Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 25
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Divadlo Kalich

    V listopadu 2014 oslavilo Divadlo Kalich patnáct let své existence. Scéna v Jungmannově ulici v centru Prahy, jejímž majitelem je producent Michal Kocourek, má dvě repertoárové linie, činoherní a muzikálovou, ta začala Hamletem Janka Ledeckého (1. listopadu 1999), který se jako titul uchytil později i v zahraničí.

    Mauglí

    Snímek z úspěšného muzikálu Mauglí FOTO RICHARD KOCOUREK

    První činoherní produkcí byla inscenace Natěrač s Janou Paulovou a Pavlem Zedníčkem, kterou herecký tandem už hrál agenturně. Z obou protagonistů se postupně stali exkluzivní interpreti scény Kalich. Divadlo dodneška vyprodukovalo devatenáct činoherních titulů a dvanáct muzikálů – většinou jde o české premiéry. Před deseti lety tu též započali s cyklem Koncerty osobností, první byla Hana Hegerová, ta působila na prknech Kalichu devět let, mezi koncertující osobnosti patří mimo jiné i Radůza, Hana Zagorová, Jarek Nohavica či Petr Bende. V rámci tohoto cyklu se koná přibližně deset akcí do sezony. Diváci sedí a nemusí jako při jiných show populárních interpretů stát na parketě a pohupovat se do rytmu. Během sezony se v Kalichu odehraje zhruba 300 divadelních repríz, pro diváky je otevřeno denně, někdy o víkendu i dvakrát. Repertoár vybírá především ředitel Michal Kocourek sám, v oblasti muzikálu ovšem o uvažovaných titulech diskutuje s režiséry, u činoher jde i o vkus a přání herců, s nimiž Kalich spolupracuje. Vybírají se kusy především zábavné, ale ctižádostí divadla je, aby v atraktivních ko­me­diích bylo přece jenom trochu závažnější poselství. Nedotované divadlo ovšem závisí na svých divácích a repertoár musí být do jisté míry záležitostí kompromisu. V rámci návštěvnosti dosahuje Kalich na 6.–8. místo ze všech divadel v republice. Mezi nejbližší plány patří činoherní realizace knihy Podivný případ se psem (známá už z několika českých divadel), kterou bude režírovat tandem SKUTR. S nimi mám spojený svůj zatím nejpozitivnější zážitek z Divadla Kalich, a to při zhlédnutí inscenace původního muzikálu Mauglí tvůrčí dvojice Osvaldová–Soukup. Činoherním produkcím, které jsem jako divák v tomto divadelním stánku absolvoval, se nedala upřít profesionalita a vkus.

    Michal Kocourek

    Rozhovor s Michalem Kocourkem

    Který titul patří na vašem repertoáru k nejúspěšnějším?

    Nejste první, kdo se na to ptá, ale nám se za patnáct let existence divadla opravdu „nepodařilo“ šlápnout vedle. Jenom dva z činoherních titulů měly méně než sto repríz. U muzikálů reprízovost pochopitelně souvisí s celkovou nabídkou v tomto žánru na naší scéně. Začínali jsme v době, kdy se muzikál ještě běžně neobjevoval na repertoáru činoherních divadel, včetně těch mimopražských, jak je tomu v posledních letech. Časy, kdy si diváci mohli vybírat prakticky jen mezi Jesus Christ Superstar a Draculou, se už nevrátí. Náš první muzikál, Hamlet, odehrál přes 700 repríz, Galileo následně kolem 600. Dnes muzikálům nepřibývají reprízy tak rychle, jednotlivé tituly už nelze nasazovat seriálově, ale hrajeme je v pravidelných blocích několik let. Přičemž i v muzikálu, stejně jako v činohrách, se snažíme o žánrovou pestrost. Například Pomáda nebo Horečka sobotní noci jsou tanečnější tituly, Johanka z Arku či Tajemství jsou víc dramatické, Robin Hood a Mauglí zase vyloženě rodinné. Zkrátka snažíme se, aby si u nás vybral každý dle svého diváckého gusta – u muzikálu i činoher, u nichž zas diváci vybírají především podle jmen v hereckém obsazení.

    Má divadlo také nějakou zájezdovou aktivitu?

    Jistě, odehrajeme kolem 180 zájezdů ročně. Jezdíme po celé republice i na Slovensko, naše muzikály pravidelně hostovaly v divadlech v Košicích a v Bratislavě. Teď je například aktuální účinkování po čtyři večery s Pomádou v Ostravě-Vítkovicích a v červnu v amfiteátru v Lokti.

    Kolik diváků se do Divadla Kalich vejde?

    Máme kapacitu 430 míst. Návštěvnost se v průměru pohybuje mezi 80 až 85 procenty. Na zájezdech jsme zvyklí hrát i ve výrazně větších prostorách, našim činohrám nedělá problém vyprodat ani sál pro 800 návštěvníků.

    Máte nějaký okruh svých věrných diváků?

    Ano, a myslíme na ně. Už v začátcích jsme založili Klub přátel Divadla Kalich, který má kolem 20 000 členů. Z členství plyne řada výhod, například věrnostní program při nákupu vstupenek, podávání exkluzivních informací a tak podobně.

    Kolik stálých zaměstnanců v Kalichu pracuje?

    Pracuje tu deset stálých zaměstnanců, máme vlastní obchodní, marketingové i PR oddělení. Náš tým drží pohromadě bez zásadnějších personálních změn v podstatě celých patnáct let.

    Můžete ještě prozradit vaše nejbližší plány?

    Právě u nás zkouší tandem SKUTR hru uznávaného britského dramatika Simona Stephense Podivný případ se psem podle stejnojmenného knižního bestselleru Marka Haddona. Na tuto inscenaci se těšíme už dlouho, jde o silný text a podařilo se nám dát dohromady opravdu výjimečné herecké obsazení. O hlavní roli autistického chlapce se budou dělit Jan Cina s Jirkou Mádlem, v dalších rolích uvidíte například Simonu Babčákovou, Hanku Vagnerovou nebo Marka Daniela. To vše v originální poetice SKUTR. Myslím, že může jít o jednu z nejvýraznějších událostí divadelní sezony, premiéru máme 12. května. Další hezká práce na činohře nás pak čeká na podzim, kdy u nás začne zkoušet Petr Svojtka hru Zabiják Joe s Tatianou Vilhelmovou, Igorem Chmelou či Markem Taclíkem. A velkou výzvu máme před sebou i v muzikálu: 10. září odpremiérujeme původní muzikál Atlantida s hity Miroslava Žbirky. Navazujeme jím na úspěšný Osmý světadíl s písněmi Elánů, ten hrajeme už čtvrtým rokem stále před plným hledištěm. Na Atlantidě se sejde stejný tvůrčí tým v čele s režisérem a choreografem Jánem Ďurovčíkem. Nepůjde v ní ani tak o hledání bájné zaniklé civilizace, ale o tajemství každého z hrdinů, kteří se vydávají na dobrodružnou cestu. Další muzikálové plány nechci prozrazovat, konkurence nikdy nespí, ale máme výhled – v muzikálech i činohrách – až do roku 2018. U nás v divadle vlastně neděláme derniéry. Tituly se vracejí na repertoár podle diváckého zájmu a přání. Naši diváci si totiž o takové návraty často a hojně píšou.

    • Autor:
    • Publikováno: 28. dubna 2015

    Komentáře k článku: Divadlo Kalich

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,