Geoblog Ladislava Vencálka (No. 40)
Bylo to právě před rokem, kdy na Biskupském dvoře pod katedrálou sv. Petra a Pavla odehrálo Městské divadlo Brno několik hojně navštívených představení s názvem Eliška/Rejčka. Pod hvězdami, na scéně lemované siluetou Petrova proběhl divácky přitažlivý spektákl z dějin českých a moravských, souboj dvou královen, Elišky Rejčky a Elišky Přemyslovny.
Foto Ladislav Vencálek
Autoři, Klára Latzková a Igor Ondříček, který se ujal režie, si vzali nelehký úkol – stvořit představení divácky přitažlivé a nezpronevěřit se historii. Což se, s jistou mírou divadelní licence, podařilo. A tak před námi ožívá nejen souboj o moc, ale i o chvilky štěstí a, jak jinak, i prchavé lásky… Je to příběh dvou žen. České královny Elišky Přemyslovny, matky Otce vlasti Karla IV., a její velké rivalky, Elišky Richenzy zvané Rejčka, zakladatelky řádu cisterciaček a baziliky minor na Starém Brně, nejbohatší ženy tehdejší Evropy. Dvě současnice chtěly to samé, osobní štěstí ve spokojené zemi. Každá se toho pokoušela dosáhnout vlastním způsobem a často byly jedna druhé největší překážkou a zároveň musela každá bojovat sama se sebou… píše se v brožurce vydané k premiéře, jež se konala koncem května minulého roku.
Ale o tom všem a více se dozvíte i z recenze zde.
Příběhem dvou královen však brněnské divadelní léto na Špilberku nekončí.
Do 20. srpna můžete zde navštívit pozoruhodnou výstavu. V klimatizovaném sále leží v klimatizovaných boxech sedm set let staré veliké knihy na pergamenu psané těmi nejznamenitějšími písaři, které královna Eliška Rejčka našla v tehdejší střední Evropě. Jsou to knihy s náboženskými texty, vše co zaznívá při mši svaté, slova i zpěvy. Byl to dar královny klášteru a bazilice Nanebevzetí Panny Marie, jejž královna vdova pro řád cisterciaček založila. Výstava těch sedm set let připomíná.
0něch knih je devět a je téměř zázrak, že se dochovaly a jsou v dobrém stavu. V roce 1872 zrušil Josef II. řadu klášterů v Říši. Poznamenejme, že byl veden racionálními důvody. Klášterů bylo hodně, farností a škol málo. A tak ustavil komisi, která po celý rok zkoumala činnost klášterů a pak navrhla, které uzavřít, které ponechat. Přednost dostaly ty, které se věnovaly praktické a vzdělávací činnosti. Cisterciačky na Starém Brně nahradili augustiniáni… (připomeňme působení opata Mendela, nebo Křížkovského a jeho žáka Janáčka…).
Foto archiv Muzea města Brna
Kláštery a jejich majetek byl prodáván v dražbě a ze získaných peněz se stavěly školy a nové farnosti, to klérus uklidnilo. Zájemci si rozebrali i devět gotických náboženských knih. Šest se ocitlo v rukou Habsburků, kteří je později věnovali Rakouské národní knihovně, dvě získali benediktini v Rajhradě a jednu Moravský zemský archiv. Všechny jsme požádali o zapůjčení, Rakouskou národní knihovnu s jistými obavami, ale byli velmi ochotní. Dvě knihy z Vídně bohužel nebyly v takové kondici, aby mohly být vystavovány. Pak už jen bylo nutno dohodnout maličkosti – kolik bude stát pojištění. A na jakou částku pojišťovna přistoupí, což bývá jedna z prvních otázek novinářů při takových akcích…, říká kurátor výstavy Petr Vachůt z Muzea města Brna. Tož, také jsme se zeptali. No napište tam, řekněme, že knihy jsou pojištěny na několik milionů eur, říká, pojištění stálo kolem tři set tisíc.
Eliška Rejčka, též Alžběta Polská, či Richenza se narodila 1. září 1288 v Poznani, zemřela 18. října 1335 v Brně. Její otec byl polský král Přemysl II. Velkopolský, z rodu Piastovců, matka Ryksa Švédská, dcera švédského krále Valdemara I. Eliška byla v roce 1300 zasnoubena s českým králem Václavem II, vzali se o tři roky později. Richenza se stala královnou českou a polskou a přijala jméno Alžběta/Eliška. O dva roky později Václav II. umírá a Eliška se v necelých sedmnácti letech stává vdovou. Na trůn nastupuje nevlastní syn Elišky Václav III, syn Václava II, který je v roce 1306 zavražděn v Olomouci, kým se nikdy nezjistilo. Ještě toho roku je králem zvolen Rudolf Habsburský a žení se s vdovou Eliškou. Po roce umírá, Eliška je dvojnásobnou vdovou. V letech 1307 – 1309 se bojuje o trůn, králem se stává Jindřich Korutanský, Eliška se uchyluje do jednoho ze svých věnných měst, do Hradce Králové. Pobývá tam v letech 1308 — 1318, město prý tehdy rozkvetlo a hradečti si to připomínají každoročními slavnostmi – letos mají začít v sobotu 3. září… V té době vstupuje do hry i jiná Eliška a to Přemyslovna, dcera Václava II, která se vdává za Jana Lucemburského (1310), ten se stává králem, obě Elišky bojují o moc, přesto, že Eliška Přemyslovna byla nevlastí derou Elišky Rejčky (a matkou Karla IV). Na stranu Elišky Rejčky se staví vlivný, ambiciosní a reálně uvažující šlechtic Jindřich z Lipé, je zatčen a na žádost šlechty propuštěn… V roce 1318 se Eliška vzdává věnných měst a na patnáct let se stěhuje do Brna a Jindřich z Lipé se stává moravským zemským hejtmanem… Happy andem může být, že oba leží spolu v bazilice na Starém Brně… A přichází na řadu pověst o pokání Eliščině po smrti Jindřichově, o praporcích házených z hradeb… o založení kláštera a baziliky.
Foto archiv Muzea města Brna
(Připomeňme ještě, že v roce 1987 byl chrám papežem Janem Pavlem II. povýšen na baziliku minor.)
Muzeum města Brna vydalo k výstavě nazvané Eliška Rejčka: Dar středověku pěknou publikaci autorů Přemysla Bara, Lukáše Führera, Eduarda Lazoríka, Milady Studničkové a Petra Vachůta, ve které se dozvíte nejen více o životě Elišky Rejčky, ale i k čemu a jak byly liturgické knihy v klášteře používány a jak vlastně probíhal den v klášteře (neb on se v podstatě řídil pokyny, slovem a zpěvem v oněch knihách popsaným) i o tehdejším umění knihařském, o složité přípravě pergamenu, o umění iluminátorském, též se zde pátrá o osudech tvůrců knih i o osudech samotných svazků po zrušení řádu cisterciaček.
Devět gotických knih je nejen ukázkou tehdejšího umění a myšlení, ale i důkazem duchovní velikosti jejich iniciátorky i jejího bohatství a… stojí za zhlédnutí…
P. S. S hrou Eliška/Rejčka MdB počítá i letos, v novém obsazení.
Komentáře k článku: Geoblog Ladislava Vencálka (No. 40)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
