Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2019

ročník 28
15. 10.–28. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Offenbachovská lehkost nahrazena řachandou

    Objevování zapomenutých titulů klade na inscenátory paradoxně větší nároky než další nastudování osvědčeného repertoárového kusu. Potvrdilo se to i při premiéře libereckého operního souboru, Offenbachově komické opeře Robinson Crusoé (v českých zemích se už hrála v roce 1931 jako pasticcio pod názvem Robinsonade – asi v pražském Novém německém divadle).

    Robinson Crusoe

    Robinson (Josef Moravec) zachraňuje svou Edwigu (Gabriela Kopperová) před lidožrouty FOTO KAREL KUBÁT

    Skladatel chtěl Robinsonem vstoupit mezi renomované operní autory, podařilo se mu to až následujícími Hoffmannovými povídkami (kam část hudby z Robinsona přešla). V libereckém nastudování, jež původní partituru o hodinu zkracuje, přirozeně mnoho hudby chybí – především v prvním dějství, které se žánrově blíží hře se zpěvy. Ve druhém díle, zručně spojujícím zbývající dvě dějství, je už podíl hudby a slova vyrovnanější.

    Režisér Martin Otava se rozhodl napsat – při zachování základní dějové linie – nový text. Chtěl vytvořit milé a hravé představení, které si mezi nádherným a mimořádně náročným zpěvem a krásnou hudbou tu jemnými, tu ostřejšími narážkami utahuje z kde čeho. „Satirická“ témata (korupce, Rathův případ) jsou zpracována na úrovni oblíbených televizních pořadů, artikulována dnešním jazykem, zpívané texty jsou však většinou v obvykle kostrbaté operní češtině. Komický efekt má také vyvolat rozpojení původní postavy kuchaře do současného náčelníka lidožroutů Tamayů a odvolaného náčelníka, nyní šéfkuchaře (představovaného korpulentní zpěvačkou). Další inovací je liberecký původ Robinsonovy matky Dorothey i její neteře Edwigy, jeho milé; lady Dorothea vzpomíná na rodné město, kde je vše v pořádku a radnice jedná v souladu se zákony, zatímco v Bristolu, kam se přistěhovala, bují korupce a další zlořády. A liberecké obecenstvo se vděčně pochechtává.

    Režisér přenesl děj do 19. století a navrhl také scénu: v salónu Crusoéových je v pozadí opulentní zimní zahrada s palmami, jež se v druhé části, na tropickém ostrově, stává hlavní dekorací. První dějství obohatil děj o šest tančících číšníků – Tobyho bratrů, kteří servírují nedělní večeři a připravují se tak na svou kariéru v budoucím tanečním restaurantu. Hlavní role obsadil mladými zpěváky, z nichž někteří bohužel nejsou dostatečně disponováni pro náročné (byť redukované) offenbachovské party. Josef Moravec v roli Robinsona s výškami slyšitelně zápasí, ani ve střední poloze nezní spolehlivě a hlas se jeví jako barevně rozbitý. Gabriela Kopperová (Edwige) sice koloraturní part technicky zvládá, ale je intonačně a tónově dosti problematická. Z trojice hlavních postav jediný pozitivní výkon podává Michal Bragagnolo (Toby), jehož hlas zní volně a přirozeně, navíc předvede i velmi dobré taneční kreace. Susanne zpívá Věra Poláchová spolehlivě, její hlasový fond ovšem už nese stopy delšího provozu, navíc vypadá spíše jako Tobyho teta než manželka. Ostatní postavy podávají stálí členové libereckého souboru na přijatelné úrovni, zaujme Pátek (Dana Šťastná). Pro vykreslení postavy náčelníka Tamayů Istvana Mahojakobicze sáhl Jiří David takřka až k rejstříku druhdy proslulého Josefa Kobra z ostravské operety.

    Zručně režírovaná inscenace nabízí spíše než offenbachovskou lehkost správnou českou řachandu, také díky orchestru pod rázným kapelnickým vedením Františka Babického. Diváci dostali slíbený „hezký večer, plný dobré zábavy“, na jakou jsou zvyklí!

    Divadlo F. X. Šaldy, Liberec – Jacques Offenbach: Robinson Crusoé. Úprava, scéna a režie Martin Otava, kostýmy Aleš Valášek, choreografie Alena Pešková, sbormistr Martin Veselý, dirigent František Babický. Premiéra 21. září 2012.

    • Autor:
    • Publikováno: 16. října 2012

    Komentáře k článku: Offenbachovská lehkost nahrazena řachandou

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,