Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Divoká jízda v temné jeskyni

    Režisér Daniel Špinar patří k osobnostem, které se v rámci dramaturgického plánu A studia Rubín snaží předkládat divákům silné jevištní příběhy zaměřené na aktuální problematiku mezilidských vztahů. V roce 2008 zde představil velmi úspěšnou, divácky vděčnou inscenaci na téma homosexuální orientace Homo 06´ aneb Hoši byli toho dne poněkud neklidní. Výrazné herecké výkony v ní předvedli tehdejší čerství absolventi DAMU Vojtěch Dyk, Lukáš Příkazký a Pavla Beretová.

    FOTO archiv A studio Rubín

    Svou nejnovější autorskou hrou Dresscode: Amis & Amil se Špinar v A studiu Rubín do uzavřeného světa gayů vrací. Činí tak opět s pochopením i nadsázkou, díky čemuž se mu znovu podařilo vytvořit psychologicky věrný, ale současně širší divácké obci přístupný, zábavný obraz příslušníků této menšiny. Inspirací se mu stal abnormálně blízký vztah dvou přátel z rytířského Románu o věrném přátelství Amise a Amila Julia Zeyera. K textu hry tak patří i pasáže v poetické, zastaralé češtině; herci je doprovázejí parodizující gestikulací. Tyto scény, umocněné „patřičným“ (parodizujícím) hudebním podkladem, se skrz ironii a odstup vysmívají nejen době, již popisuje Zeyer, ale i hollywoodsky kýčovitému filmovému ztvárňování obdobných romantických příběhů.

    „Popřejme údům svým sladkého odpočinku a ovlažme ústa čerstvou vodou, které nám ta vlhká jeskyň poskytne!“ Dva rytíři na buzní party hledají lásku. Naleznou ji? Darkroom je jako čarovný hrad démonů, kde bílí motýlové poletují, lesní ptactvo hnízdí a třpytivé ještěrky se přítulně míhají. Není radno míchat alkholol, drogy a Zeyera. Je to smrtící koktejl! Sodoma-Gomora!

    Amis a Amil se sblíží prostřednictvím internetové seznamky. Hlavní část děje popisuje průběh prvního společného večera v gay klubu a následné vystřízlivění. I když Amis touží po kvalitnějším vztahu s inteligentním partnerem, v hloubi duše zůstává realistou a nezastírá přirozenou potřebu fyzické lásky. Vyjadřuje se nanejvýš současným slovníkem a Amilův romantismus bere v podstatě jako příjemné zpestření nadcházejících hrátek. Nick „Amis“ si vybral z nouze a naslepo.

    Amil má za sebou šokující sexuální zážitek, po kterém se stáhl do světa pohádek a rytířů a vytvořil si z něj ochranný krunýř. Mluví Zeyerovým šroubovaným jazykem, jeho román považuje za literaturu cíleně psanou pro homosexuály a ctí ho jako Bibli. Amilovo „brnění“ ovšem rozmetá pilulka Extáze. Seznamovací večer na hlučné párty se promění v divokou jízdu v „temné jeskyni“ – darkroomu – kde se rozplynou veškeré zábrany. Bohužel, Amilův šokující zážitek začal kdysi podobně, právě tady.

    Scéna je rubínovsky jednoduchá. Pódium ve tvaru T, mikrofon, disko-koule a přehoz v barvách duhy jsou dostatečně variabilním vybavením.

    Hlavní postavy hrají Michal Kern (Amis) a Petr Vančura (Amil). Oba hrají „jako o život“. Zásluhou Kernovy úvodní taneční scény získává od samého začátku představení odlehčený tón. Stejně kvalitní, přímočarou komikou prodchnutý výkon podává i Petr Vančura. Oba své postavy přehrávají a parodují, zároveň jim ale nechybí lidskost, pravdivost,  či řekněme potřebná míra autenticity. Těsné propojení jeviště a hlediště nahrává detailní, jemné mimice, čehož herci s chutí využívají.

    Jediný problém nastává v závěru, kdy se humor vytrácí a měla by přijít vážnější pasáž. Utišit smíchem rozjařené publikum je v malém prostoru Rubínu nesnadný úkol, který se hercům – aspoň na premiéře – zvládat příliš nedařilo. Špinarova inscenace by si ale takový obrat zasloužila a rozhodně má k němu dobře nakročeno.

    Hlavním tématem Špinarovy inscenace je problematika navazování osobních vztahů a hlubších kontaktů v této době a společnosti. Paradoxně vlivem nejmodernějších technologií se komunikace stává stále těžší a náročnější. Komunikace po netu, charakterizovaná Amisovým netrpělivým pohybem prstů na jakési pomyslné klávesnici, implikuje hektické, nepromyšlené, zkratkovité jednání i neustálé psychické vypětí. Používání „smajlíků“ přenesou oba mladíci dokonce i do verbální komunikace. Neschopnost příslušníků internetové generace vyjadřovat skutečné city se tak i přes veškerou nadsázku stává vážným sdělením Špinarova projektu. K dalším komunikaci brzdícím prvkům současné doby, na něž hra poukazuje, jsou hlučné parties, které brání jejich účastníkům v rozhovorech, a v závěru jsou to též rizika, spojená s hledáním známostí prostřednictvím internetu.

    Inscenace Dresscode: Amis & Amil nadchne především mladé publikum, ale pobaví asi každého. A na své si přijdou určitě ti, kterých se námět osobně týká.

    Hodnocení: @@@

    A studio Rubín Praha – Julius Zeyer, Daniel Špinar: Dresscode: Amis & Amil. Režie Daniel Špinar, kostýmy Terezie Dvořáková. Premiéra 18. 12. 2012.

    Nejbližší termíny: 8. 1., 24. 1., 27. 2. 2013 vždy v 19:30


    Komentáře k článku: Divoká jízda v temné jeskyni

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,