DN 21
Hlavní kritickým textem 21. čísla Divadelních novin je příspěvek specialisty Ondřeje Cihláře Cirkus bez přívlastku! věnovaném Cirque du Soleil a jeho představení Saltimbanko. Produkce vznikla již takřka před dvaceti lety a od té doby brázdí svět. Ondřej Cihlář upřesňuje, proč nepovažuje Cirque du Soleil za vrchol tzv. Nového cirkusu: „Chybí mu myšlenka, která stojí na začátku každého představení jakékoli skupiny či jednotlivce nového cirkusu. Myšlenka, pocit, potřeba sdělení, které chtějí skupiny divákům předat a k čemuž používají svých často mimořádných dovedností.“
Osobně nejsem fanouškem nového cirkusu, avšak Cihlářovo rozlišení mě uklidnilo: pokud má na počátku stát „slovo“ myšlenky teprve učiněné akrobatickým tělem, pak je vše na dobré cestě.
Nedávno se v Divadelních novin nestor divadla poezie Radim Vašinka s lehkou štítivostí pozastavoval nad přístupem „fyzického básnění“ Petra Váši, který tentokrát píše v rubrice Jak já to vidím. Jeho doporučující zmínka o knize Atlas lidského těla asi nepřekvapí. Zaujal mě Vášův dobrý pocit z návštěvy Maestra a Markétky v Huse na provázku, jelikož se s ním mohu ztotožnit – na rozdíl od pražského hostování Husy v Arše.
Na kritických stranách nesmí chybět recenzní ohlas na poslední události sezony: Wilsonovu Věc Makropulos pražského Národního a Mikuláškovu inscenaci korespondence V + W na scéně brněnské Reduty.
Rozhovor čísla patří herci Divadla Na zábradlí Igoru Chmelovi, který pořídila Lenka Dombrovská, pro kterou to byl na této dvojstraně novinářský debut. Z vlastní zkušenosti vím, že interview není žádná legrace, a tak se mi ulevilo, že se tento povedl.
Komentáře k článku: DN 21
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
