Narozeniny, nastudovanou v roce 1991 Michalem Pavlíkem. ">
Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny >

    Fragmenty rozhlasu
    Zlatá léta devadesátá

    Léto, čas posluchačských návratů… 16. srpna uvedl Český rozhlas 3 – Vltava rozhlasovou hru Jaroslava Duška Narozeniny, nastudovanou v roce 1991 Michalem Pavlíkem. Dušek coby rozhlasový tvůrce je znám především zásluhou proslulého improvizujícího Radia Mama z prvé poloviny devadesátých let, v případě hry Narozeniny by se mohlo zdát, že půjde o poněkud jiný, sevřenější, fixovanější útvar – nakonec to ale s tou fixací (jak to tak vypadá) asi nebylo tak žhavé… Kompozice hry je postavena na dějovém rámci, spínajícím typicky duškovské (zřejmě improvizované) pasáže: postarší manželská dvojice čeká na syna Stanislava, který má narozeniny, a svůj čas si krátí poslechem jakéhosi pořadu z rozhlasového přístroje, který jim byl kýmsi přinesen před dveře bytu…

    Hrám Jaroslava Duška by prospěly jisté dramaturgické zásahy… FOTO ARCHIV

    Text pracuje s poetikou absurdního divadla, pohrává si s různými žánrovými klišé, její podstatný účinek tkví v kontrastu rozhovorů otce a matky, plných malicherných „kuchyňských” rozmíšek a předuchovněle esoterického vysílání rozhlasu (podbarveného příslušnou hudbou), za jehož surreálně zábavnou maskou nicméně (již zde) můžeme zahlédnout Duškovu inspiraci hnutím New age. Duškův rukopis je patrný zejména ve zmíněném rozhlasovém vysílání, kterému by prospěly jisté dramaturgické zásahy, určitá pročištění od upovídanosti – ale šlo by to technicky vůbec? A byl by to pak ještě duškovsky experimentální útvar?

    Manželskou dvojici vytvořili Pavel LandovskýNina Divíšková. Jejich hra bohužel není příliš sladěná, schází jí potřebný partnerský tah. Více se daří hercům z rozhlasového vysílání: Jaroslavu Duškovi, pohybujícímu se na tradiční hraně vážnosti a parodie, Ivetě Duškové, Marii Rosůlkové, a především opernímu pěvci Ivo Žídkovi ve zpěvavě rozevláté, s německým akcentem promlouvající roli Ulrika.

    Duškovy Narozeniny stojí de facto na úsvitu Radia Mama (na které později navázalo stejně proslulé Radio Limonádový Joe)… Zlatá porevolučně odvázaná devadesátá léta.


    Komentáře k článku: Fragmenty rozhlasu
    Zlatá léta devadesátá

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,