Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2024

ročník 33
25. 6. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Příloha

    Festival hudebního divadla Opera 2022

    Vážení a milí čtenáři, nabízíme krátké upoutávky na představení 15. ročníku Festivalu hudebního divadla Opera 2022. A doufáme, že vzbudí vaši zvědavost a inspirují vás k návštěvě festivalu. Stejně jako osobní pozvání několika tvůrců. Festivalová atmosféra je vždy výjimečná. A myslím, že letos bude ještě emotivnější nežli kdy předtím. Poté, co se dlouhé měsíce nesmělo hrát (a na Slovensku se právě teď zas nehraje) a pořád žijeme ve strachu, jestli nás nedoženou nemoci, karanténa nebo nová opatření, jako by bylo každé uskutečněné přestavení malým zázrakem. Vnímáte to také tak? Pro divadla to bylo, stále je a ještě bude těžké období – přijďte je podpořit. Podívat se, co pro vás v nelehkých podmínkách nastudovala či udržela na repertoáru. Ukažme společně, jak je pro nás kultura důležitá. Moc se na vás těšíme.

    Lenka Šaldová, ředitelka festivalu

    Českobudějovický Mefistofeles – Jana Šrejma Kačírková, Paolo Lardizzone FOTO MARTINA ROOT

    Třikrát Janáček

    Zdá se, že obavy z uvádění děl Leoše Janáčka už snad konečně i v tuzemských divadlech pominou – však může otevřít cestu do opery třeba i těm, kteří ji zatím jen opatrně hledají. Protože Janáček inspiruje k výrazným jevištním řešením, a to tvůrce domácí i zahraniční. Jak i festival ukáže.

    PŘÍHODY LIŠKY BYSTROUŠKY

    Liberecká Liška je vhodná od dvanácti let. Zvířátka tu nejsou roztomilí plyšáci, jejich příběhy jsou stejně lidské, jako byl ten Revírníkův, Rechtorův a Farářův, kteří teď na konci života bilancují. Tváří v tvář mladé lásce a touze Bystroušky a Zlatohřbítka, dráždivé i vtipně nemotorné. Festival zahajuje poetická i komediálně rozverná inscenace týmu Linda Keprtová – Martin Doubravský, který v posledních letech pokaždé získal některou z festivalových cen.

    Milí čtenáři Divadelních novin!

    Sto kilometrů od Prahy se nachází město Liberec a v jeho středu překrásné Divadlo F. X. Šaldy. Ano, sice tu stále prší, chodíme do kopců, múzy k nám jezdí z Ještědu na lyžích, ale operu, tu v Liberci milujeme. A přejeme si přinášet divákům to nejlepší z nás – a to kdekoli. A tak mi dovolte pozvat vás do Národního divadla na liberecké představení Příhod Lišky Bystroušky, které, přiznávám, vzbudilo nadšení i nevoli, bylo však tvořeno upřímně a s láskou. Budeme se na vás v Praze těšit, budeme tu pro vás.

    S úctou, Linda Hejlová Keprtová

    VĚC MAKROPULOS

    Omrzí být dobrý, omrzí být špatný, omrzí země, omrzí nebe a člověk pak pozná, že v něm umřela duše. Na zpěvačce Emilii Marty vyzkoušel její otec, dvorní lékař císaře Rudolfa II., elixír mládí a věčného života. A tak žije tři sta let – a pochopí, že život si můžeme užívat plnými doušky právě proto, že víme, že jednou skončí. V titulní roli v plzeňském představení uvidíte Ivanu Veberovou, která se na festivalu poprvé objevila ve svých třiadvaceti letech a od té doby vyrostla v oporu plzeňského souboru.

    KÁŤA KABANOVÁ

    Katalánský režisér Calixto Bieito poprvé režíruje v Praze… Víc asi netřeba dodávat.

