Divadelní noviny Aktuální vydání 4/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

4/2019

ročník 25
19. 2.–4. 3. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Divadlo Bolka Polívky

    Divadlo Bolka Polívky bylo jednou z prvních polistopadových privátních scén, kdy se éra soukromých divadel teprve rozjížděla. Svoji první sezonu zahájilo 17. září 1993 na Jakubském náměstí v Brně Trosečníkem. Jednalo se o autorskou inscenaci, v níž Polívka exceloval. Jeho jméno v názvu nemělo být jenom označení majitele a principála, ale také ekvivalentem kvalitní zábavy. Divadlo valašského krále začalo fungovat v budově, v níž se divadelnímu kumštu dařilo už od konce druhé světové války. V roce 1947 zde začalo hrát nově vzniklé Svobodné divadlo, které bylo posléze přejmenováno na Městské oblastní divadlo, pak Krajské oblastní divadlo, aby skončilo jako Divadlo bratří Mrštíků. Od roku 1965 se zde usídlilo Satirické divadlo Večerní Brno. Skomírající scéna získala po roce 1989 nepříznakový název divadlo U Jakuba podle naproti stojícího chrámu.

    DNA

    Snímek z autorské inscenace DNA FOTO JIŘÍ SALIK SLÁMA

    Divadlo Bolka Polívky je dnes především stagionou, na které pravidelně hrají jiné divadelní spolky a zejména pražská zájezdová představení nebo nejrůznější agenturní produkce. Diváci si zde vybírají v opravdu široké nabídce hostujících českých a zahraničních divadel (Štúdio L+S, Divadlo Kalich, Divadlo Ungelt, Dejvické divadlo, Divadlo Na zábradlí, Divadlo Palace, Divadlo MALÉhRY, Studio DVA, Divadelní spolek Kašpar a další). Vedle činoherních produkcí se zde odehrávají také koncerty sólových zpěváků či kapel (Karel Plíhal, Szidi Tobias, Markéta Irglová, Cimbal Classic, Tomáš Klus, Javory, Support Lesbiens, Javory…) a ve foyeru divadla jsou pravidelně pořádány výstavy českých a slovenských malířů, které odkazují i na Polívkovu letitou lásku k výtvarnému umění.

    Polívkova autorská tvorba sice ve srovnání se sedmdesátými a osmdesátými lety značně polevila, ale z původních věcí majitele divadla jsou nyní na repertoáru divadla dvě komedie Pro dámu na balkoně a DNA, tedy představení, v němž hraje se svojí dcerou Annou. Diváckým hitem je tady inscenace Mínus dva a ještě nedávno to byl i Garderobiér za Polívkovy účasti v hlavních rolích.

    Ondřej Chalupský

    Rozhovor s ředitelem DBP Ondřejem Chalupským

    Jak se chce DBP profilovat?

    S panem Polívkou chceme divadlo profilovat jako divadlo autorských inscenačních projektů vznikajících v naší produkci nebo v koprodukci s námi a jako stagionu v centru města, která obyvatelům Brna a Jihomoravského kraje mimo jiné dováží výběr toho nejlepšího. Od předloňské sezony se věnujeme i postupnému začlenění projektů kombinujících prvky žánrů klaunerie, stand-up a pohybového divadla. Samozřejmě vzhledem ke způsobu financování divadla je skladba programu do velké míry ovlivněna diváckou poptávkou. Proto je v měsíčním programu divadla velká část věnována divácky oblíbeným zájezdovým komediím s hvězdným hereckým obsazením.

    Chcete se něčím odlišovat od městem zřizovaných scén?

    Řekl bych, že se odlišujeme tou částí programu, která je tvořena vlastními inscenačními projekty. Především originální tvorbou Bolka Polívky. V současné době máme na repertoáru dvě jeho autorské inscenace (Pro dámu na balkoně a DNA) a pak Mínus dva, kde hraje pan Polívka spolu s panem Lasicou.

