Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Fórum pro kreativní Plzeň 2012

    Ve dnech 30. a 31. října 2012 se v plzeňské Měšťanské besedě koná již druhé Fórum pro kreativní Plzeň. Téměř tři stovky účastníků se během konference budou zabývat potenciálem Plzně být kreativním městem, a to jak prostřednictvím teoretických přednášek zvaných odborníků, tak během diskusí u kulatých stolů.

    Loňské Forum hostil primátor města Plzně Martin Baxa. Návštěvníci mohli ochutnal tzv. Eat art, panorama Plzně s katedrálou sv. Bartoloměje, vytvořené z ovoce, zeleniny a sladkostí. FOTO MAREK VELEBNÝ

    V souvislosti s projektem Evropského hlavního města kultury se často hovoří o tom, že je rozvojovou příležitostí pro město. My se v rámci Fóra pokusíme odpovědět na konkrétní otázky s tím spojené, například co činí město úspěšným a atraktivním, jakou roli v tom hraje kreativita, zda může umění a kultura podpořit ekonomický růst či jaký je kreativní potenciál našeho města, zamýšlí se ředitel projektu Plzeň 2015 Tomáš Froyda.

    Letošní Fórum je, stejně jako projekt Plzeňské ikony, věnováno inovátorům, průkopníkům a podnikatelům. Vystoupí v něm řada osobností z České republiky, které nalezly způsob, jak zakotvit a prosperovat v oborech souvisejících s kvalitou života ve městě 21. století. Chtěli jsme lidem přiblížit význam kreativního podnikání na příkladech, přinést jim inspiraci a náměty k zamyšlení. Třeba studenty plzeňského Ústavu umění a designu bude určitě zajímat, že tři významné designérské a výrobní firmy vznikly z toho, že se kdysi jejich zakladatelé potkali na vysoké škole a založili firmu, která se dnes věnuje podnikání v kreativních oborech, vysvětluje manažerka Fóra pro kreativní Plzeň Alexandra Brabcová z týmu Plzeň 2015.

    Jednotící linkou, spojující příběhy Michala Froňka (Olgoj Chorchoj), Jiřího Trtíka (Bohemia Machine) a Davida Karáska (mmcité) je to, že jejich firmy založené z dob studií vykazují stabilitu i na tak křehkém trhu, jako je design, sklo nebo městský mobiliář. Svou vlastní firmu má i zahradní architekt Zdeněk Sendler z Brna, oděvní návrhářka Šárka Šišková slaví úspěchy s vlastní značkou. I oni dva získali za svou práci řadu ocenění a jsou průkopníky v oblastech trvale udržitelné městské zeleně či české módy pro moderní ženu. Další řečník Ondřej Kopečný je autorem úspěšné přestavby velkozávodu na polyfunkční centrum, které přispívá k proměně charakteru postindustriálních Holešovic na pražskou kreativní čtvrť.

    Plzeň je místem, kde byla před několika dny otevřena nová budova Ústavu umění a designu ZČU a kde se v rámci projektu Evropské hlavní město kultury vytváří jedinečná strategie rozvoje kultury ve městě. Již nyní se některá česká města inspirují naším příkladem. Je to ojedinělá situace a je proto namístě, aby se město stalo jedním z center, z něhož mohou vycházet nové tvořivé impulsy pro celou Českou republiku. Ambicí Fóra pro kreativní Plzeň je k tomuto procesu pozitivním způsobem přispět, doplňuje Froyda.

    ///

    ŽIVOTOPISY PŘEDNÁŠEJÍCÍCH NA FÓRU PRO KREATIVNÍ PLZEŃ 2012

    Ondřej Slach (1981) je absolventem Ostravské univerzity v Ostravě, kde od roku 2005 působí na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje a je členem Centra městského a regionálního managementu. Absolvoval roční studijní pobyt na TU Mnichov a zahraniční stáže (Německo, Rakousko, Velká Británie). V rámci své akademické činnosti se věnuje ekonomické geografii s důrazem na kreativní odvětví a měkké faktory rozvoje. V uvedených tematických oblastech také publikuje a přednáší v České republice a zahraničí. Byl členem organizačního týmu v rámci kandidatury Ostravy 2015 na Evropské město kultury.

    Jaroslav Koutský (1980) absolvoval magisterské studium na Ostravské univerzitě v Ostravě a doktorské studium na Masarykově univerzitě v Brně. Po krátkém působení v privátním sektoru zakotvil na Katedře regionálního a lokálního rozvoje na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a v současnosti působí také jako proděkan pro rozvoj a informatiku na Fakultě sociálně ekonomické. Je také členem výzkumného centra VYCERRO. Ve své akademické činnosti se dlouhodobě specializuje na širší aspekty restrukturalizace a regenerace starých průmyslových regionů a měst. Na toto téma publikoval řadu odborných prací a současně přednáší v České republice i v zahraničí.

