Divadelní noviny Aktuální vydání 16/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

16/2024

ročník 33
1. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Došlo do redakce

    Slávek Janoušek: Tohle je vzkaz

    CD Jan, 51:09 min.

    Jako lahev se zprávou trosečníka na pustém ostrově přišla nám do redakce zásilka s nejnovějším CD jedné z předních osobností předlistopadového folkového hnutí u nás Slávka Janouška (nar. 1953). Tohle je vzkaz, jedno z nejpovedenějších CD, co jsem za svůj život vydal. Pokud by se Vám líbilo, stál bych o možnost dát o něm světu vědět, psal. Rádi tak činíme. Téměř hodinové CD je v podstatě hudebně-básnická sbírka stárnoucího muže rekapitulujícího svůj život. Pevně, vědom si jeho kvalit i hluchých míst, hrdě a přitom pokorně, vyrovnaně. Nedává najevo slabosti, netrýzní se bolestmi, nepyšní úspěchy. Hudebně i zaměřením upomíná na vyspělá alba světových písničkářů typu Jacksona Browna (Time the Conqueror, Standing in the Breach) či Bruce Springsteena (Seeger Sessions). Věcně, civilně, básnivě. S hudebním rozhledem, ve kterém je důležitá především atmosféra důvěry a intimity. Svědectví člověka, který poznal kus života. Janoušek si všechny písně složil, hraje na kytaru a zpívá. Hudebně jej doprovází jeho dlouholetí spolupracovníci Luboš Vondrák (ještě portovní kolega) – kytara, sbor, Jakub Šimáně (Javory) – kontrabas, Pavel Bříza (Petr Bende band) – bicí, Luboš Novotný (Druhá tráva) – dobro, Vít Rokyta (Fleret) – el. kytary, Josef Klíč (Národní divadlo a JAMU Brno) – violoncello, Láďa Zítka – foukací harmonika, sbor, Petra Šany Šanclová – sbor. Aranžmá měl vedle Janouška na starosti Jakub Šimáně, točilo se v jeho studiu za jeho hudební režie. Janoušek se obrací za svým žitím nepoznamenaným válkou, což považuje – jak zdůrazňuje v bookletu – za nejpodstatnější. Zveřejňuje „selfíčka“, která jeho mysl, oči a duše ve snu i v reálu vytvářejí. Na albu je jich třináct (plus Coda). Tohle je vzkaz / Pro ty, co mě slyší / Co mě slyší zpívat / Zpívat a hrát / O vteřině tiché / A ještě tišší / V rytmu se kývat / V rytmu stát // Tohle je vzkaz / který jsem si našel… Byly doby, kdy by šlo o událost roku. Dnes jsou však folkoví písničkáři trosečníky uvězněnými na ostrovech vlastních tichých světů, které skrze jarmark doby jen málokdo slyší. Bylo by škoda, kdyby toto – veskrze vyspělé – album zapadlo.hul

    • Autor:
    • Publikováno: 4. února 2019

    Komentáře k článku: Došlo do redakce

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,