Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2024

ročník 33
25. 6. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Divadelní výlety Jana Grulicha (No. 4)

    V Divadle Šumperk pokračují v ambiciózním projektu divácky náročných inscenací. Na konci října měl premiéru Frankenstein, volná dramatizace slavného románu Mary W. Shelley.

    Dramatizace se ujali režisér Zetel /Michal/ a dramaturg Michael Sodomka. Velmi ovšem volné, byť základní motivy románu jsou zachované. Autoři přenesli příběh do současnosti, do prostředí dospívající mládeže. Není divu, šumperské divadlo je v současné době – co se týká hereckého souboru – velmi mladé. Magdalena Teleky navrhla bizarní, byť funkční scénu. Na jevišti stojí polorozbořené chrámové sloupy pokryté liánami a svítícími elektrickými kabely, vpravo září světelný neonový detail slavného Michelangelova dotyku k sobě se prsty blížících rukou člověka a Boha ze Sixtinské kaple a na scéně je nejnutnější mobiliář – pojízdná laboratoř, kde se rodí monstrum, a na vyvýšeném pódiu počítačové centrum, z něhož hlavní postava řídí oživovací proces.

    Mladý vědec Viktor Frankenstein (Vít Hofmann), skoro ještě kluk, se intenzivně, byť tajně zabývá vytvářením umělého člověka. Foto DŠ

    Mladý vědec Viktor Frankenstein (Vít Hofmann), skoro ještě kluk, se intenzivně, byť tajně zabývá vytvářením umělého člověka. Žije s rodiči, kteří nejsou spokojeni s jeho chováním. Jde o typické problémy rodičů s dětmi. Matka však záhy umírá při automobilové nehodě, nicméně Viktorovi se – v jeho snech či během práce – naustále zjevuje a komunikuje s ním. Viktor má přítele Henryho (Jan Šťava), jehož partnerku Justýnu (Ladislava Jančíková) v podstatě znásilní. Zároveň má ale Viktor i stálou dívku (Eliška Navátilová), která když se dozví o Viktorově nevěře, se s ním chce rozejít. Osobní a zároveň i profesní život se mu tak hroutí.

    Monstrum (Adam Joura – vpravo) nejdříve moc nereaguje, ale při jeho dalším a dalším znovuoživování se z něho stává opravdový člověk, navenek neodlišitelný od ostatních lidí. Foto DŠ

    Monstrum (Adam Joura) nejdříve na Viktorovy oživovací elektrické šoky moc nereaguje, postupně se ale při jeho dalším a dalším znovuoživování z něho stává opravdový člověk, navenek neodlišitelný od ostatních lidí. Je sice vysoce inteligentní, ale bez citu. Viktor mu na jeho přání vytvoří umělou partnerku, ale ihned ji zabíjí, aby v něm vyvolal „lidské“ city. Vztah mezi Viktorem a monstrem se stále víc komplikuje, je plný citové ambivalence. Nakonec monstrum páchá ze zoufalství své samoty mezi cizími, „opravdovými“ lidmi sebevraždu a Viktor sám se tak vlastně stává „monstrem“, člověkem bez citu a svědomí. Zoufale se v posledním obraze hry ptá – v přesně tom prostoru-laboratoři, kde sám nechal vzniknout a dal život umělému člověku -, kdo vlastně je či byl monstrem.

    Magdalena Teleky navrhla bizarní, byť funkční scénu. Foto DŠ

    Textovým i významovým posunem dostává známý příběh z oblasti hororu a sci-fi jiné téma, jiné zaměření – nejde již o hranice toho, co je člověk a kam až mohou dojít jeho experimenty, ale na povrch vyplouvá téma hledání sebe sama a své vlastní identity, své – mladické – totožnosti. Šumperské divadlo tak po Strýčkovi Váňovi má další inscenaci, kterou se snaží svého diváka kultivovat a připravovat na formálně i obsahově náročnější divadlo.

    Divadlo Šumperk – Michael Sodomka, Zetel: Frankenstein (volně podle románu Mary W. Shelley). Režie Zetel, dramaturgie Michael Sodomka, výprava Magdaléna Teleky, hudba Mario Buzzi. Premiéra 30. 10. 2021.


    Komentáře k článku: Divadelní výlety Jana Grulicha (No. 4)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,