavených dobových choreografiích. Třem jmenovaným nejvydatněji pomáhal Jiří Hána v titulní roli originálního Saturnina, na jehož charakteru nebylo co měnit: anglické chování dokonalého sluhy je dáno předem a Hána ho provádí precizně, s pohledem neurčitě upřeným před sebe, neboť se nesluší, aby se svým pánům díval zpříma do očí. Jaroslav Vlach roli Dědečka jen „hrál“, když podstatnou součást úspěchu v takovém divadle zajišťuje osobitost (roli má do budoucna alternovat Lubomír Lipský). Na druhou stranu se do postavy doktora Vlacha až příliš projektoval Vladimír Čech a z originálního filosofa a glosátora učinil potměšilého rýpala a žvanila. Jitka Smutná pak nesehrála tetu Kateřinu jen jako obvyklou semetriku, nezůstalo u notoricky známých přísloví, té nesnesitelné ženštiny bylo jednomu trochu líto.

    Havelka s Vačkářem se tedy nepokoušeli převést Jirotkovo vyprávění na jeviště jaksi lineárně, ale ze základních situací a motivů poskládali revuální estrádu. Rozehráli i nové scény, třeba tenisový zápas Barbory s Leopoldem, v němž je hlavní postavou tenisový míček v krajně excentrickém klaunském podání Martina Zbrožka – dostává pantomimické údery zleva zprava, otloukají ho o zem před podáním, ale pak si v jedné chvíli, kdy při „prasátku“ spočine na síti, může vybrat, na kterou stranu spadne! Zbrožek v dalších příležitostných postavách však excentričnost až přehání.

    Bláznivá komedie se zpěvy a tanci, ve stylovém a jevištně velmi šikovném výtvarném designu, v detailně propracované Havelkově režii, to je Saturnin v Divadle ABC.

    Městská divadla pražská, Divadlo ABC – Zdeněk Jirotka, Martin Vačkář, Ondřej Havelka: Saturnin. Režie Ondřej Havelka, scéna Martin Černý, kostýmy Jaroslava Pecharová a Jana Jurčová, choreografie Jana Hanušová (spolupracoval Ondřej Havelka), clowniádu připravil Jiří Bilbo Reidinger. Premiéra 1. května 2010.


    Komentáře k článku: Havelka nemá rád Leopolda

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,