Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2019

ročník 28
17. 9.–30. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Gombrowicz grotesknosti zbavený

    Současný provozovatel Komedie – Divadlo Company.cz – vyhrál konkurz s programovou orientací na Polsko. Dalo se tedy očekávat, že na excentrického spisovatele a dramatika Witolda Gombrowicze brzy dojde. Ke spolupráci na inscenaci Pornografie byl přizván polský režisér Gabriel Gietzky, který je zároveň autorem dramatizace Gombroviczova románu. Jeho děj se odehrává za druhé světové války na polském venkově, v popředí však stojí velkolepá manipulační hra dvou intelektuálů z Varšavy (jedním z nich je Witold, sám autor). Fascinováni bizarnostmi se neméně bizarními způsoby snaží spojit dohromady mladé lidi – Heniu a Karola.

    Divadlo Komedie Pornografie

    Dva intelektuálové z Varšavy – Petr Jeništa a Jan Novotný hovoří s Amélií – Jaromírem Noskem FOTO MILAN DAVID

    S Gombrowizem na jevišti je trochu kříž: velmi těžko se totiž interpretuje. Gombrowiczův filosofující styl je ze své podstaty literární – slovo zůstává na jevišti dominantním a nesnese příliš vnějškových ornamentů. V tomto ohledu byla vhodně zvolena střídmá scéna s několika kusy nábytku, doplněná o průsvitné „šály“, které po stranách zahalují světla umístěná u stropu. Podle nasvícení evokují sloupoví chrámu, případně stromy v parku. Kostýmy jsou dobové, nicméně strohé, tak aby byl dán důraz na nadčasovost. Chudá scéna, kostýmy, zdůraznění významu světla a stínů nese jasnou snahu o zduchovnění (pohříchu tak materiálního) divadla. Výprava Marie Kanigowské funguje a mimo jiné také odpovídá inscenační praxi Gombrowicze na polských scénách.

    Potíž Pornografie v Komedii však spočívá v tom, že je ochuzena o velmi podstatný rys autorova světa – hravost. I přes svou literárnost bývá gombrowiczovské divadlo velmi zábavné, bláznivé a groteskní, tedy i divadelně vděčné. Gietzky ovšem vede herce téměř jen k tlumenému civilismu. A v Gombrowiczově podivném světě plném šmírování, manipulace a specifického jazyka je taková herecká poloha zoufale nedostačující. Zábavný text se tak na jevišti Divadla Komedie proměňuje v nekonečný příval slov, který diváka doslova ubíjí.

    Náznak grotesknosti, a tedy i oživení, nastává až v druhé části. Konkrétně ve scénách rozhovoru Witolda (Petr Jeništa) s důstojníkem Krajské armády Siemianem (Jaromír Nosek), který trpí stihomamem. Nosek skvěle rozehrává tragikomickou polohu vojáka, jenž býval hrdinou a nyní je zbabělcem. Na vlně podobné nadsázky se to daří i Jakubu Chromečkovi v roli Václava, nešťastného snoubence Heni. Petr Jeništa hraje vypravěče Witolda s hravou poťouchlostí, která této roli perfektně sedí, jen by mohl v závěru inscenace přidat na intenzitě. Tato výtka platí ještě ve větší míře pro Fryderyka v podání Jana Novotného, který je bohužel poněkud bezbarvou postavou: vymyká-li se manipulační hra i z rukou jejích tvůrců, mělo by to být patrné i v hereckém projevu, který by měl být víc a víc „vymknutý“. Gietzkého inscenace však nic z toho nepřináší. K zobrazení napětí nechává režisér herce zmateně pobíhat mezi sloupy, což nefunguje mimo jiné i proto, že scéna trvá několik minut. Po dvou povedených výstupech Witolda se Siemianem a s Václavem, následně po zdařilé scéně večeře, kde se režisérovi daří zobrazit vypjatou atmosféru před vraždou Siemiana, se inscenace propadá opět do bezbřehého žvanění. Zmanipulovaná dvojnásobná vražda žádné vyústění nepřináší a inscenace končí v rozpačitém tichu. Diváci neznalí předlohy možná ani nepostřehnou, jak vše vlastně dopadlo.

    Bylo by možné domnívat se, že Pornografie se na jeviště nehodí. Ovšem četné inscenace Gombrowiczových prozaických děl v Polsku v posledních letech naznačují, že tomu tak není. Například vynikající inscenace Pornografie Waldemara Śmigasiewicze z roku 2007 ve varšavském divadle Teatr Powszechny byla nominována ve třech kategoriích významných divadelních cen Felix: za režii a herecké výkony.

    V Divadle Komedie se rozhodli „objevit“ Gombrowicze českému divadlu. Svědčí o tom prodej autorových knih ve foyer i slova Gietzkého: Snažím se českému divákovi ukázat celou gomrowiczovskou kosmogonii. (…) Pro mě je to tajemné teritorium, do něhož bych se chtěl dostat a obnažit je. Jen – jak to vysvětlit Čechům? Nelze než konstatovat, že tato velkorysá snaha se – pro výše uvedené – nepovedla. Gombrowicz braný příliš seriózně a zbaven pitoreskního šklebu není Gombrowiczem.

    Berenika Urbanová
    Divadlo Komedie – Witold Gombrowicz – Gabriel Gietzky: Pornografie. Překlad Eva Bergerová. Režie Gabriel Gietzky, hudba Petr K. Soudek, výprava Maria Kanigowska. Premiéra 4. března 2013.


    Komentáře k článku: Gombrowicz grotesknosti zbavený

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,