Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Divadlo 29 Pardubice

    I Pardubice mají místo pro nezávislou performativní scénu. Je jím od roku 2001 Divadlo 29 (D29). Tehdy byla dokončena rekonstrukce středověkého domu č. p. 29 na pardubickém starém městě poblíž Perštýnského náměstí a z bývalého ateliéru avantgardního malíře Jiřího Laciny (1934–2004) vznikl multifunkční divadelní sál.

    D29 je vhodným místem pro taneční soubory – VerTeDance: Kolik váží vaše touha? FOTO VLADIMÍR SABO

    D29 je vhodným místem pro taneční soubory – VerTeDance: Kolik váží vaše touha? FOTO VLADIMÍR SABO

    Kdysi, někdy na konci 19. a začátku 20. století, tento prostor sloužil jako hospodská tančírna a později jako modlitebna. Jiří Lacina jej začátkem osmdesátých let objevil opuštěný, sloužil snad jako skladiště, a začal jej využívat jako ateliér. Už tehdy se zde čas od času odehrávaly nejrůznější koncerty neoficiální kultury, výstavy a performance, což pokračovalo i během devadesátých let. Když Lacina velký sál přestal využívat, po dokončení rekonstrukce celého domu hledalo město náplň a provozovatele. Výtvarník, hudebník a dramaturg Zdeněk Závodný předložil městu koncepci multižánrové scény pro alternativní druhy umění. Vedení města ji přijalo a od března 2002 zahájilo Divadlo 29 pod jejich vedením pravidelný provoz.

    Za téměř patnáct let fungování se z tohoto místa postupně stalo pro pardubickou kulturu nezastupitelné a i v České republice vysoce uznávané a známé kulturní a produkční centrum nezávislého umění. Vedle prezentace současného umění – především koncertů a tanečních a divadelních produkcí – pořádá i vzdělávací umělecké aktivity, poskytuje rezidenční pobyty a realizuje akce ve veřejném prostoru. Program tvoří několik celoročních projektů, jejichž společným rysem je důraz na uměleckou kvalitu a inovativnost. Vedle koncertů a divadelních a tanečních performancí jsou v programu zastoupeny i filmové projekce, diskuse, přednášky, autorská čtení, workshopy a výstavy.

    Vedení divadla vedle aktivit ve svém prostoru připravilo v posledních letech i několik festivalů a uměleckých projektů situovaných do veřejného prostoru nebo do dnes již nefunkčních a veřejnosti nepřístupných industriálních míst. V roce 2013 tak na šest měsíců vstoupilo D29 do areálu Automatických mlýnů postavených podle návrhu Josefa Gočára a realizovalo zde dva multižánrové festivaly. O rok později „okupovalo“ bývalé Kino Sirius na pardubickém vlakovém nádraží, vloni pořádalo festival nezávislé kultury v bývalé pardubické vojenské plovárně a střelnici na levém břehu Chrudimky.

    Charakteristické pro Divadlo 29 je, že program tvoří vedle kmenového týmu také jeho partneři, kterými jsou pardubické kulturní neziskovky Terra Madoda a Offcity. Vzniká tak synergie, bez které by program D29 rozhodně nebyl tak bohatý a mnohovrstevnatý.

    Zdeněk Závodný zve do Divadla 29  FOTO ARCHIV

    Zdeněk Závodný zve do Divadla 29 FOTO ARCHIV

    Rozhovor se Zdeňkem Závodným

    D29 má dost specifický sál… Když v něm hrávalo jistý čas VČD Pardubice, zdálo se, že je pro divadlo svým vysokým stropem a poměrně malým prostorem pro hraní a diváky včetně malého zákulisí nevhodný. Jaké s ním máte zkušenosti vy?

    My s tím velký problém nemáme, byť samozřejmě ne vždy je sál pro nějakou produkci ideální. Je to vlastně klasický divadelní black box, který se pro druhy performancí, které k nám zveme, celkem hodí. Je to tak trochu pardubický Ponec. Divadelní dramaturgii zaměřujeme hlavně na taneční a pohybové performance, nebo projekty, které experimentují s více médii, takže se sálem žádné problémy nemáme. Akustika je výborná, takže koncerty jsou zde takřka ideální.

    Jaké je postavení D29 v rámci pardubické kultury?

    Prvotní impulzem, proč jsme tyto aktivity začali organizovat, byla absence nemainstreamové kultury v pardubickém regionu. Vyjma rockové hudby, která má v Pardubicích velké zázemí, tady člověk moc o jiné než tradiční žánry – hudební, výtvarné ani divadelní – nezavadil. Za experimentálním, netradičním divadlem se muselo vyrazit do Prahy nebo čas od času do sousedního Hradce Králové. O nějakém kontinuálním uvádění alternativního divadla nebo tanečních představení se dalo jen snít. Myslím, že tato bílá místa na pardubické kulturní mapě se nám podařilo pokrýt a snad se nám to daří stále. V tom vidím nezastupitelnou roli občanských aktivit a neziskového sektoru. Vznikají zezdola a řeší problémy, které nejsou schopny pokrýt a řešit soukromé nebo státem zřizované subjekty, ať už pro to, že sledují jiné cíle nebo jim na určité oblasti kultury chybí receptory.

    Jak byste charakterizoval vaši dramaturgii?

    Usilujeme o to, aby D29 přinášelo diverzitu do zdejšího kulturního dění, aby ho stimulovalo a oživovalo. Proto se často pouštíme do různých mezioborových nebo multimediálních projektů, jejichž nedílnou součástí je experiment jako prostředek k hledání a aplikaci nových pohledů na umění, společnost a prostor, v němž žijeme.

    Jak jste financovaní?

    To, že D29 existuje a rozvíjí svoje aktivity až do dnešních dnů, je možné jen díky podpoře města, které poskytuje finance na drtivou většinu provozních nákladů a na část programu. Bez toho by profesionální fungování této scény nebylo možné. Program je pak financován z více zdrojů, převážně z tzv. veřejných financí (MK ČR, Pardubický kraj) a z vlastních prostředků, tedy z těch, které se nám podaří vydělat vlastními aktivitami.

    Zvete také umělce na rezidenční pobyty. Proč a koho jste již měli? Na jaký výsledek tohoto pobytu jste nejvíc hrdi?

    Jeden z našich cílů je podpora vzniku nových uměleckých děl a rezidence jsou jednou z cest, jak tento cíl naplňovat. Prostorové možnosti, které mají umělci v ČR k dispozici ke zkoušení, jsou stále dosti omezené a často těžko dostupné. Proto od vzniku D29 usilujeme společně se spolkem Terra Madoda o to, aby prostory a vybavení divadla byly alespoň jednou ročně nabídnuty pro rezidenční pobyt. Za tu dobu se v D29 uskutečnily více než dvě desítky rezidenčních pobytů.


    Komentáře k článku: Divadlo 29 Pardubice

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,