    Jitka Kloudová (1962) vystudovala obor Ekonomická statistika na Vysoké škole ekonomické v Praze. Spoluzakládala firmu zabývající se návrhy a prodejem oděvů a firmu pracující v oblasti návrhů a realizace výstavních expozic a interiérů. Akademické dráze se začala plně věnovat v roce 1996. V současnosti je docentkou na Paneurópskej vysokej škole v Bratislavě, kde na Fakultě ekonómie a podnikania přednáší makroekonomii. Tentýž obor vyučuje i na Fakultě managementu a ekonomie na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Ve svém výzkumu se specializuje na oblast kreativní ekonomiky, zejména na metody měření výstupů kreativního průmyslu ve vztahu k ekonomickému růstu a na roli kreativní ekonomiky v regionálním rozvoji. Byla u zrodu prvních výstupů výzkumu v této oblasti v České i Slovenské republice. Jako jedna z prvních začala v obou státech rozpracovávat problematiku definování a měření kreativní ekonomiky a podmínek pro její rozvoj.

    Ondřej Kopečný (1978) absolvoval Fakultu architektury ČVUT v Praze u prof. Ladislava Lábuse. Od roku 2001 je členem Studia Olgoj Chorchoj, kde se zabývá především urbanismem, architekturou, navrhováním interiérů a výstavnictvím. Od roku 2007 je hlavním architektem studia.

    Zdenek Sendler (1956): Pocházím z prostředí, které myslím velmi ovlivnilo moje životní kroky. Matka se narodila do velkého evangelického gruntu na Vysočině − trávil jsem tam veškerý volný čas a celé prázdniny. Po letech musím uznat, že byli nejen výborní zemědělci, ale i vzdělaní a k přírodě a krajině citlivý a pokorní. Na druhé straně dětství prožité v komplexu krásného zahradnictví v Brně. Z kuchyně jsme měli dveře vedoucí přímo do velkého palmového skleníku. Tehdy jsem prostředí plné plodících banánovníků a tři sta let starých palem bral jako samozřejmost. Otec byl noblesní zahradník s prvorepublikovou školou založenou na německé preciznosti a technologické dokonalosti, k tomu přidal kreativitu a smysl pro krásno… Prostě dobrá škola do života, ať už máte být čímkoli. Vlivem doby jsem vzdělání nabíral od základů, přes zahradnické učiliště v Rajhradě u Brna (mimo jiné na začátku 70. let plné úžasných kantorů vyhozených po politických čistkách z různých vysokých škol) přes velmi prestižní střední zahradnickou školu v Brně-Bohunicích (první a velmi významný Pomologický ústav založený v roce 1901, na jehož návrhu se podílel architekt Dušan Jurkovič; letos v rámci reorganizace školství zrušen a prodán…). Pak studium zahradní a krajinářské architektury v Lednici na Moravě. Po škole vojna a pak projekční kanceláře. Od roku 1990 mám vlastní Ateliér zahradní a krajinářské architektury. Spolupracujeme s různými architektonickými a uměleckými ateliery, se stavebními a inženýrskými profesemi a dalšími odborníky ze souvisejících oborů (fytopatologie, fytocenologie apod.). Průběžně se věnuji pedagogické a publikační činnosti.

    David Karásek (1969) je designér, kreativní ředitel a pedagog. Vystudoval pražskou VŠUP a její katedru průmyslového designu ve Zlíně a v roce 1994 se svým spolužákem Radkem Hegmonem založil úspěšnou společnost mmcité, která dnes patří k předním evropským výrobcům městského mobiliáře. Vedle řízení středně velké firmy nikdy nepřestal aktivně navrhovat a je (spolu s Radkem Hegmonem) spoluautorem většiny výrobků v katalogu mmcité. Výrobky mmcité lze najít ve většině českých měst a také v mnoha evropských i mimoevropských městech. Mimoto nikdy nepřerušil svou pedagogickou činnost: po roce působení na FaVU VUT v Brně, kde spoluzakládal Ateliér průmyslového designu, je dodnes činný jako externí pedagog v Ateliéru průmyslového designu Ústavu konstruování FS VUT v Brně. Vystavoval na mnoha specializovaných výstavách po celé Evropě, jako je Design May v Berlíně, 100% Design v Londýně či Design September v Bruselu. Jeho práce nechybí v žádném výběru českého designu ať už ve výstavní či knižní podobě a jsou součástí sbírek předních českých institucí – například Technického muzea v Praze nebo Moravské galerie v Brně. Ve spolupráci s Radkem Hegmonem získal řadu ocenění v národní designérské soutěži Vynikající výrobek roku.