    Od Dvořáka po Křičku

    Divadla si sama určují, s čím přijedou, a tentokráte výrazně sáhla po českém repertoáru, a to i ta slovenská. A tak budou k vidění česká díla od konce 19. století až do poloviny 20. století, respektive díky alternativním souborům až do nejžhavější současnosti.

    ČERT A KÁČA

    Rok 1899 poprvé. Premiéru má jedna z dodnes nejhranějších a nejmilovanějších českých oper. Pohádka o hubaté Káče, chytrém ovčáku Jirkovi a napáleném čertu Marbuelovi. Národní listy píší: Hudba Dvořákova nese celou pečeť jeho genia. Kypící vynalézavost melodická, žhavá rytmika, svrchované ovládání všech výrazových prostředků, smělé a originální harmonie, instrumentace barvitá a ve svých spojích namnoze i nová, tu něžná, tu mocná, slovem celé mistrovství skladatele, který jest jedním z největších žijících, jeví se i na novém jeho díle v míře ještě jen stupňované.

    EVA

    Rok 1899 podruhé. Premiéru má Eva, nejúspěšnější opera Josefa Bohuslava Foerstera, k níž si libreto napsal sám, uchvácen dramatem Gabriely Preissové. Živost postav, přímočarost děje, dramatický konflikt, a především postava Evy čistotou citovou uchvacující přímo vyzývaly k hudební interpretaci, jež musí býti zejména po stránce citové naplněním toho, co lze slovem jen naznačiti, ale nikdy vysloviti. Foersterova Eva až do šedesátých let 20. století patřila ke standardnímu repertoáru českých operních scén. A je jeho jedinou operou, která se hrála i v zahraničí. Od poslední inscenace v Národním divadla nás ovšem dělí už čtyřicet let. Na festivalu nám první tragickou operu z prostředí české vesnice připomene nejmenší slovenský soubor.

    BÍLÝ PÁN

    O dvacet let později. Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší vychází z povídky Oscara Wilda Strašidlo cantervillské. Jaroslav Křička se inspiruje evropskou romantickou operou, stejně jako americkým jazzem, českou klasikou operní a lidovou hudbou, stejně jako dobovými kuplety. V Ostravě partituru nyní zrekonstruovali a nabízejí v hravé inscenaci Ondřeje Havelky. Americký vyslanec Mr. Hollywood zakoupil zámek i se strašidlem. Co tam nového vlastníka a jeho dceru Elinor čeká? Až najde se kráska, / plavovláska tak odvážná, / že půjde přízraku vstříc, / nebezpečím zhrdajíc, jež jí kyne, / pak do hradu vrátí se láska…

    Operní mládí

    Na festivalu diváci opět uvidí pěvecké špičky operního divadla u nás, interprety dobře známé a oblíbené. Kromě toho ale i více nežli dříve mladou a nejmladší generaci českých operních zpěváků.

    FIGAROVA SVATBA

    O velmi mladé obsazení se opírá hravá opavská inscenace Mozartovy komedie o přelétavém (a spravedlivě potrestaném) hraběti Almavivovi. Daniel Kfelíř (Figaro) právě absolvoval HAMU a zvítězil v kategorii Junior na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Kontratenorista Vojtěch Pelka (Cherubín) ještě studuje konzervatoř, ale také už má za sebou úspěchy na pěveckých soutěžích a první kroky na koncertních pódiích a jevištích. Oba mají k Mozartovi zjevně blízko, stejně jako Eva Benett (Zuzanka) či Markéta Klaudová (Hraběnka). Jistě i zásluhou dirigenta Vojtěcha Spurného zjevně dobře vědí, o čem zpívají a jaké nálady a emoce se za slovy skrývají.

    LOVCI PEREL

    Jako celek sice popularitou zaostávají za Carmen, nicméně tenorová lyrická árie Je crois entendre encore a duet dvou přátel a zároveň rivalů v lásce patří k velmi oblíbeným koncertním číslům. V olomouckém představení Nadira, který bojuje o krásnou Lejlu, zpívá čtyřiadvacetiletý Daniel Matoušek.

