Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2020

ročník 29
23. 6.–1. 9. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Došlo do redakce

    TEREZA VERECKÁ: PIŠ, NEBO STŘELÍM!

    Argo 2019, 192 stran.

    Neobvyklou, ovšem pro lidi, kteří se věnují psaní, velmi užitečnou knihu připravila dramatička a spisovatelka Tereza Verecká. Lze ji charakterizovat jako interaktivní, nebo dokonce imerzivní. Každý ze čtenářů se totiž stává jejím autorem a může ji číst a zároveň psát několikrát v různých etapách života. Jakási pracovní kniha s podtitulem 365 témat na psaní pro chvíle tvůrčí nouze nabízí rozmanitá zadání různého rozsahu, od prostého popisu nějaké situace z vašeho života až po originální scénář telenovely, jehož zpracování může zabrat pár hodin, ale možná i dnů či měsíců. Taková výzva je lákavá, ale neobvyklé úkoly dokážou mozkové závity hodně potrápit a zavést vás do různých zákoutí fantazie. V úvodu Tomáš Baldýnský píše: Knihy vás učí psát a psaní vás to naučí. Tohle je kniha, která vás nutí psát, má tedy dvojitou sílu. Můžete si říkat, jak z vás udělá lepšího autora, budete-li psát motivační dopis k přijímacímu pohovoru na popeláře či vymýšlet náměty na telenovely. Nevím. Ale vím, že to je lepší než katalog spodního prádla. Abyste sklidili, musíte pole zorat, tak orejte. A nebudete-li, tak vám zbude… nezorané pole, no. Kniha nabádá k hravosti i serióznímu rozvíjení neobvyklých myšlenek. Otázky v knize vám nedovolí využívat klišé, k nimž se chtě nechtě občas uchýlíme, ale naopak přehodí výhybku myšlení na kolej do neznámé krajiny. Například: Jak přesvědčit svůj muškát, aby neskákal z parapetu, protože stojí za to žít! Nebo: Popište situaci, ve které jediné přímé řeči budou: „Ehm“, „Eee“, „Mhm“, „Uh“, „Jau“ a „Fuj“. Jak byste pojali milostný dopis sériového vraha? Nebo nákupní seznam Andreje Babiše? A jak by podle vás mohl vypadat poslední den Jamese Bonda? jas

    Blue Effect: Nová syntéza

    2CD/2LP Supraphon, 64:58 min. + 64:15 min.

    Exkluzivně zpracovaná, bonusy doplněná, zvukově remasterovaná reedice dvou pozoruhodných alb československé rockové (beatové) a jazzové scény z let 1971, respektive 1974. Ve studiu se tehdy spojily dva do té doby rozdílné světy a hudebníci – legendární, mezi mládeží vysoce populární rocková skupina The Blue Effect v čele s kytaristou Radimem Hladíkem a klávesistou a zpěvákem Leškem Semelkou a víceméně konzervativní, na střední a starší generaci (a na doprovázení populárních zpěváků) zaměřený Jazzový orchestr Československého rozhlasu řízený Kamilem Hálou. Vznikla tak dvě trochu umělá, v socialistickém bloku tehdy výlučná jazzrocková alba navazující na obdobné experimenty ve světě, kde se řada slavných rockových skupin spojovala s velkými orchestry (Deep Purple, Rick Wakeman…), případně vznikala obdobná jazzrocková seskupení (Mahavishnu Orchestra, Weather Report, Miles Davis). U nás však bylo toto spojení tak trochu „manželstvím z rozumu“, neb rocková hudba měla velké problémy a toto byla jedna z mála možností, jak o sobě rockeři mohli dát vědět. Přesto vznikla alba, jež si dodnes udržují vysoké hudební kvality, a to jak po muzikantské a skladatelské stránce, tak po stránce aranžérské. První z alb je ryze instrumentální, v podstatě velkokapelový jazz, s – na tu dobu u nás – razantní rockovou rytmikou (Jiří Kozel – bg a Vlado Čech – ds) a „vypíchnutou“ kytarou Radima Hladíka a Semelkovými klávesami. Vrcholem tohoto CD/LP je však bonus – Variace na baletní hudbu Arama Chačaturjana Gajané s kytarovým sólem Radima Hladíka v Šavlovém tanci. Druhé album je již plně zpívané (Semelka, Kozel) s texty Pavla Vrby a Eduarda Pergnera (pseudonym Boris Janíček). Je výrazně rockovější, čímž však tak trochu ztrácí experimentální charakter prvního setkání. JOČR v podstatě aranžérsky obohacuje Hladíkovy a Kůstkovy rockové písně, skládané s výraznou slovanskou melodikou. Vystupují zde i pozoruhodní hosté – Laco Déczi (trubka), Martin Kratochvíl (piano) či Jiří Stivín (flétna, altsax.). Obě alba jsou dokladem, že i přes společenské a politické problémy byla česká jazzová i rocková hudba té doby na vysoké úrovni srovnatelné se světem. I dnes je radost obě alba poslouchat. hul

    • Autor:
    • Publikováno: 21. června 2020

    Komentáře k článku: Došlo do redakce

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,