Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2024

ročník 33
11. 6. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Divadlo jako věc veřejná

    Petr Mikuláš je zakladatel a předseda táborského Divadla Forum. V Táboře chce být hybnou silou kulturního dění, s divadelním spolkem organizují například výstavy a do budoucna by rádi založili festival udržitelného divadla. Na jaře roku 2022 se divadlu povedlo sehnat stálý prostor, kde mohou své nápady realizovat.

    Proč jste se rozhodl založit v dnešní době divadlo?

    Nebylo to čistě moje rozhodnutí, šlo o výsledek diskusí s mým bratrancem Michalem, učitelem českého jazyka a autorem textu naší první inscenace. Když jsem studoval divadelní vědu na Masarykově univerzitě, poslal mi ukázku své divadelní prvotiny To jsou ale řeči, monodrama jsme společně zinscenovali, oslovilo mě svou existenciální rovinou. Chtěl jsem se jako student „vyřádit“ a aplikovat některé svoje teoretické poznatky v praxi, vyzkoušet si režijní práci, projít si procesem vzniku inscenace. Po premiéře jsme založili zapsaný spolek Divadlo Forum.

    Proč jste se rozhodl režírovat?

    Potřeboval jsem se realizovat. Když chodíte do divadla třeba dvakrát týdně, máte ho plnou hlavu, přemýšlíte o něm, začnete ho vidět i jinde než jen na divadelním jevišti. Říkáte si, jak bych to drama zinscenoval já, na co bych se soustředil, co je pro mě důležité, co bych chtěl lidem ukázat. Potom jdete do školy, kde je divadlo opět hlavním tématem. Měl jsem plno nápadů, které jsem chtěl vložit do tohoto druhu umění. Ačkoli jsem spíše introvert, chtěl jsem pracovat ve skupině lidí se stejnými zájmy, společně s nimi o divadle diskutovat. Chtěl jsem vytvořit stejně naladěnou komunitu lidí, což se mi nyní daří.

    Má vaše divadlo své stálé spolupracovníky (režiséry, dramaturgy či herce a další profese)?

    My nejsme pracovníci divadla, spíš dobrovolníci. U nás všichni dělají všechno a mají za to snad jen radost z tvorby. Já jsem formálně předseda, který má na starosti shánění dotací i nákup piv. Starám se o produkci, dramaturgii i režii. Máme v týmu Michala, který je herec, Adélu, která je výtvarnice. Chyběli herci, tak jsme vzali do party tři mladé studenty z táborského gymnázia.

    Je tedy Divadlo Forum profesionální, či amatérské?

    Nerad bych se takhle škatulkoval. Vnímám to tak, že jsme občané, kteří chtějí „dělat divadlo“, u nás může divadelničit každý, kdo má chuť se tomu věnovat. Divadlo Forum nás neživí, máme svá civilní zaměstnání anebo jsme studenti.

    Máte svůj vlastní divadelní prostor?

    Už ano. Na jaře tohoto roku se nám podařilo sehnat stálý prostor ve Sboru československé církve husitské v Táboře. Při stavbě byl ve třicátých letech ve Sboru zbudován i divadelní sál pro loutková představení, ten byl ale padesát let nevyužívaný, žádná kultura se v něm nedělala. Na literárním večeru jsme se seznámili s farářkou Kamilou Magdalenou Lukasovou, která mi o divadle vyprávěla. Zašel jsem se tam podívat a ten prostor byl takový, jaký jsem si jednou pro divadlo představoval. Byl hodně zanedbaný, bylo to skladiště s plesnivými zdmi, ale 9. září jsme jej otevřeli pro veřejnost v docela přívětivém stavu. Sbor je funkcionalistický chrám ze třicátých let v centru města. Po představení se můžete jít podívat do věže, k varhanám nebo si odpočinout na střeše, je tam skvělá atmosféra. Naše jediná divadelní inscenace To jsou ale řeči si i dělá legraci z katolické církve, katechismu a pokrytectví. Je to takový hezký kontrast. Paní farářce se líbila.

    Na webu divadla píšete, že chcete být činní a užiteční. Co konkrétně si pod tím představit?

    To vystihuje moje pojetí divadla. Divadlo jako věc veřejná, něco, do čeho může každý vstoupit, co se každého týká a prostřednictvím čeho se učí, poznává. Není to pro mě jen to, co se děje během představení, zkoušení s herci, divadelní prostor. Je to o naší aktivitě a aktivizaci veřejnosti, vlastně celého obecenstva, v našem případě obecenstva táborského. Divák je pro mě členem obce, obecenstva a každý občan vlastně divákem. Chceme hýbat kulturním prostorem v našem městě. Inspiruji se řeckým divadlem klasické doby, divadlo je o zapojení celé společnosti do diskuse a hledání ideální cesty.

    Proč jste divadlo pojmenovali Forum?

    Forum bylo centrem veřejného dění, místem utváření demokracie, místem pro shromáždění, pro volby i soudy. V Divadle utlačovaných levicového politika a divadelníka Augusta Boala se vyskytuje tzv. divadlo forum, jehož principem bylo aktivní zapojení veřejnosti do dění na jevišti a tím pádem také v občanském životě.

    Sídlíte v Táboře, plánujete i zájezdy mimo město?

    V Táboře působíme především, ale už jsme vyrazili i do Prahy, hráli jsme na festivalu Mezi stromy, nebo v Chýnovské jeskyni. Láká nás zahraničí, především Německo a Velká Británie, hru máme přeloženou do angličtiny. Navázali jsme komunikaci s partnerským městem v Kostnici.

    Jak vypadá aktuálně váš repertoár?

    Máme jednu inscenaci To jsou ale řeči, kterou reprízujeme, pořádáme literární večery, v létě jsme měli sérii Básníci pod širým nebem v Táboře v Tismenickém údolí. Pořádáme také jednu výstavu výtvarného umění v jedné z táborských restaurací. Snažíme se pojit různé obory a oslovovat i výtvarníky.

    Jaké plány máte s divadlem do budoucna?

    Přál bych si stálý soubor, který se bude pravidelně scházet a tvořit. Chci co nejdříve vytvořit program na další sezonu s jednou premiérou, zkontaktovat další soubory, které by u nás chtěly hrát. Za pár let bych chtěl v Táboře pořádat divadelní festival udržitelného divadla, ale to je vzdálená budoucnost – teď máme hlavní cíl: stabilizovat naši činnost.


    Komentáře k článku: Divadlo jako věc veřejná

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,