    Operní návraty

    Patnáctý ročník festivalu tentokrát nabízí především tituly, které nejsou až tak obecně známé. Divadla velká i malá hledají, čím novým operní publikum zaujmout, potěšit, okouzlit. A často vybírají tituly, které představují nemalou výzvu!

    VZDÁLENÝ ZVUK

    Do budovy Státní opery se po více než století vrací pozdně romantická opera rakouského avantgardního skladatele Franze Schrekera. Mysteriózní příběh mladého skladatele, který hledá hudební motiv, jímž by se proslavil, a propásne tak životní lásku, uvedl v roce 1920 v Novém německém divadle Alexander Zemlinsky. Schreker byl nacisty zařazen mezi „zvrhlé skladatele“ a jeho hudba na dlouho zmizela z koncertních pódií a operních scén. Až v posledních dvou desetiletích se jeho originálním partiturám, jejichž struktura připomíná techniku filmového střihu, opět dostává více pozornosti.

    ROBERTO DEVEREUX

    Postava královny Alžběty I. se v operách Gaetana Donizettiho objevila třikrát. Roberto Devereux byl milencem královny, která ho nechala v roce 1601 popravit, když neuposlechl její rozkazy a uzavřel příměří s Irskem. Podobně jako další úspěšné belcantové opery z této doby se i toto Donizettiho dílo na čas ztratilo z repertoáru divadel, aby bylo v polovině 20. století znovuobjeveno. V košické inscenaci zpívá temperamentní královnu Alžbětu I. nastupující slovenská hvězda Eva Bodorová.

    MEFISTOFELES

    Arrigo Boito je známý především jako libretista Giuseppe Verdiho. Mefistofeles je unikátní dílo vrcholného italského romantismu, s efektními sborovými a baletními scénami. A s dechberoucím finále. Českobudějovický soubor uvádí Boitovu jedinou dokončenou operu vůbec poprvé – ambiciózní projekt je rozlučkou dirigenta Maria De Roseho se souborem a úvodní režií nového uměleckého šéfa Tomáše Ondřeje Pilaře. Uvedení v Praze bude pro oba dva i celý soubor událostí. Buďte při tom!

    Za celou třicetiletou historii festivalu Opera jej nyní potřebujeme nejvíc. Nejen my jako operní divadla, ale zejména my jako diváci a potažmo lidé. Po dvouletém období, kdy se diváci a umělci potkávali převážně jen přes obrazovky a displeje, se začaly vynořovat čím dál častější otázky po smyslu existence naší tradiční sítě operních divadel a právě teď je ta chvíle, kdy se můžeme všichni setkat a potvrdit si, že se vzájemně potřebujeme. A to jak divadla navzájem, tak i divadla a diváci. Společnost bez kultury je jako pole ležící ladem, a pokud jej pomyslně nezoráme a neosejeme nyní, tak pak už nikdy.

    Tomáš Ondřej Pilař

    Alternativní projekty

    Také v posledních dvou letech se leccos událo i mimo státní a městská divadla. Zrodily se nové projekty, v nichž autoři i inscenátoři společ-

    ně (!) zkoumají různé možnosti hudebního divadla. Aby vyjádřili, kdo jsme, co nás zajímá a trápí.

    BEYOND THE GARDEN, TIAMO

    OPERA je výjimečným hudebně-divadelním festivalem v mezinárodním měřítku: dramaturgicky zůstává věrný „místní“ operní tvorbě, svůj pestrý obsah však koncentrovaně situuje do různorodých scén hlavního města Prahy, jedné ze světových uměleckých metropolí. Festival OPERA je kreativní platforma jak pro umělce a publikum domácí, tak pro hosty zahraniční, nabízí hudební divadlo od repertoáru klasického až po operu soudobou, včetně nových forem experimentálního hudebního divadla. Jako vášnivému podporovateli a tvůrci současné opery je mi proto nesmírnou ctí a radostí, že koncem ledna 2022 v Praze představíme hned dvě operní novinky podtrhující téma ženství: nová komorní ghost opera britského skladatele Stephena McNeffa BEYOND THE GARDEN je volně inspirovaná skutečným vztahem mezi Almou Mahler a její dcerou Manon, která zemřela v útlém věku 18 let. A TiAmo je opera o ženách v různých životních situacích. Srdečně zveme: přijďte se seznámit s aktuálními operními díly živých témat a tvůrců – setkejme se opět v divadle, naslouchejme si z očí do očí.