    Vzhledem k osobě zakladatele divadla jsme se pustili do dalších aktivit, které navazují na jeho uměleckou dráhu. Od podzimu 2014 pořádáme festival klaunerie a nekompromisního humoru nazvaný Přes čáru, na který zveme zahraniční hosty. Součástí tohoto festivalu jsou workshopy pro „klauny“ začátečníky i master class pro profesionály a samozřejmě představení pro veřejnost. V dubnu 2015 jsme začali prvním ze série kabaretních večerů nazvaných Re-kabaret, které kombinují žánry stand-up, klaunerii, pohybové divadlo, živou hudbu apod.

    Jak je to nyní tedy s dotacemi a ekonomikou divadla? Dostáváte i nějaké veřejné peníze na provoz?

    Divadlo je společnost s ručením omezeným, které má od města Brna dlouhodobě pronajatou divadelní budovu na Jakubském náměstí. Divadlo nikdy nečerpalo a ani nyní nečerpá žádné provozní dotace z veřejných rozpočtů. Pravidelně žádáme o podporu projektů (festivalů a inscenací) v grantových řízeních různých veřejných rozpočtů. Zatím jsme vždy získali finanční příspěvek pouze z dotačního programu statutárního města Brna v maximální výši do 100 000 korun za rok. Jsme za tento příspěvek rádi, i když při uvážení celkových nákladů projektů jde samozřejmě jen o zlomek zdrojů pro jejich financování.

    Divadlo je podporováno několika stálými věrnými sponzory, i když i těch v důsledku ekonomické krize ubylo a musíme hledat nové. O to větší obdiv a úctu mají ti věrní, kteří divadlo podporují i více než deset let. Hlavním zdrojem financí jsou pro nás tržby ze vstupného. Proto, i když se snažíme cenu vstupného držet v dostupné hladině, musíme zároveň kalkulovat, abychom na představení nedopláceli. Z výše řečeného vyplývá, že vzhledem k provozním nákladům musíme mimo jiné hledat taková představení, která se dobře prodávají.

    I přes složité financování provozu divadla se už několik let programově věnujeme charitě. V roce 2014 jsme mezi neziskové organizace různého charakteru rozdělili více než půl mi­lio­nu korun.

    Jak do chodu zasahuje či jak se na něm podílí majitel Bolek Polívka?

    Bolek Polívka je majitelem a jediným jednatelem divadla, takže vliv má zásadní. Já jsem ředitelem zplnomocněným k řízení divadla. Přesto, že je pan Polívka velmi časově vytížen, divadlo mu není ani trochu lhostejné. O chod divadla se průběžně a aktivně zajímá, vedeme spolu časté rozhovory a jsem tomu rád. Přispívá radou, doporučením, podněty různého druhu a různými tipy na zajímavé inscenace a projekty. Samozřejmě a především v divadle inscenuje vlastní projekty, které stále patří k divadelním událostem a jsou diváky v záplavě dalších představení v našem programu vyhledávané.

    Co k vám lidi táhne nejvíce?

    Návštěvnost se pohybuje mezi 85–95 %. Dá se tedy říct, že k nám lidi táhne prakticky všechno, co hrajeme. Ke špičkám patří rozhodně nejnovější autorské představení Bolka Polívky DNA, ve kterém hraje se svou dcerou Aničkou, mezi velmi žádané patří Čtyři dohody Jaroslava Duška, Caveman i výběr z repertoáru divadla Studia Dva. Zájezdová představení s obsazením hereckých hvězd jsou téměř bez výjimky několik dní po předprodeji také vyprodaná.

    Zatím trochu bojujeme s prodejností kritikou a odbornou veřejností nejvíce oceňovaných inscenací (Divadlo Na zábradlí, Divadlo Petra Bezruče, Spolek Kašpar a další), které v Praze bývají často beznadějně vyprodané. Je jasné, že na tato představení bude chodit trochu jiná cílová skupina, než je současný většinový divák našeho divadla. Bude chvíli trvat, než se mezi lidmi rozkřikne, že je náš program pestřejší, než byli doposud zvyklí. I pro náš divadelní tým je trochu oříšek změnit kompletně obchodní strategii právě v těchto případech.


    Komentáře k článku: Divadlo Bolka Polívky

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,