Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Došlo do redakce

    Jitka Čechová, Smetana Klavírní dílo 7, 2CD Supraphon, 2014

    Klavíristka Jitka Čechová vydává poslední ze sedmi alb, na které nahrála kompletní klavírní tvorbu Bedřicha Smetany. Je zatím poslední v řadě, která se Smetanovou výjimečnou tvorbou pro klavír soustavně zabývá a je v tomto smyslu přímou pokračovatelkou Věry Řepkové. Její snímky jsou o to důležitější, že Smetana prakticky vymizel z programů klavírních recitálů k velké škodě posluchačů, neboť jeho kompozice pro klavír velmi osobitě rozvíjejí romantickou klavírní literaturu a svébytně reagují na národní tendence v hudbě poloviny 19. století.

    Poslední snímky většinou vyškrábnou skladby jaksi ze dna skladatelova tvůrčího kotlíku. Na dvou kompaktech představuje Čechová vlastně instruktivní pokusy ze 40. let, na nichž se Smetana cíleně vzdělával a cvičil v kompozici. Nejsou však zajímavé jen pro muzikology, kteří v nich jistě zaslechnou mnohé z pozdějších velkých děl. Drobnosti, spíš charakteristické skladbičky, jsou oproti vrcholnému Smetanovi obsahově a zvukově klidné, vyrovnané, ale nikoli bez obsahu. Kromě skladebné techniky si na nich skladatel zřejmě cvičil právě specifické způsoby své klavírní hry, která sice vychází z inspirací, nejvíc zřejmě čerpal z Beethovena, Chopina a hlavně Liszta, ale je pozoruhodné, jak si mladý komponista udržel vlastní způsob vyjadřování, včetně vědomého rozvíjení národní hudby, aniž by ovšem napodoboval folklór, jak se tehdy vyžadovalo a od 60. let Smetanovi vyčítalo, že víc věří novoromantismu než obrozenectví.

    Je to hudba pro klidné spočinutí, bezkonfliktní a bezproblémová, a nebýt citlivé interpretky, možná by nestála za nahrávku. Jitka Čechová je však opravdu znalkyně Smetanova díla a i z těchto účelových juvenilií dokáže vylovit skutečného Smetanu! Smetanu před Smetanou, jakoby zatím jen zdáli zahlédnutého. A už v této podobě originálního – i tam, kde si evidentně zkoušel psát podle vzorů, které ho zaujaly, kde poznáváme skladebnou techniku jeho předchůdců, zůstává motivicky svůj, nezaměnitelný. Což mimo jiné může vysvětlovat onu pozoruhodně pevnou sebejistou strukturu jeho vrcholných skladeb, a troufám si říct, že právě průzkum jeho školských prací je už proto užitečný.HER

    Karel Kryl 70 (CD + DVD, Český rozhlas / Supraphon)

    Kryl 70-CD_fmt

    Letošní dvojí životní výročí písničkáře Karla Kryla (1944–1994) připomenul 8. dubna 2014 vyprodaný koncert v pražské Lucerně. Vystoupili na něm současní mladí interpreti popové a rockové hudby, kteří Kryla nemohou pamatovat z dob, kdy byl v emigraci, natož jeho působení v 60. letech. Dokládají tak jeho význam a přitažlivost i pro další generaci tvůrců. V podstatě úplný záznam poměrně bizarního večera vyšel jako dvoualbový komplet CD+DVD. Za podpory vlastních kapel, ale také v aranžích Petra Maláska a za doprovodu Epoque Quartetu se postupně představili Projekt Salome, Xindl X, Michal Hrůza, Aneta Langerová, Divokej Bill, sestry Irglovy a Tomáš Klus. Každý v zásadě ctil původní znění písní, neodvážil se do textu ani rytmu vstoupit. Pouze původně akustické Krylovo podání nahradil jinými aranžmá. S nedávným autorským přístupem k tvorbě Suchého a Šlitra, jak jej nabídl projekt Pavla Klusáka For Semafor, nemá tento pietní koncert (bohužel) mnoho společného. Iniciátor a také moderátor koncertu Petr Král zdůraznil komerční potenciál Karla Kryla a jeho slavných písní (zajímavé snad je jen podání Sester Irglových, jež objevují ženské polohy známých textů). Pro znalce písničkářovy tvorby jistě pozoruhodné album do sbírky a stejně tak pro fanoušky zúčastněných interpretů, pro ty však, kdo se chtějí seznámit s Krylovými písněmi poprvé či důkladněji, doporučujeme jeho původní nahrávky.hul

    Kateřina Piorecká – Karel Piorecký: Praha avantgardní (Literární průvodce metropolí 1918–1938, Academia, Praha 2014).

    praha-avantgardni-lite_fmt

    Další díl z edice nakl. Academia Průvodce navazuje na obdobně zpracované lexikony historických míst české metropole Estébáckou Prahou, Protektorátní Prahou… Tentokrát se autoři zaměřili na Prahu dvacátých a třicátých let minulého století, kdy „Prahou zněl jazz a noc prosvěcovaly neony“. Zavádějí čtenáře do míst, kde byl založen Devětsil, do kaváren a barů, kde se scházeli básníci a prozaici s teoretiky, výtvarníky i architekty. Nahlížejí do redakcí časopisů a nakladatelství, ukazují výstavní sály i ateliéry. Důraz je kladen na literární avantgardu kolem Vítězslava Nezvala a Jaroslava Seiferta, velký prostor má Osvobozené divadlo. Nejpřitažlivější jsou dobové fotografie, karikatury a faksimile programů, obálek knih a rukopisů. Každé – možná až příliš „letem světem“ zpracované heslo – doplňují obdobně chaoticky, nahodile vybrané citáty z pamětí, úryvky z korespondence nebo krátké literární ukázky. Problematické je i zařazení současných reklamních fotografií z daných lokalit, jež spíše než potřebnými dokumenty dokládajícími proměny oněch míst jsou – ve srovnání dobovými estetickými kódy české avantgardy – do očí bijícími kýči. Jistou kuriozitou (a pro mnohé objevnou zajímavostí) jsou domy, kde čeští avantgardní umělci – Nezval, Seifert, Iša Krejčí, Vančura ad. – bydleli. Trochu umělé a nadbytečné je zařazení psychiatrické léčebny v Bohnicích, pankrácké věznice či říčních lázní na Zbraslavi. Vkusně vypravenou publikaci doprovází kalendárium událostí první republiky spjatých s daným tématem a nabídka procházek popisovanými lokalitami.hul

    • Autor:
    • Publikováno: 24. listopadu 2014

    Komentáře k článku: Došlo do redakce

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,