    Rocc, režisér, umělecký vedoucí Conceptu operapovera

    SVADBA

    Opera pro šest ženských hlasů. Srbská skladatelka, významná osobnost soudobé hudby, zkoumá předsvatební rituály. Text vychází z původní srbské poezie, hudba z tradičního folkloru. Dílo mělo českou premiéru na Dnech nové opery v Ostravě, prestižní přehlídce, která má ambici ukázat možnosti a podoby hudebního divadla 21. století.

    PIRÁTI

    Ensemble Damian získal na minulém ročníku cenu diváků za nejlepší inscenaci festivalu. Kdo zažil atmosféru, která při představení L’Arianny a při závěrečné děkovačce vládla, nedivil se. Představení souboru, vedeného Tomášem Hanzlíkem, vždy propojují lásku k baroku s láskou k minimalismu. Ale především: srší pozitivní energií. Ukazují, že není potřeba se brát tak úplně vážně – a přece se tím neshodí, co chceme říct. Důležitá je každopádně radost z tvorby a ze setkání. V krásném sále ve stylu art deco ve Venuši ve Švehlovce se tentokrát odehraje dobrodružný pirátský příběh.

    LOGIKA CHAOSU

    Soubor Run OpeRun získal v roce 2021 možnost hrát v experimentálním prostoru NoD v Dlouhé. Ve spolupráci s muzikanty z kapely Please the Trees zkoumají, jaký vliv mohou mít malé neurotické poruchy, obsese a strach na běžné společenské situace. Čtyři lidé se setkávají v cizím bytě na večírku. Každý ho vidí jinak. Kdo má pravdu? A kdo by měl raději odejít?

    MISTROVSKÁ HRA

    Opera studio Praha má za sebou již několik pozoruhodných projektů, na festivalu byly k vidění Časoplet a Anna, beze strachu hledět na nebe. Všechny propojují operu a pantomimu. Tentokrát přichází Anita Jirovská a její spolupracovníci s originální interpretací dvou komediálních pohádkových děl. V projektu nazvaném Mistrovská partie se v jednom večeru potkávají český hudebník, dirigent a hudební skladatel Jaroslav Krček a impresionistický skladatel Maurice Ravel.

    MĚSTSKÁ STRAŠIDLA

    Časožrout číhá na poflakující se děti v obchoďáku. Lebka čeká v parku, až se najde odvážný kluk, který ji donese na hřbitov (a ona ho pak vděčně odmění). Upír řídí tramvaj a čeká, až poslední cestující usne, aby mu vysál krev. Ale nakonec vše dopadne jinak – ke spokojenosti všech. Třikrát dvacet zábavných (i trochu naučných) minut, představení pro děti od pěti let, které si v přestávkách mezi jednotlivými operkami mohou zahrát na jevištní techniky.

    VĚČNÁ SLEČNA BLEDÁ

    Na operu do kavárny! Brněnská Hausopera nás při minulém ročníku festivalu zavedla do knihkupectví na kriminální komedii o idealistickém knihkupci, který bojuje s ekonomickou realitou. Tentokrát vás zveme na kávu a zákusky do jedné z nejhezčích pražských kaváren.

    VLAŠTOVKA

    Festivalový přídavek: do programu festivalu bylo zařazeno i polokoncertní provedení Pucciniho Vlaštovky, které se v půli ledna uskuteční na zámku ve Ctěnicích. Obsazení je exkluzivní.


    Komentáře k článku: Festival hudebního divadla Opera 2022

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,