Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2019

ročník 28
17. 9.–30. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Spojila je hudba

    Tom Ripley byl oblíbenou postavou spisovatelky Patricie Higsmithové, dokonce se s ním do jisté míry ztotožňovala, takže se objevil v několika jejích prózách. Marie Špalová se proto v dramatizaci Talentovaného pana Ripleyho nesoustředila pouze na obsah známého psychologického thrilleru, ale spojila s ním i biografické prvky samotné autorky. Ty projektuje nejen do postavy Toma, ale přidává i roli nazvanou Pat, která ovšem v sobě nese více významů. V sevřeném prostoru plzeňské Malé scény se tak odehrává komorní psychologické drama, které hranice pouhého psychologismu překračuje.

    Jana Kubátová jako Pat a Pavel Neškudla jako talentovaný Tom Ripley v inscenaci Natálie Deákové FOTO DIVADLO J. K. TYLA

    Režisérce Natálii Deákové se daří vytvořit pomocí reálného mobiliáře a rekvizit zdání skutečnosti, která však v sobě má od začátku lehký disharmonický tón. Slunná italská atmosféra v sobě nese dusno, které signalizuje, že radostná letní nálada je trochu falešná. Do líně zmrtvělé pohody Dickieho a jeho dívky Marge přichází Tom, nenápadný životní outsider, aby se postupně zmocnil jejich světa. Deáková šťastně postavila první setkání obou mladíků na společné zálibě – hudbě.

    Ondřej Rychlý je výborným klavíristou, ale Pavel Neškudla s basou mu není o nic horším partnerem. Jejich společné hudební číslo vystihuje sblížení obou mladíků lépe než sebedelší dialog. Od prvního okamžiku tak dokonale funguje jejich herecké partnerství, které umožňuje stupňovat napětí i prolínání jejich vzájemných vztahů. Rychlého Dickie je trochu seladon a trochu salonní rebel, dokáže však v některých momentech odhalit i citlivost a opravdovost postavy.

    Proti tomu Pavel Neškudla vstupuje na scénu jako chudáček s tikem, nervózní a politováníhodný, aby se pomalu měnil ve stále sebevědomějšího aktéra celého dění. Ale není to jednoznačně cynické monstrum bažící po bohatství a postavení, spíše jako by hledal své vlastní já a osciloval mezi jeho různými podobami. Akcentován je zde i homosexuální motiv, který zřetelně vychází z vlastních trpkých zkušeností autorky. Všechny podoby nakonec Neškudla spojí v Tomovi do jedné, která nepůsobí pouze psychopatologicky, ale stává se obrazem člověka popírajícího jakékoli zákonitosti lidské společnosti.

    Zatímco Andrea Mohylová (Marge) oběma pánům spíše jen sekunduje, což je dáno jistě charakterem její role (i když si také „zahraje“ na psacím stroji). Jana Kubátová jako Pat dokresluje a spoluurčuje jednotlivé situace. Představuje s vervou temperamentní Italku, protivnou bostonskou tetu, ale hlavně je samotnou Higsmithovou i jakýmsi Tomovým jagovským alter ego. V závěru už jasně o své samotě hovoří jako autorka. Možná si styčných bodů mezi ní a postavou Toma divák nevšimne, zvlášť když přehlédne hlemýždě na ruce Kubátové. Ale i ten, kdo si nepřečte program a Higsmithové záliba v těchto plžích mu unikne, stejně jako prolínání postavy a spisovatelky, nebude o nic ochuzen. Inscenace je dostatečně působivá i bez tohoto bonusu.

    Divadlo J. K. Tyla Plzeň – Patricia Higsmith: Talentovaný pan Ripley. Překlad Hana Žantovská. Režie Natália Deáková, dramatizace a dramaturgie Marie Špalová, scéna Lukáš Kuchinka, kostýmy Jana Smetanová, hudba Jakub Kudláč. Česká premiéra 5. listopadu 2016 na Malé scéně. (Psáno z reprízy 9. prosince 2016.)


    Komentáře k článku: Spojila je hudba

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,