    Jiří Trtík (1964) je absolventem Fakulty strojního inženýrství na ČVUT Praha. V roce 1992 založil společně s kolegy z fakulty firmu Bohemia Machine, která se zabývala výrobou a vývojem sklářských strojů. V 90. letech se firma výhradně pohybovala v transformujících se českých, ale i zahraničních sklárnách. Zde se věnovala hlavně stroji na opracování skla broušením a stroji pro zpracování a manipulaci se surovinami pro výrobu skla. Po roce 2000 se české sklářství zmenšilo, a firma tak využila know-how v oblasti zpracování surovin a část své činnosti diverzifikovala do stavebnictví, kde se věnovala technologiím pro suché maltové směsi a přípravě betonu. Jednalo se především o rozsáhlejší investiční akce. Po téměř úplném krachu českého sklářství na konci roku 2008 – po vypuknutí světové hospodářské krize − se firma znovu více zaměřila na sklářství, ale z jiného konce: stala se částečně velkou brusírnou skla a v tomto roce dokonce sklárnou s vlastním tavícím agregátem. Jednalo se o první sklárnu takovéhoto rozsahu postavenou na zelené louce po roce 1989. Již tři roky se snaží vybudovat zcela novou ambiciózní značku moderního křišťálového skla BOMMA. BOMMA se začíná prodávat po celém světě, ale její vznik a život nejsou procházka růžovou zahradou.

    Šárka Šišková (1966) vystudovala v Ateliéru oděvního výtvarnictví na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a po následné stáži na Akademii di Belli Arti v italské Perugii nastoupila na katedru VŠUP ve Zlíně, kde vytvořila koncepci nově vznikajícího Ateliéru designu obuvi. Po dvou letech odešla do soukromého sektoru a pracovala jako návrhářka firem Bertone design, Dominátor a dalších. V roce 2003 založila na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Ateliér oděvního designu. V letech 2006−2009 byla ředitelkou Ústavu produktového designu; za jejího působení se tato instituce rozrostla o nový ateliér Design skla. Ateliér oděvního designu vedla do roku 2010, kdy se začala naplno věnovat především své oděvní značce Šárka Šišková. Své práce prezentovala ve Vídni, Paříži a New Yorku, mj. na newyorském Týdnu módy a v místním Museu of Art and Design. Její tvorba je dále zastoupena v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a v muzeu Fashion Institute of Technology v New Yorku. O své návrhářské práci přednášela po boku osobností, jakými jsou například kreativní ředitel domu Calvin Klein Francesco Costa či Donna Karan. Její model „Goddess“ prezentoval módní tvorbu 21. století spolu se značkami Coco Chanel, Dior, Paul Gaultier a Vivienne Westwood na výstavě Musea at FIT v New Yorku, kdy byly její práce zařazeny mezi nejvýznamnější exponáty muzea. V současné době se naplno věnuje oděvnímu designu. V Praze nově otevřela svůj Betlémský ateliér − multikulturní prostor, kde představuje nejen vlastní návrhy, ale hodlá zde také představit tvorbu domácích a zahraničních umělců a návrhářů napříč výtvarným spektrem a prostor zároveň poskytnout jako platformu pro jejich vzájemná setkání.

    Michal Froněk (1966) je absolventem Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze. V roce 1990 založil společně s Janem Němečkem Studio Olgoj Chorchoj, které se zabývá především navrhováním interiérů, architekturou a designem nábytku a užitkových předmětů. Studio pravidelně vystavuje na zahraničích i tuzemských, samostatných i společných výstavách (například Designblok Praha, Salone Internationale del Mobile Milano, Designersblock Londýn, 100%Design Tokyo, ICFF New York a řada dalších). Froněk s Němečkem na pražské VŠUP v současnosti vedou Ateliér designu výrobků. Jejich tvorba je zastoupena například v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, v newyorském Metropolitním muzeu či v Mudac v Lausanne. Od roku 2010 působí jako výtvarní ředitelé pro firmy BOMMA a Brokis.

    Kontaktní osoba

    Mirka Reifová, PR a marketing

    +420 606 090 801, reifova@plzen2015.cz

    • Autor:
    • Publikováno: 29. října 2012

    Komentáře k článku: Fórum pro kreativní Plzeň 2012

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,