Divadelní noviny Aktuální vydání 7/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

7/2020

ročník 28
31. 3.–13. 4. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Došlo do redakce

    Bořivoj Srba, Margita Havlíčková: Divadlo, můj osud

    Masarykova univerzita Brno, 70 stran.

    Jedná se o přepis deseti půlhodinových rozhlasových rozhovorů redaktorky ČRo Olgy Jeřábkové s brněnským teatrologem, dramaturgem a pedagogem Bořivojem Srbou (1931–2014), které s ním vedla v roce 2000 pro pořad stanice Vltava v rámci programové řady Život – Osudy – Osobnosti. Jednotlivá setkání mají svá ústřední témata. Jsou uvozena vždy jednou otázkou a poté již mluví profesor Srba: o brněnském divadle před druhou světovou válkou i po ní, v letech padesátých, šedesátých i později, o svém hledání smyslu divadla ve společnosti a o rozhodnutí stát se dramaturgem a později pedagogem, o osobnostech především brněnského divadelního života. Vyznává se ze svého obdivu k Brechtovi a jeho epickému divadlu, vypráví o šedesátých letech v Národním (tehdy Státním) divadle Brno, kde jako dramaturg spolupracoval s Aloisem Hajdou a Evženem Sokolovským, a nechybí ani jeho iniciační úloha ve formování nastupující generace brněnských divadelníků v čele s tvůrci Divadla Husy na provázku. Jelikož Srba nenapsal paměti (v úvodu říká, že nikdy o sobě nebude psát vzpomínky), je toto zatím jediný dostupný zdroj k jeho uměleckému a pedagogickému životu, k jeho přemýšlení v kontextu doby. Byť jde o rozsahem nevelkou publikaci, dozví se v ní čtenář mnoho o jeho komplexním myšlení a názorech na divadlo a divadelní pedagogiku. Ukazuje jej jako divadlu zasvěceného člověka, který je pevně přesvědčen o jeho celospolečenském smyslu a významu, který se ale proměňuje a je vždy třeba jej znovu hledat a znovu nacházet. Divadlo je poznávací systém, jeden ze systémů poznávání a osvojovávání si světa. (str. 21) Divadlo má především povinnost pomáhat svým divákům, ale i svým tvůrcům rozpoznávat v životě to podstatné a snažit se to pojmenovávat (…) a činit to srozumitelným. Vtahovat to do naší zkušenosti, do našeho poznání a tím nám umožňovat existovat a žít. (str. 48) Publikaci doplňují – spolu s dobovými fotografiemi z inscenací, o kterých je řeč – vzpomínkové texty Srbových přátel a studentů (Miloš Štědroň, Andrea Jochmanová, Veronika Valentová). hul

    • Autor:
    • Publikováno: 16. března 2020

    Komentáře k článku: Došlo do redakce

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,