Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2024

ročník 33
25. 6. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Esprit a fluidum na čekané

    Vztahová komedie s písněmi nazvaná Čarodky je prvním titulem brněnského nezávislého souboru Vejminek. Příběh se odehrává o jarním víkendu v ulicích Brna, kde se pracovitá, ale zakomplexovaná single právnička na začátku středního věku sblíží se stejně starým bohémským muzikantem, ale ponejvíce mluvkou a flákačem. Možná jde už dovodit, že tady máme co do činění s problematikou lásky nezadaných jedinců před čtyřicítkou.

    Kateřina Veselá v roli právničky v nejlepších letech Kateřiny Ondrové a Miroslav Ondra coby Miroslav Veselý, všeuměl a flákač lehce středního věku FOTO NIKOL WETTEROVÁ

    Nejdříve však souvislosti. Nové divadlo Vejminek je odnoží někdejšího BuranTeatru, který v Brně působí od roku 2005 a nyní prochází transformací v platformu CO.LABS zaměřenou na pohybové a improvizované divadlo a také nejrůznější workshopy. Brněnští Burani (záhy vžitá přezdívka), jejichž starší zakladatelé nyní zformovali Vejminek, se však od počátku věnovali inscenování klasiky, ale také vlastní autorské tvorbě. Tam patří i Čarodky s podtitulem Žena bez espritu a muž s fluidem hledají společnou chemii. Nový kus je dílem dramaturga Jana Šotkovského a režiséra Mikoláše Tyce.

    Generační problémy, vztahové karamboly v mantinelech dnešní bláznivé doby, dále špetka sentimentu, hodně sebeironie a navrch několik odlehčujících písniček: to vše je zdánlivě jednoduchý recept na moderní veselohru čili lehkonohý, divácky snadno stravitelný žánr, nad nímž se mnozí „učenci a intelektuálové“ ošklibují. Čarodky však v textu i v jeho inscenačním ztvárnění hbitě proplouvají mezi samoúčelným vršením vtipů a situací, srší humorem, opravdu vtipnými hláškami a trefně komentují svět kolem nás.

    Autoři plakátují titul jako romantickou komedii, na tu je však text místy až příliš špikovaný sprostými slovy (užití vulgarit je tady charakterotvorným prostředkem a demonstrací vrstvy jazyka používané denně nezanedbatelným počtem uživatelů). Na čistě lidovou komedii je Šotkovského scénář místy zase příliš intelektuální (v názvech dějství cituje tradiční pětičlenné schéma výstavby antické tragédie, dočkáte se různých kulturních odkazů a v úvodu narážek nejen na teatrologii). A přesto si myslím, že je to typ textu, který v současném divadle chybí. Umně totiž pracuje s dialogem, časovými prostřihy a taky s brněnským místopisem, což diváci (nejen v tomto městě) milují. A co je důležité – text nabízí zajímavé herecké úkoly.

    Šotkovský svoji hru psal přímo pro představitele hlavních rolí, Kateřinu Veselou a Miroslava Ondru. Oba na sebe slyší a fungují jako zajímavá dvojka, která stylizovaně nepřehrává, vyzdvihuje civilní, neokázalý tón hraní, které ukročí k sebekarikatuře, v dialogu k sebezcizování hrdinů, aniž by to narušilo jejich dramatickou životnost. Na scéně se ovšem střídavě promenují další tři desítky postav, které jsou úkolem pro Barboru Goldmannovou a Petra Tlustého. V rychlém střihu přejít z figury do figury se oběma daří a zdaleka nejsou jenom legračním hereckým pozadím pro hlavní dvojici, ale důležitým druhým hereckým plánem.

    Tyc vše inscenuje na prosté scéně s několika piktogramy (srdíčko, šipky) a několika přesunovanými pochůznými bednami. Aktéři rovněž hrají na klavír, housle, ukulele, kytary nebo akordeon. Písňové texty Jana Duchka a Jana Šotkovského na hudbu Miroslava Ondry lehce parodují folk, náboženské songy, klezmer, baladického Cohena a v jednom čísle jsou i porno folklorem (palce ich zebú, v oči si hledia a zostra jebú). Má to však míru a vkus.

    V recenzích se ponejvíce skloňují umělecké zisky, ale tato ve výpravě oproštěná verze Čarodek má návštěvnický a tím pádem i nezanedbatelný ekonomický potenciál (může jezdit po republice bez větších technických nároků). Jde o svižnou, obratnou i zábavnou podívanou, která má šanci přitáhnout singles nejen v inkriminované věkové kategorii.

    Vejminek, Brno – Jan Šotkovský: Čarodky aneb Žena bez espritu a muž s fluidem hledají společnou chemii. Režie a scéna Mikoláš Tyc, dramaturgie Jitka a Jan Šotkovští, texty písní Jan Duchek, hudba Miroslav Ondra, kostýmy Lenka Černá. Venkovní premiéra 22. června 2021 (psáno z indoorové premiéry 20. října na Sokolském stadionu).


    Komentáře k článku: Esprit a fluidum na čekané

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,